Chřipka je akutní, vysoce nakažlivá infekce dýchacích cest, která postihuje ptáky a savce.  Onemocnění vyvolávají RNA viry z čeledi Orthomyxoviridae (chřipkové viry). Pro chřipku je typický sezónní výskyt v epidemiích, kdy onemocní až 40 % obyvatelstva. V intervalech 10 až 50 let propukají globální epidemie - pandemie.

Asi jedno procento nemocných trpí vážnými komplikacemi , především zápalem plic. Na následky komplikací spojených s chřipkou umírají ročně na světě desetitisíce lidí.

Epidemie (resp. epidemický výskyt choroby) představuje větší nahromadění výskytů onemocnění v časových a místních souvislostech. Epidemie extrémně velkého rozsahu zahrnující většinu světa se nazývá pandemie.

Výskyt chřipky vrcholí v zimních měsících, a protože severní a jižní polokoule mají zimu v různém čase v roce, existují každý rok dvě chřipkové sezóny. Proč chřipkové epidemie propukají převážně v zimních měsících, se zatím nepodařilo objasnit. V dnešní době už nehraje roli původně uznávaná teorie o oslabení organismu díky nedostatku vitamínů v důsledku sezónní absence čerstvého ovoce. Nicméně se zkoumá možná souvislost mezi vitamínem D a chřipkou. Chřipka propuká v mírném podnebném pásmu v zimě, v tropech pak v období dešťů, v obou případech v době nedostatku slunečního záření, které lidské tělo potřebuje k syntéze vitamínu D. 

Chřipka je ve skutečnosti poslední velký „mor" ,na který neznáme účinný lék  a v důsledku toho patří k nejstudovanějším infekcím všech dob.

 

Co jsou to viry

Viry byly prvně popsány v roce 1892. Skládají se z genetické informace ve formě DNA nebo RNA a proteinového obalu. Jsou často tak primitivní, že je lze vytvořit v laboratorních podmínkách pouze smícháním syntetizované virové RNA a  virového obalového proteinu. Vědci se dosud dohadují, zda jsou viry živé organismy či nikoli. Mají vlastní genom, jsou schopny se rozmnožovat, vytvářejí vlastní proteiny a replikují vlastní DNA nebo RNA.  Všechny uvedené procesy však mohou probíhat pouze díky hostitelským buňkám, ze kterých viry čerpají energii. Bez hostitele se nemohou reprodukovat. V dnešní době známe přes 2000 virů a stále se objevují další, protože mohou snadno mutovat a tak vytvářet nové druhy.

 

Viry chřipky

 

Známe tři druhy chřipkových virů.

• Chřipkové viry typu A infikují savce a ptáky
• Chřipkové viry typu B infikují pouze lidi
• Chřipkové viry typu C infikují lidi a prasata

 

Virus typu A

Přirozeným hostitelem chřipkového viru typu A je vodní ptactvo. Příležitostně jsou viry přenášeny na jiné ptáky nebo savce a mohou pak způsobit devastující epidemie u lidí nebo domácí drůbeže. Virus typu A je ze všech tří typů virů nejvíce virulentní (nejsnadněji a nejrychleji se šíří), má také nejvyšší schopnost mutovat a vytvářet repliky, takže se vyskytuje v populaci nejčastěji. Zatímco u jedinců s nenarušeným imunitním systémem obvykle vzniká doživotní imunita proti virům typu B a C, pokud se s nimi již jednou setkali, u viru typu A tomu tak není.

Virus typu A je pro svou vysokou pohotovost vytvářet mutace a rekombinace velmi obávaný. Pokud dva subtypy viru napadnou tutéž buňku hostitele, mohou si vyměnit část RNA a vytvořit tak úplně nový virus s odlišnými vlastnostmi.

Viry typu A lze rozdělit do různých sérotypů podle protilátkové odpověďi na tyto viry. Nejznámější jsou :

H1N1, který způsobil pandemii Španělské chřipky v letech 1918-19, a Prasečí chřipku v roce 2009

H2N2, který způsobil pandemii Asijské chřipky v roce 1957

H3N2, který způsobil epidemii HongKongské chřipky v roce 1968

H5N1, který způsobil Ptačí chřipku v roce 2004

 

Virus typu B

 

Chřipkový virus typu B infikuje výhradně lidi, tuleně a fretky. Na ostatní zvířata se nepřenáší.

Mutuje 2-3x pomaleji než virus typu A, takže je méně geneticky různorodý, pouze s jedním sérotypem. Vzhledem k nedostatku antigenní rozmanitosti lidé obvykle získají imunitu vůči chřipce typu B již v dětství. Nízká schopnost antigenních mutací spolu s omezeným spektrem hostitelů zajišťují, že k pandemiím chřipky typu B nedochází.

 

Virus typu C

 

Nejméně častý virus, který způsobuje místní epidemie u lidí a prasat. Příznaky onemocnění jsou obvykle mírné, nejčastěji se vyskytuje u dětí.

 

Přenos chřipkové nákazy

 

Nemocný chřipkou vylučuje virus den předtím, než se u něj objeví první příznaky, a následně pak ještě cca 7 dní. Nejvíce infekční jsou nemocní v době, kdy mají nejvyšší horečky a tělo se snaží viru co nejvíce zbavovat, tj. 2-3 dny po nákaze. Děti jsou mnohem více infekční než dospělí.

Chřipka se šíří třemi hlavními způsoby.

 

Přímý přenos - infikovaný hlen se dostává do očí, nosu nebo úst další osoby.

Přenos vzdušnou cestou - inhalací aerosolu vznikajícím při kýchání nebo kašlání nemocného. Jedno kýchnutí uvolní až 50 000 kapének a jediná z nich stačí k přenosu nákazy.

Prostřednictvím kontaminovaných předmětů - tj. rukama z kontaminovaných ploch nebo přímého kontaktu s nemocným do očí, nosu a úst. Chřipkový virus se sice mimo tělo hostitele nemůže množit, ale může úspěšně přežívat po mnoho dní.

Doba jeho přežití závisí na mnoha okolnostech. Na suchém neporézním povrchu, jako jsou kliky, vypínače, madla v MHD, přežívá několik hodin až 2 dny. Na povrchu lidské kůže jen několik minut. Jestliže je virus přítomen v hlenu, pak může přežít až 14 dnů.

 

 

Příznaky chřipky a inkubační doba

 

Inkubační doba chřipky, tj. doba od nákazy do propuknutí onemocnění, je dva dny. Charakteristický je rychlý nástup příznaků z plného zdraví a jejich rychlá progrese.

Jako první příznak se objevuje zimnice a svalový třes, brzy se přidává horečka nad 38 ° C. Následují bolesti hlavy, svalů, kloubů a vnitřních orgánů, velká celková únava, překrvení nosní sliznice a kašel.

U dětí se často objevuje průjem a bolesti břicha.

Jak už bylo napsáno výše, typickým rozpoznávacím znakem chřipky od běžného nachlazení je rychlý nástup příznaků doprovázený extrémní únavou, která nemocného obvykle upoutá na lůžko na několik dní. Pro lepší diagnostiku chřipky byly vyvinuty spolehlivé laboratorní testy.

 

Léčba chřipky

 

Už naše babičky říkávaly, že chřipka se musí vyležet. Důležitý je dostatek odpočinku, dostatek tekutin a léky na zmírnění horečky, nejlépe na bázi paracetamolu.

U chřipky se nedoporučuje užívat léky na bázi kyseliny acetylsalicylové (Acylpiryn, Aspirin, atd.), které mohou ve vzácných případech, zejména u dětí, vyvolat závažné onemocnění jater.

Jak už bylo uvedeno výše, původcem chřipky je virus, takže užívání antibiotik, která jsou účinná proti infekcím způsobeným bakteriemi, nemá žádný význam. Pouze v indikovaných případech může lékař nasadit antibiotika k léčbě přidružené bakteriální infekce jako je zápal plic.

 

Antivirotika

 

I na chřipku existují léky. Jedná se o tzv. antivirotika, která se dělí na dvě třídy. Inhibitory neuraminidázy a inhibitory proteinu M2.

WHO ( Světová zdravotnická organizace) doporučuje jako méně toxické inhibitory neurominidázy (brání šíření viru v těle), které jsou velmi účinné, zejména pokud se začnou užívat hned při prvních příznacích chřipky v počátcích onemocnění. Patří sem antivirotika oseltamivir (Tamiflu) a zanamivir (Relenza).

Tato léčiva se ovšem při standardních epidemiích sezónní chřipky užívají pouze u starých a oslabených lidí, kde hrozí těžký průběh nemoci a výskyt závažných komplikací. Je to především proto, že stejně jako u antibiotik i na antivirotika vzniká rezistence, takže jejich nadužívání by mohlo vést ke ztrátě účinku v době potenciální pandemie. 

 

Prevence chřipky

Optimální obranou před chřipkou a jejími následky tedy nadále zůstává prevence. Cest je několik a optimální je jejich kombinace.

 

Dodržování hygienických pravidel

 

Existuje celý soubor doporučení jak se chovat v době chřipkových epidemií.

-              Omezte návštěvy podniků s velkou kumulací lidí. Jedná se nejen o návštěvy kin, divadel, koncertů atd., ale především hypermarketů a velkých nákupních center. Nedávné výzkumy ukázaly, že nebezpečí nákazy v obchodních střediscích je až 5x vyšší než třeba v MHD. Zejména se vyvarujte pobytu kojenců a batolat v těchto prostorách.

-              Hygiena je samozřejmostí, ale standardní mytí rukou vodou a mýdlem příliš nepomůže. Viry se inaktivují až při teplotách nad 60 st. C, které působí alespoň 60 minut, pomocí kyseliny s pH nižším než 2, alkoholem, chlorem, atd.. Proto je vhodné snížit riziko přenosu virů z kontaminovaných povrchů používáním speciálních dezinfekčních prostředků s obsahem alkoholu, které dostanete v každé lékárně i drogerii a v kapesním balení je můžete nosit stále s sebou.

-              S ohledem na cestu přenosu sliznicemi se vyvarujte doteků očí, nosu a úst. Používání běžných roušek není příliš účinné. Roušky musejí mít speciální filtr.

Očkování proti chřipce 

 

Očkování proti chřipce je velmi diskutovaná otázka. Odborníci doporučují očkování jako účinnou prevenci proti chřipce a jejím komplikacím zejména starším lidem a lidem dlouhodobě nemocným. Mezi veřejností ovšem panují obavy před vedlejšími účinky vakcín a obecná nedůvěra k očkování.

Fakta o očkování:

-              WHO každoročně vyhlašuje, které kmeny virů budou pravděpodobně v příštím roce nejvíce rozšířené.

-              Farmaceutické firmy se na základě těchto předpovědí pustí do vývoje odpovídající vakcíny.

-              Očkovací látka je tudíž každý rok jiná, účinná proti jiným typům virů, takže pokud chce být člověk chráněn proti chřipce, musí se nechat očkovat každý rok znovu.

-              I očkovaný jedinec může onemocnět chřipkou, ale je to zřejmě jiný, méně nebezpečný kmen, než proti jakému je očkován a tím pádem bude průběh onemocnění lehčí a přidružené komplikace minimální.

-              Alergie na očkovací látku jsou velmi vzácné. Jedná se především o dva druhy alergenů.

Alergie na samotný virus, kdy by alergie propukla stejně, pokud by očkovaná osoba onemocněla chřipkou, pouze s tím rozdílem, že alergická reakce na neaktivní virus obsažený ve vakcíně je mnohem mírnější než reakce na virus živý.

Alergie na zbytky vaječných produktů ve vakcíně. Vakcíny se nejčastěji vyrábějí pěstováním virů v oplodněných slepičích vejcích a jejich následnou inaktivací.

-              Pokud se chcete nechat očkovat, je potřeba to udělat ještě před propuknutím epidemie. Vakcína plně chrání cca 14 dnů po aplikaci. Pokud je virus již v době očkování přítomen ve vašem těle, vakcína jeho šíření nezabrání.

 

Podpora a posílení imunitního systému

 

Správně fungující imunitní systém je ideální zbraní proti všem nemocem. Obecné zásady posilování imunity jsou všeobecně známy. Imunitu oslabuje:

-              Kouření - kouření a pobyt v zakouřených prostorách několikanásobně zvyšuje riziko nákazy chřipkou a jinými infekcemi respiračního traktu

-              Stres

-              Nadužívání alkoholu

-              Nadváha

-              Podvýživa

-              Příliš tučná a nevyvážená strava, která zatěžuje trávicí soustavu a  tělo

-              Přílišná tělesná námaha

Naopak prospívá strava bohatá na vitamíny a vlákninu, přiměřená tělesná hmotnost, přiměřená sportovní aktivita, psychická pohoda.

 

Imunitu ale můžeme podpořit i jinak. U zdravého jedince jsou ideální léky a potravinové doplňky, které jsou přírodního charakteru, tělu přirozené a tudíž neškodné, a přitom je jejich účinnost ověřena klinickými studiemi.

 

Takovým přírodním prostředkem, který pomáhá v boji s viry, je např. česnek. Antivirotické účinky česneku jsou známy po staletí a moderní vědci je potvrdili. V dnešní době už nemusíme obtěžovat okolí nespolečenským zápachem a žvýkat syrové stroužky. V lékárnách jsou k dostání česnekové výtažky bez zápachu a nepříjemné chuti

 

Při oslabení imunity, které může být vyvoláno z výše uvedených příčin, jako jsou kouření, stres, nadváha anebo přílišná tělesná námaha, ale také u dětí, s ještě nedostatečně vyvinutou imunitou a u starších osob, u kterých je imunita oslabena věkem a prodělanými nemocemi, je zapotřebí podávat léky a nikoliv pouze doplňky stravy. K nejúčinnějším lékům  posilujícím oslabenou imunitu patří   preparáty systémové enzymoterapie (nejznámější je Wobenzym).

Některé enzymy v našem těle zajišťují rovnováhu a fungování imunitního systému. Jestliže máme oslabenou imunitu, je to neklamným znamením, že nám může pomoci dodání obdobných enzymů zvenčí.. 

Celý článek o principu působení enzymů najdete  zde. Na tomto místě pouze uvedeme, že užívání  léků systémové enzymoterapie v době zvýšeného výskytu chřipky a jiných respiračních infekcí u osob s oslabenou imunitou nejen významně snižuje pravděpodobnost vzniku nemoci, ale v případě propuknutí onemocnění je jeho průběh lehčí, rekonvalescence kratší a výskyt zdravotních komplikací - zejména přidružených bakteriálních infekcí -  méně častý.

 

A jak je to s vitamínem C, jehož úloha při boji s infekcemi je často zpochybňována?

Vitamin C neboli kyselina askorbová je důležitou součástí mnoha metabolických dějů v těle. Je to, mimo jiné, významný antioxidant, který pomáhá chránit tělo před řadou nemocí zejména tzv. civilizačního charakteru, jako je rakovina, infarkt, nemoci cév atd. Denní příjem dospělého člověka by měl činit 75 mg vitamínu C. Jeho vliv na prevenci a léčbu chřipky sice nebyl vědecky prokázán, takže zvyšování dávek v době propuknutí nemoci se nedoporučuje, ale dlouhodobý pravidelný přísun ve formě ovoce je pro organismus jednoznačně prospěšný.