Navštívili jsme Masarykův onkologický ústav, Žlutý kopec 7, Brno, kde nám zajímavý rozhovor poskytla Prim.MUDr. Katarína Petráková, zástupce pro LPP z Kliniky komplexní onkologické péče.

Paní primářko, v poslední době se objevuje karcinom prsu  u stále mladší populace. Je to dáno lepší diagnostikou, osvětou nebo zhoršením zdraví obecně ?

Nemohu potvrdit údaj, ze by se karcinom prsu objevoval poslední dobou u stále mladší populace žen. Možná se jenom zvyšuje absolutní počet pacientek s karcinomem prsu před 40 rokem života, ale souvisí to  s celkovým nárůstem absolutního počtu nově hlášených karcinomů prsu v České republice.

Platí stále, že je to třetí nejčastější onemocnění v oblasti nádorů ?

Je to nejčastější nádorové onemocnění u žen v České republice. Podle poslední statistiky postihuje ročně přes pět tisíc žen a incidence stoupá, tzn., že absolutní počet nově diagnostikovaných se zvyšuje. Příznivou zprávou je, že mortalita, tedy úmrtnost,  zůstává stejná, takže na větší počet onemocnění máme menší počet úmrtí. Je to důsledek  moderních  léčebných  postupů a moderní diagnostiky.

Která rizika nejvíc zhoubné  nádory prsu ovlivňují ?

Máte zhoubné nádory, u kterých jsou známé faktory, které prokazatelně souvisí se vznikem těchto nádorů. Např. kouření u  zhoubného nádoru plic. U zhoubného nádoru prsu známe jenom faktory, které  zvyšují riziko jeho vzniku. Jedná se například o výskyt zhoubného nádoru prsu nebo vaječníku v rodině u přímých příbuzných (matka, sestra),  kdy rodinná anamnéza prokazatelně zvyšuje riziko.  Existují pro to  přesné tabulky, ze kterých může genetik toto riziko určit. V těchto případech je velmi důležitá sekundární prevence, tedy screening (časné vyhledávání zhoubného nádoru prsu). Dále jsou to pacientky  v minulosti léčené ozařováním, např. pacientky se zhoubným nádorem mízních uzlin (tzv. Hodgkinova  nemoc).  Riziko je větší u mladších žen. Dalším rizikem je nález  prekancerózy u pacientky ( anomálie v prsní žláze, která ještě není zhoubným nádorem, ale mohla by se na něj časem změnit). Pak jsou to věci o kterých se hodně hovoří, předčasná menstruace, která vystavuje ženu dlouhodobému působené vyšší hladiny hormonů a  pozdní nástup menopauzy. Také  dlouhodobé používání antikoncepce může mírně  zvýšit riziko, ale na druhé straně poskytuje ochranu před zhoubným nádorem vaječníků. Kombinace různých rizik samozřejmě možnost zhoubného nádoru  zvyšuje. Primární prevence nádoru prsu je z řečeného problematická. Málo z toho můžeme samy ovlivnit. Na druhou stranu je prso dobře vyšetřitelné oproti např. plicím, střevu, apod.a proto je důležitá sekundární prevence, tedy časné vyhledávání prsu pomocí vyšetřovacích metod.

A co stres ?

Stres se bere jako rizikový faktor, nicméně zde není žádný ukazatel ani věrohodná studie, protože se nedá změřit. To je otázka pro psychology.  Problém je i rozlišovat stres pozitivní, který nás vybudí k aktivitě a pak stres negativní, který už je za hranicí únosnosti.

Nastalo nějaké historické období, které lze dát do souvislosti se zvýšeným počtem nádorů ? Mám teď na mysli např. Černobyl, mezi lidmi frekventovaný názor.

Ne, žádná statistika v tomto ohledu nic neprokázala, takto bych problém nestavěla.

Měli bychom zopakovat klinické příznaky, informací v tomto ohledu  asi není nikdy dost.

U všech žen doporučujeme jednou za měsíc, nejlépe po menstruaci,  samovyšetření prsou.  Pokud žena nahmatá změnu tvaru prsu, novou bulku nebo si všimne nějaké vtažení prsu, změny v oblasti bradavky, v oblasti  podpaží, změny v barvě kůže, napětí, lesku kůže, měla by okamžitě navštívit lékaře. Neznamená to, že vše je nádor, ale je potřeba ho vyloučit. Zvláště mladé ženy mohou mít bulky, které jsou většinou lalůčky prsní žlázy.

V poslední době se v ordinacích některých gynekologických lékařů setkávám se skepsí k samovyšetření prsu, pokud nastane hmatná infiltrace v prsu, údajně je to pozdě.

S tím nesouhlasím.Velmi doporučujeme samovyšetření prsu, ženy svá prsa dokonale znají  a lépe podchytí změny a také vyšetření lékaře není tak časté. Nemusí se samovyšetřením stresovat zbytečně, dáváme důraz na to, aby si hlavně všimly změn. Ve vysokém procentu  nám ženy s již diagnostikovaným nádorem řeknou, že si změnu nahmataly samy. A to je správně, potřebujeme podchytit  časná stadia.

Další důležitou součástí sekundární prevence je mamografický screening. Ženy ho využívají, osvěta v tomto ohledu zafungovala. Od 45 let do 69 let je  toto preventivní vyšetření plně hrazeno pojišťovnou  Ženy s rodinnou anamnézou by ale měly začít s prevencí dříve a častěji, rozhodnout by o tom měl však genetik.

Jaká je mortalita u zhoubného nádoru prsu?

Pokud  má pacientka karcinom zachycen včas, je prognóza výborná. Až 90% žen dlouhodobě  přežívá. Čím menší je nádor v době diagnózy, tím příznivější je prognóza pacientky.

Máme i  případy žen, které přijdou s pokročilým nádorem, o kterém musely vědět i několik let..Neměly sílu přijít na vyšetření, proto  problém vytěsnily a domnívaly se, že ho tím vyřešily.Věděly o bulce, nereagovaly na její prorůstání a až společenská neúnosnost, kdy prso začalo krvácet a zapáchat, je donutila k návštěvě lékaře. Přitom to byly  mladé ženy v produktivním věku

Jak rychle po nálezu zhoubného nádoru  by měla nastat operace ?

Pokud lze nádor operovat, samozřejmě co nejrychleji, optimálně do 3 týdnů. I když je diagnostikovaný karcinom rozdělen do tzv.stadií, neznamená to jasné rozdělení podle nutnosti operace. To je laický názor. Jsou přesná kriteria k léčbě a operaci, ale záleží na velikosti, uložení nádoru, zda se nádor šíří do okolí, atd. U větších nádorů začínáme systémovou léčbou, která  ve velkém počtu případů nádor výrazně zmenší, někdy až úplně vymizí. Pak se dá udělat jenom částečné odnětí prsu Ale vše záleží na včasném podchycení nemoci.

Jaká je příčina  pooperačních otoků nebo vyjímečně ztráta hybnosti ruky ?

Nesouvisí to s operací prsu, ale operací uzlin v podpaží. Pro další onkologickou léčbu je totiž důležité vědět, jestli se nádor rozšířil i do mízních uzlin v podpaží. Během operace může dojít k porušení drobných mízních cév, které se v podpažní jamce nachází. Mízní cévy mají za úkol odvádět mízní tkáň z kůže paže, pokud dojde k jejich porušení, míza se nahromadí v podkoží a vznikne mízní otok  (lymfedem).

Proč se nebát léčby ve Vašem ústavu? Kladu takto otázku proto, že mnozí spojují tzv."Žlutý kopec" s obavami.

Ne všichni pacienti tak reagují, mnozí se nám hlásí o přijetí sami. Je nutné si uvědomit, že jsme specializované pracoviště, které se zabývá pouze onkologií. Je asi rozdíl, pokud chirurg operuje nádor výjimečně nebo několikrát denně. Praxe, zkušenosti, úzká specializace, soustředěné informace, to se zákonitě odráží na výsledcích.