Pokračování rozhovoru s MUDr. Dagmar Benešovou z Očkovacího centra v Brně tentokrát o tom, jak se vyvarovat zdravotním problémům v zahraničí a jak se jim bránit.

Jak důležité je očkování před odjezdem do zahraničí , kdy před odjezdem přijít, na co myslet a co nepodcenit v souvislosti se zdravím? Takové otázky klademe MUDr. Dagmar Benešové z Očkovacího centra polikliniky na Masarykově ul. č.31 v Brně. Informací bylo tolik, že jsme celé povídání rozdělili na dvě části. Dnes se budeme bavit o očkování více obecně a v příštím pokračování se budeme věnovat konkrétním radám od vybavení lékárničky, používání repelentů až po "co dělat, když..."

Proč dochází k přenosu infekce, za jakých podmínek a jak bychom se měli vůči sobě i druhým zodpovědně chovat nám řekne MUDr.Dagmar Benešová z Očkovacího centra v Brně.

V čerstvé paměti je historie chřipkové epidemie ve Spojených Státech koncem r. 1999 a začátkem r. 2000. V USA bývá nejvyšší výskyt chřipky koncem ledna. V minulém roce epidemie začala již o vánocích: nečekané narušení vánočních svátků Američany viditelně zaskočilo a rozzlobilo.

Zatímco pojem "zánět" je všeobecně znám, mnohem méně se toho zatím ví o"mikrozánětech". Jak už samotné slůvko "mikro" napovídá, jedná se o malé, v podstatě miniaturní záněty. Zpočátku je ani nevnímáme, protože se neprojevují ve formě konkrétních obtíží. Pokud se však hromadí, mohou způsobit či podpořit rozvoj závažných onemocnění včetně takzvaných civilizačních chorob. Především jsou ale spojovány s naším stárnutím.

Oficiální definice říká, že to jsou onemocnění, která jsou za normálních podmínek  přenosná z jiných obratlovců na člověka. Pod pojmem normální podmínky si představme ty, ke kterým může skutečně v přírodě a v reálném životě dojít, tedy ne podmínky laboratorní. Přenos přímo z člověka na člověka je mnohem méně častý, ve většině případů je nutný přenašeč.

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida, neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění. Virus je přenášen prostřednictvím klíšťat převážně na lesní a polní hlodavce, na divoce žijící zvířata a domácí zvířata pasoucí se ve volné přírodě, které se stávají přirozeným zdrojem nákazy.Přenos infekce na člověka je možný nejen po přisátí infikovaného klíštěte, ale výjimečně i požitím tepelně nezpracovaného mléka infikovaného zvířete. V zamořené oblasti se vyskytuje asi jedno až dvě procenta infikovaných klíšťat.

Tuberkulóza, spalničky, zarděnky, záškrt, infekční žloutenky... Takový seznam chorob, proti nimž existují vakcíny, by mohl vydat na dost dlouhé čtení. Proti čemu vaše potomky chrání stát v rámci povinného očkování? Proti čemu je můžete ochránit ve spolupráci s lékařem vy sami? Na to jsme hledali odpovědi s pomocí odborníků.

Bakterie jsou nejstarší jednobuněčné organizmy, které tu byly již před 4 miliony let. Prvně byly pozorovány v 17.stol., ale skutečné objevy nastaly až v 19.stol. Bakterie zkoumal Louis Pasteur i Robert Koch, který za výzkum TBC získal v r.1905 Nobelovu cenu. V r.1910 Paul Ehrlich nalezl první chemoterapeutikum proti bakteriím, avšak nejznámějším lékem se stal penicilin, který objevil v r.1928 Alexander Fleming.

Ještě váháte s očkováním proti klíšťové encefalitidě ? Na to má Mudr.Dagmar Benešová z Očkovacího centra v Brně pádnou odpověď: „ Když uvidíte svého kamaráda sportovce, který z plného zdraví zůstane zpola ochrnutý a ve 35 letech se učí mluvit, číst a počítat, tak je s váháním konec a rychle hledáte, kde se nechat naočkovat."