Cizí tělesa v zažívacím traktu jsou častou situací, se kterou se setkávají lékaři první linie kontaktu.Na příklad v USA ročně umírá více než 1500 lidí na následek cizího tělesa v horním zažívacím traktu.Osmdesát procent z tohoto počtu tvoří děti.
Úplně nejdůležitější je prevence, tedy snaha úrazům předcházet. Tedy např.na stoly nedávat ubrusy, rychlovarnou konvici umístit od okraje linky a s krátkou šňůrou, aby nic dítě na sebe nestrhlo, nepít horkou kávu u nízkých konferenčních stolků, odstranit z dosahu nebo řádně zabezpečit chemické látky ( mycí prostředky, léky, ředidla aj.), instalovat ochranu zásuvek, ochranu ostrých hran, zřídit ohrádky na schody, odstranit z okolí dětí drobné předměty, které děti dávají do úst či nosu atd.
Každý z nás se může ocitnout v situaci, ve které se setká s člověkem, velmi často nejbližším, kterému je třeba okamžitě poskytnout první pomoc. Čím dříve a účinněji zasáhneme, tím je větší naděje postiženého na přežití a následné úplné uzdravení.
Tísňová linka 155 - volejte vždy, pokud jste svědky náhlého, neočekávaného zhoršení zdravotního stavu pacienta. Jednotné číslo pro celou Českou republiku, vytáčí se bez předvolby a volání je bezplatné.
V tomto pokračování našeho seriálu o poskytování první pomoci si ukážeme schéma, podle kteréhy bychom měli postupovat v případě potřeby resuscitace dospělých nebo dětí. Doporučujeme si tento článek vytisknout a uložit do lékárničky v autě.
Co je to anafylaktický šok, co jej vyvolává, jak se projevuje, jak poskytnou v případě anafylaxe první pomoc, se dozvíte v tomto článku...
CO JE ANAFYLAXE?
Rychle vznikající celková alergická reakce, která může vést k ohrožení života.
Při krvácení je cílem omezit průtok krve ranou a podpořit tak srážení krve. Toho docílíme působením tlaku na ránu (kompresí) a jejím zvednutím nad úroveň srdce. Tlak lze vyvíjet na ránu přímo, v případě tepenného krvácení na přívodovou tepnu.
Úpal je stav vznikající přehřátím organismu v horkém prostředí. Svůj podíl mívá rovněž dehydratace organismu. Vzniku úpalu napomáhá pobyt v extrémně vlhkém prostředí, kdy se tělo nemůže ochlazovat odpařováním potu. Organismus se pak zahřívá až na 40°C.
Příznaky vznikají v průběhu pobytu v horkém prostředí.
Úraz a poranění (zlomenina, výron, zhmožděnina, vykloubení ...) Různě závažná poranění a úrazy doprovázejí běžný život, rekreační i profesionální sport. Při nich se pravidelně dostaví otok, zánět a bolest. Včasné podávání léků systémové enzymoterapie v těchto případech výrazně urychluje vstřebávání otoku, krevních výronů a podlitin, ústup zánětlivých změn a tím i bolesti. Zkracuje se tak až na polovinu doba hojení, pracovní neschopnost a výpadek z tréninku.
Počty ztracených životů v důsledku tonutí a utonutí statisticky stále zaujímají po dopravních nehodách druhé místo. Před nastupující sezónou dovolených a před prázdninami chceme proto upozornit na nebezpečí, která na nás číhají při koupání a vodních sportech a která přímo ohrožují naše životy.
Druhá část seriálu o bezpečném chování u vody je zaměřena na vody proudící. Jsou zde popsána specifická rizika, která mohou ohrozit náš život na řece. Není proto zbytečné si znovu připomenout, že neznalost a podcenění takového živlu jako je voda jsou dva nejhorší nepřátelé, kteří ruku v ruce usilují o náš život.
Třetí část seriálu jak se bezpečně chovat při koupání je určeno pro milovníky slané vody. Rizika koupání v moři si většina z nás dokáže představit, ale víte, jak se v nebezpečné situaci chovat, nebo jak jí předvídat?
Co dělat a jak se vyhnout v takových případech ohrožení života nám řekl RNDr. Petr Šíma, CSc., který je instruktorem a lektorem vodního záchranářství od r. 1967, kdy byla Vodní záchranná služba u nás založena.
Náš seriál o tom jak se bezpečně chovat u vody pokračuje částí nejsmutnější. Statistiky nám jasně říkají, že tonutí je na druhém místě příčin nechtěné smrti dospělých a dětí hned po dopravních nehodách. Lze tragickým situacím předejít, zabránit a co dělat, abychom topícího se člověka zachránili?
V první části povídání s RNDr. Petrem Šímou, CSc. (instruktor a lektor vodního záchranářství) jsme se stručně zmínili o nebezpečí křečí při plavání a potápění. Dnešní díl se těmto nepříjemným a bolestivým svalovým stahům bude věnovat podrobně, protože není radno je podceňovat.
Je zima a na zamrzlých rybnících, přehradách i řekách se bruslí, běžkuje nebo prostě chodí. Možná jste zažili, jak led pod vašimi kroky zachrastil a puknul? Vyděsilo vás to pořádně, ale měli jste štěstí a stačili jste utéct na břeh? Příště se takový manévr nemusí povést, a tak se rádi necháme poučit jak se v takové situaci správně zachovat, co předvídat nebo jak pomoci tonoucí a prochladlé osobě.
Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stěny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U některých žen myomy nevyvolávají velké obtíže a stačí je jen sledovat v rámci pravidelných gynekologických prohlídek (zejména ultrazvukem). 
