Je zima a na zamrzlých rybnících, přehradách i řekách se bruslí, běžkuje nebo prostě chodí. Možná jste zažili, jak led pod vašimi kroky zachrastil a puknul? Vyděsilo vás to pořádně, ale měli jste štěstí a stačili jste utéct na břeh? Příště se takový manévr nemusí povést, a tak se rádi necháme poučit jak se v takové situaci správně zachovat, co předvídat nebo jak pomoci tonoucí a prochladlé osobě.

Seriál o bezpečném chování na vodních tocích a plochách uzavíráme posledním dílem na téma jak se správně zachovat při tonutí, tentokrát v zimě a na ledu. Na otázky odpovídá RNDr. Petr Šíma, CSc., který je instruktorem a lektorem vodního záchranářství od r. 1967, kdy byla Vodní záchranná služba u nás založena.

 

Led je voda se specifickými fyzikálními vlastnostmi, které určují jeho chování. Co je na něm zvláštního?

 

Voda patří k těm méně často se v přírodě vyskytujícím látkám, které mají v pevném stavu nižší hustotu než v tekutém. Jeden metr krychlový sladkovodního i mořského ledu  má při

0°C měrnou hmotnost zhruba 916 kg, zatímco stejné množství vody 999 kg. To znamená, že led na povrchu vody plave, protože jeho hustota činí 11/12 hustoty vody, přitom z vody vyčnívá pouze jeho 1/12.

Tvrdost ledu je pouhých 1,5 stupňů Mohsovy stupnice (nejtvrdší nerost diamant má 10 stupňů). Ani pevnost ledu není nijak význačná, při zkouškách, které probíhaly při -11 °C se led začal bortit při tlaku 75 kg na čtverečný centimetr. Pevnost ledu ještě více snižují různé nečistoty a vzduchové bublinky, které se tam dostaly při zamrzání. Také sníh, který je velmi účinný tepelný izolátor zpomaluje promrzání, takže vrstva ledu pod sněhem je vždy slabší. Praskliny v ledu snižují jeho nosnost o 40 - 75%.

 

Rozlišujete led sladkovodní a mořský, proč?

 

Obsah solí v mořském ledu závisí na rychlosti jeho zamrzání; čím rychleji se vytváří, tím více solí obsahuje. Postupem doby se soli z ledu vertikálně vylučují, takže na rozdíl od vodorovně vrstevnatého sladkovodního ledu je mořský led vertikálně až stébelnatě strukturovaný. Pozor! Mořský led je vždy méně pevný! Stejně silná vrstva mořského ledu má díky své vnitřní stavbě a také vyššímu obsahu solí okolo 1/3 pevnosti ledu sladkovodního.

           

Co dalšího ovlivňuje kvalitu ledu?

 

Vlastnosti ledové krusty se liší podle toho, zda led vznikl na stojatých nebo tekoucích vodách.  Tvorba i pozdější nosnost ledu jsou dále ovlivněny kolísáním výšky vodní hladiny a průběhem změn počasí, tedy střídáním mrazivých období a oblev.

 

Led na stojatých vodách:

 

Stojaté vody se vyznačují malým rozvlněním vodní hladiny a nepatrným prouděním, které je způsobováno větrem. Při poklesu teplot pod bod mrazu se vrchní vrstvy vody rychle ochlazují a při pokračujícím mrznutí dojde k zamrzání.

Nejmenší pevností se vyznačuje tzv. porézní led, který se nachází nad bahnitými úseky dna nebo v zarostlých částech  mělčích rybníků a slepých ramen řek. V takových místech jsou při mrznutí do ledu uzavírány bublinky plynů vznikajících při tlení rostlinného materiálu. Nejzrádnější je led při břehu. Pevná země  se rychleji ohřívá a vede účinněji teplo než led.  Příbřežní ledová deska bývá proto daleko slabší než led v místech vzdálenější od břehu. V důsledku  kolísání vodní hladiny bývá led při břehu napraskalý a rozlámaný. Poklesne-li hladina vody na delší dobu a mrazy stále přetrvávají, vznáší se část ledové krusty nad novým ledem, který nemusí být ještě dostatečně silný. Prolomení se na takovýchto místech bývá obzvláště nebezpečné.

 

Led na tekoucích vodách:

 

Zcela odlišně se vytváří led na řekách. Proudění a víry promíchávající teplejší a studenější vodu způsobují, že led se začíná tvořit  nestejnoměrně a až při - 0,1 - 0,2 °C. Jednotlivé, různě veliké ostrůvky vznikajícího ledu narůstají v rozsáhlejší ledové kry, které se v klidnějších místech toku spojují ve velká ledová pole. I když se nakonec vodní tok pokryje souvislým ledovým krunýřem, je třeba počítat s tím, že led bývá v ledovém poli různě silný. Navíc v něm mohou být  často rozsáhlé vzduchové  prostory nebo naplavené nečistoty, které jeho pevnost podstatně zeslabují.

Tekoucí voda obrušuje a odmílá spodní stranu ledové desky. K největšímu ztenčení dochází nad proudnicí, která v rovných úsecích probíhá středem toku. Je to opačná situace než u stojatých vod, kde naopak je uprostřed vodní plochy led nejsilnější. Také náhlý průtok teplejší vody po přechodném oteplení na území, ze kterého řeka přitéká, anebo vyústění kanalizace z průmyslových podniků, elektráren a čistících stanic rozehřívají a nepředvídatelně zeslabují spodní vrstvy ledu, i když mrazivé počasí přetrvává.

 

Na co si máme dát pozor před vstupem na led?

 

Život přímo ohrožující je prolomení se a propadnutí do ledové vody. I v případě, že je poskytnuta bezprostřední záchrana, hrozí prochlazení organismu, které může vyústit ve  vážné narušení zdraví a dokonce smrt podchlazením. Nejhorší a často bezvýchodná situace nastává při prolomení na řece. Není-li pomoc poskytnuta bezprostředně, bývá tonoucí, kterého v ledové vodě rychle opouštějí síly, stržen proudem  pod led. Tělo utonulého se pak  nalezne daleko od místa neštěstí, zpravidla až po roztátí ledu.

Je proto nutné ještě před vstupem na led si uvědomit všechny výše uvedené okolnosti, které zapříčiňují ztrátu pevnosti ledu, předem se naučit rozpoznávat  na zamrzlých plochách nebezpečná místa a bezpodmínečně se jim vyhýbat. Je navíc nutné mít stále na paměti, že nosnost ledu se průběžně mění podle počasí a v období dlouhotrvajících oblev, zejména v předjaří je lépe nevstupovat na ledovou plochu vůbec. Jakákoliv nejistá a potenciálně nebezpečná místa včetně otvorů vysekaných rybáři musejí být viditelně označena. 

Při každém výběru zamrzlé plochy, na které chceme bruslit nebo hrát hokej, je třeba se přesvědčit o kvalitě a síle ledové vrstvy. Minimální hodnoty bezpečné tloušťky ledu jsou závislé na teplotě vzduchu a na počtu osob, které se na ledě pohybují. Jako příklad uvedu 4 osoby o jednotlivé váze 100 kg, které mohou na led vstoupit při -10 °C při tloušťce ledu minimálně 9 cm, ale při 0 °C už by měl být led silný 11 cm. Aby  udané hodnoty bezpečné tloušťky ledu neztratily platnost, nesmí se zvýšit průměrné teploty v průběhu posledních tří dnů.

 

Nejdůležitější preventivní zásady:

 

1. Na ledovou plochu nikdy nechoďte sami!

2. Nikdy, ani na okamžik, nenechávejte děti na ledě bez dozoru!

3. Vždy si vezměte nějakou vhodnou pomůcku, která vám usnadní záchranu při prolomení 

    ledu!  Stále si ujasňujte, jak si počínat v případě neštěstí!

4. Pozorujte a poslouchejte pozorně led, na který vstupujete!

5. Vyhýbejte se čerstvě nebo nedávno zamrzlým místům, popraskanému a poréznímu ledu!

6. Vyhýbejte se místům, kde je led zeslabený, jako u pat pilířů mostů, mol a kotvišť, lodí,

    mělkých břehů, proudící vody a výtoků kanalizací!

7. Na led pokrytý  vrstvou sněhu, zejména čerstvě napadaného, vstupujte s nejvyšší 

    pozorností. Sníh zeslabuje led a může zakrývat nebezpečná místa!

8. Vyhraničte pečlivě bezpečnou plochu, kde chcete bruslit a nikdy tyto hranice 

     nepřekračujte! Vyznačte nebezpečná místa a otvory v ledu!

9. Nejezděte po ledě motorovými vozidly, není-li pro ně vyhražena zvláštní cesta!

10. Naučte se znát vlastnosti ledu na různých druzích vod a jejich změny! Sledujte 

     vývoj počasí!

 

Pokud se led prolomí, co máme udělat, jak se zachránit?

 

Prolomí-li se i přes nejvyšší opatrnost pod vámi led, je třeba ihned se zachytit za okraj otvoru a snažit se co nejrychleji dostat na povrch a to vždy ve směru, ze kterého jste přišli. Tam je jisté, že je led nejpevnější. Musíte jednat rychle, než vám ledová voda znemožní jakýkoliv pohyb. Jakmile se vám podaří dostat na led, roztáhněte co nejvíce ruce a nohy od těla, abyste  rozložili tlak do větší plochy a snažte se z bezprostřední blízkosti prolomení odplazit. Nikdy se nepokoušejte vstát, pevnost ledu může být porušena do větší vzdálenosti. Využijte každého předmětu, který je v dosahu, abyste tlak na led maximálně snížili. Vždy volejte o pomoc, v ledové vodě síly rychle ubývají.

 

Nejdůležitější zásady samozáchrany:

 

1. Prolomíte-li se, nikdy nepodlehněte panice! Volejte vždy o pomoc!

2. Obraťte se do směru, odkud jste přišli, tam je jisté, že je led pevný!

3. Kopáním nohou nebo vyšlapáváním vody se  dostaňte do vodorovné polohy!

4. Snažte se jakýmkoliv způsobem rozložit tlak na led! Roztáhněte ruce a nohy! Použijte        jakýkoliv předmět v dosahu!

5. Opatrně se odplazte z nebezpečných míst. Nikdy se nevztyčujte!

 

Jsme-li svědkem nehody na ledě, jak máme účinně postupovat?

 

Při záchraně jiného člověka postupujte rychle, ale s nejvyšší obezřetností. Musíte si uvědomit, že nepromyšleným zásahem se můžete dostat do stejné, ne-li horší situace. Je třeba použít každé vhodné pomůcky, která pomůže rozložit tlak na led do větší plochy - větev, prkno, lyže apod. Nachází-li se tonoucí v blízkosti břehu nebo pevného okraje ledu, neváhejte mu podat i kus oblečení - opasek, šálu, bundu. Pokud jsou alespoň dva zachránci, jeden zajišťuje druhého např. ze břehu, z pevné podložky nebo z okraje pevného ledu. Vždy volejte o pomoc, protože i vy, zachránci, se můžete dostat do přímého ohrožení života.  

 

Nejdůležitější zásady pomoci jedním zachráncem:

 

1. Přibližujte se k oběti s nejvyšší obezřetností a nikdy vestoje!  Použijte jakýkoliv předmět, abyste rozložili tlak na led!

2. Hoďte nebo podejte oběti jakýkoliv předmět, i součást oblečení! Přímé podání ruky je

 poslední možností pomoci!

3. Volejte vždy o pomoc!

 

Nejdůležitější zásady pomoci dvěma a více zachránci:

 

1. Bezpečně zajišťujte zachránce, který poskytuje pomoc!

2. Připravte vše potřebné, abyste zabránili dalšími prochlazování oběti a případně jejímu zachránci!

3. Zorganizujte neprodleně rychlý převoz do nemocnice!

 

Prochladnutí je dalším velkým nebezpečím při prolomení ledu. Čím nás nejvíc ohrožuje?

 

Ztráta tělesného tepla probíhá ve vodě ještě rychleji než na vzduchu. Voda sice patří mezi špatné vodiče tepla, přesto však vede teplo asi 25x účinněji než vzduch. Má-li teplotu 33 - 36  ⁰C skoro ji ani nevnímáme. Velice příjemně se cítíme ve vlažné vodě okolo 24 - 32 ⁰C. Voda, která má 16 -24 ⁰C se už považuje za chladnou. Ve studené vodě od 10 do 16 ⁰C není koupání nic příjemného. A v ledové vodě do 10 ⁰C se koupou jen otužilci, a to ještě velmi krátce.

 

Projevy chladu, jako třeba červený nos nebo třes sice známe, ale proč k nim dochází, co vlastně signalizují?

 

V chladném prostředí nebo ve studené vodě musí být ztracené teplo ihned nahrazeno, aby vnitřní tělesné orgány mohly správně plnit svoje funkce. Lidský organismus se dovede po jistou dobu nadměrným ztrátám tepla bránit. Jednoduše se uzavře přítok krve do kůže. Milióny krevních vlásečnic se zúží, krev se stáhne hlouběji do těla. Kůže zbledne a člověk má bolestivý pocit řezavého chladu. Po chvíli, když se povrch těla ochladí na okolní teplotu, bolest mizí. Cévy se opět rozšíří a kůže zčervená, nejvíce na rukou, nohou, obličeji a uších. Zrudnutí je provázeno intenzívním pocitem tepla. To však trvá jen krátce a zůstanete-li ve studené vodě déle, najednou vám naskočí "husí kůže", vrátí se pocit chladu, a kůže zase zbledne až promodrá. Promodrání je nejvíce patrné na rtech. To je první varování, které nás upozorňuje, abychom rychle opustili chladné prostředí a hledali, kde se ohřát. Nestane-li se tak, pak si musí tělo vyrobit teplo ze svých vlastních zásob samo. Tělesné teplo vzniká hlavně v játrech a ve svalech, při svalové práci. Proto se můžeme zahřát usilovnějším pohybem. Ovšem vydávat síly donekonečna nelze. Některé tělesné orgány jako mozek a srdce musí mít pro svou výkonnost zabezpečenou dostatečnou teplotu.

Automaticky si dovede tělo vyrobit teplo mimovolným svalovým třesem, ale ne nadlouho. Proto pozor! Jakmile se ve vodě začnete třást, je opravdu nejvyšší čas vylézt ven a rychle se zahřát! Další pobyt ve vodě by mohl vést k závažnému poškození zdraví. Po chvíli byste se tak roztřásli, že byste se stěží mohli nadechnout. Ruce a nohy by vás přestaly poslouchat, nemohli byste plavat. Silné bolesti a křeče ve svalech by vám nakonec jakýkoliv pohyb úplně znemožnily.

 

Co bezprostředně hrozí, když pomoc nepřijde včas nebo jsme ve studené vodě sami příliš dlouho?

 

Jak je pobyt ve studené vodě nebezpečný a jak podchlazení probíhá se všemi výše uvedenými příznaky je známo z mnoha případů, hlavně námořníků a letců, kteří ztroskotali na moři a byli včas zachráněni. Řada údajů byla upřesněna i díky dobrovolníkům. Ukázalo se, že v ledové vodě pod 0 ⁰C přežije člověk maximálně 10 minut.  O mnoho déle nepřežije ve vodě okolo 0 - 5 ⁰C. Energetické zásoby vystačí asi ke čtvrthodinovému plavání a není-li člověk zachráněn do jedné hodiny, umírá. Doba přežití v 10 ⁰C chladné vodě se udává na jednu až šest hodin. V teplejších vodách okolo 15 - 20 ⁰C přežili trosečníci déle jak 24 hodin. Teprve ve vodách kolem 25 a více ⁰C  lze bez následků vydržet téměř neomezeně.

Pokles tělesné teploty pod 35 ⁰C je provázen poruchami řeči, neschopností logicky uvažovat, sluchovými a zrakovými halucinacemi. Postižený jedná zmateně a nakonec úplně ztrácí kontrolu sám nad sebou. Přestává plavat a přestává mít zájem držet se záchranného kruhu nebo voru. To už je velmi kritický stav, z něhož se nikdo sám nedostane. Častokrát byli nalezeni trosečníci v plovacích vestách jen několik desítek hodin po ztroskotání lodi, ale mrtví. Neutopili se, zemřeli chladem.

Při snížení tělesné teploty pod 32 ⁰C dochází k rychlému nástupu bezvědomí, člověk nereaguje ani na bolest. Při teplotě 30 ⁰C už není hmatný ani puls, oběť skoro vůbec nedýchá, zornice očí nereagují na světlo. Není-li v takové situaci poskytnuta ohroženému bezprostředně pomoc, nastává smrt podchlazením v důsledku poruch srdeční činnosti. To se stane, když vnitřní teplota těla poklesne na 20 - 22 ⁰C. V této fázi začíná nejvyšší riziko utonutí a poslední možnost poskytnout pomoc.

 

I krátkodobé podchlazení je nebezpečné?

 

Neriskujte zbytečně své zdraví. Dokonce i lehké podchlazení vás může oslabit do té míry, že bezprostředně onemocníte nějakou nepříjemnou infekční chorobou, v nejlepším případě rýmou, chřipkou nebo angínou, dokonce si můžete přivodit i trvalé následky, např. onemocnění ledvin.

Dodržujte doporučené doby pobytu v chladné vodě: při 12 -14 0C deset minut, ve 14 -16 0C dvacet minut a v 16 - 18 0C půl hodiny. Samozřejmě, že mezi dalším koupáním musí být dost dlouhá přestávka, kterou bychom měli využít k dostatečnému prohřátí a odpočinku. Hodně pomáhá zahřát se teplým čajem a něčeho se najíst.

 

První pomocí při krátkodobém podchlazení je tedy teplý čaj a deka?

 

Při mírnějším podchlazení stačí teplé oblečení nebo zabalení do teplých pokrývek a pití teplých nápojů. Nejlepší je ovšem horká sprcha. Tím to ovšem nekončí. Je si třeba uvědomit, že i lehce podchlazený člověk nesmí hned znovu do studené vody. K vyrovnání vnitřního tepla je zapotřebí mnoha hodin. Schopnost těla vzdorovat novému působení chladu je sníže­na. Je známo mnoho případů, kdy nedbání této zásady mělo tragické následky.

Při závažnějším podchlazení, kdy postižený není schopen ovládnout třes anebo špatně vyslovuje, (tělesná teplota pod 35 ⁰C), je třeba bezprostředně přistoupit k zahřívání celého těla ve vodě horké asi 40 ⁰C. Vnitřní zahřátí urychluje také dýchání teplého vzduchu. Jakmile je postižený schopen pít, podáváme malá množství horkých nápojů. V tomto případě je už nutná lékařská pomoc.

Hluboké podchlazení má velmi závažné a dlouhodobé následky na činnost vnitřních orgánů, které se mohou projevit později! Dosáhne-li se normální tělesné teploty během kratší doby než 12 hodin, je naděje na přežití. Byly už popsány případy, kdy byli postižení už při plném vědomí a bez jakýchkoliv potíží, a přesto za jeden nebo dva dny zemřeli. Je nezbytné zařídit pomoc lékaře a odvoz postiženého do nemocnice!