<td style="BORDER-RIGHT: #ece9d8; BORDER-TOP: #ece9d8; BORDER-LEFT: #ece

Gynekologické zhoubné nádory představují v současné době  přibližně čtvrtinu  všech malignit, které mohou ženy postihnout.Včetně nádorů prsů se pak tento podíl vyšplhá až na polovinu. O typech a možnosti léčby těchto nádorů jsme hovořili s MUDr. Markem Plutou, Onkogynekologické oddělení Gynekologické kliniky FN Motol a 2. LF UK Praha

Jestliže neoplastický proces (změny buněk) postoupí o krok dále, rozvine se přednádorový stav - prekanceróza. Ze statistiky víme, že u většiny žen trvá cca 10 let, než z prekancerózy vznikne invazivní nádor. Prekancerózy se dělí do dvou základních  kategorií, které korespondují s cytologií - jsou to low grade leasions ( nízké riziko rozvoje zhoubného nádoru - dále jen LGL ) a high grade leasions ( vysoké riziko rozvoje zhoubného nádoru - dále jen HGL)

Léčba invazivního nádoru se řídí dvěma parametry.Prvním parametrem je rozsah nádorového postižení a druhým parametrem je věk pacientky, což je novinka.Ještě nedávno se u všech pacientek s nálezem invazivního nádoru volila radikální léčba bez ohledu na přání pacientek mít v budoucnu děti - většinou přišly o dělohu a vaječníky.

HPV (HPV=human papilloma virus=lidský papilloma virus) infekce je považována za nejrozšířenější pohlavně přenosnou chorobu. Některé studie odhadují, že většina sexuálně aktivní dospělé populace (75-80 %) je v průběhu života vystavena jednomu nebo více typům HPV virů (avšak infekce často proběhne bezpříznakově).

V Evropě onemocní karcinomem děložního čípku 50 000 žen ročně a 25 000 jich na toto onemocnění každý rok umírá. Dobré preventivní programy by mohly v naprosté většině případů onemocnění zabránit.

Rakovinou jater trpí nejvíce obyvatelé Číny, střední Afriky a jihovýchodní Asie. U nás onemocní asi 8 lidí ze sta tisíc, nejvíce pacientů je ve věkové skupině mezi 65-75 lety.

Primární zhoubné nádory mozku obvykle vyrůstají z mozkové tkáně (neurony, glie) nebo z okolních mozkových struktur (meningy, nervové pochvy). Řadíme k nim i vzácný germinom ze zárodečných tkání a mozkový lymfom.

Primární nádory mozku tvoří různorodou skupinu tumorů, z nichž některé rostou pomalu jsou chirurgicky dobře léčitelné (astrocytomy), jiné jsou vysoce invazivní a neléčitelné (glioblastomy).

Mozkové nádory mohou být zhoubné i nezhoubné. Dělí se především podle toho, z jakého typu mozkových buněk vznikají a kde jsou lokalizovány.

Praha 9. dubna 2010 - Osvětový projekt prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku Střevotour 2010, který odstartoval svoji pouť po českých městech 9. února letošního roku, vzbudil u veřejnosti velký zájem.

Jen při první zastávce v obchodním centru Nový Smíchov v Praze prošlo obří maketou tlustého střeva kolem tří tisíc zájemců. Během dvou měsíců si zdravou sliznici i chorobné útvary tlustého střeva měli možnost prohlédnout také obyvatelé Plzně, Chomutova, Liberce a Ústí nad Labem. Střevotour se od 19. do 25. dubna vrací opět do Prahy; maketa bude k vidění v obchodním centru Palác Flóra. Poté se přesune do Brna, Pardubic, Olomouce, Hořovic a Berouna.

„Zájem o maketu tlustého střeva dokazuje, že zdaleka nejsme tak lhostejní ke svému zdraví, jak jsem si na začátku naší kampaně myslela," uvedla ředitelka Onkomajáku Pavla Šlosserová. „Každý týden se na nás obrací desítky lidí a ptají se, kdy s maketou tlustého střeva přijedeme také do jejich města, vesnice či nemocnice. Kdybychom zachránili či prodloužili životy jen několika z těchto lidí, stojí to za to! A to zdaleka nekončíme!" uzavírá.

Z výsledků průzkumu o povědomí české populace ve věku 50 - 75 let o karcinomu kolorekta, jeho léčbě a možnostech screeningu, který realizovala agentura Factum Invenio před zahájením projektu Střevotour 2010, vyplývá, že až 85 procent lidí této rizikové populace si je vědomo možnosti vyšetření, kterými lze včas odhalit časná stádia tohoto typu karcinomu. Správně také označilo dvě klíčové screeningové metody: kolonoskopii a test na přítomnost krve ve stolici. Podle Markéty Šafové z agentury Factum Invenio si však lidé této rizikové skupiny neuvědomují, že většina pacientů přichází k lékaři pozdě a správně popsat princip například kolonoskopického vyšetření dokázalo jen 27 % rizikové populace. Dalším zajímavým zjištěním je fakt, že k neodkladné návštěvě lékaře by lidi přiměla pouze krev ve stolici, a dále pak dlouhotrvající průjem či zácpa, které tvoří pouze omezený výčet varovných příznaků kolorektálního karcinomu.

ČR má podle statistik Světové zdravotnické organizace (Globocan 2002) smutné vedoucí postavení v incidenci karcinomu tlustého střeva a konečníku. Každý rok onemocní touto chorobou v Česku asi 8000 lidí, až 4 tisíce Čechů této nemoci podlehne. Kolonoskopické vyšetření však podle zmíněného průzkumu absolvovala pouhá pětina oslovených ve věku 50 - 75 let. „Prevence je nejdůležitějším krokem v péči o potencionálního pacienta s onkologickou diagnózou. Vede k prodloužení života nemocného a může zajistit i jeho úplné vyléčení," vysvětluje MUDr. Jana Prausová, primářka Radioterapeuticko-onkologického oddělení FN Motol. V průběhu let 2006 až 2009 bylo v rámci screeningového programu provedeno 26 662 preventivních a téměř 850 primárních kolonoskopií, přičemž diagnostikováno bylo 8 332 adenomových polypů a téměř 1500 karcinomů tlustého střeva a konečníku. Pokud je karcinom tlustého střeva a konečníku diagnostikován, pak je pro úspěšnou léčbu nezbytná  spolupráce zkušených specialistů - patologů, chirurgů, radioterapeutů, onkologů a dalších, ale samozřejmě také samotného pacienta a jeho rodiny. Důležité je vyhledávat informace o  nemoci, nebát se komunikace s ošetřujícím lékařem a domluvit se s ním, zda onemocnění bude léčit sám nebo zda pacienta odešle do Komplexního onkologického centra. Pokud je onemocnění vhodné pro nasazení biologické léčby, měl by být pacient do Komplexního onkologického centra odeslán vždy.