Náš organismus má pevný podpůrný systém - kostru. Na ni se upínají svaly a šlachy, předurčuje tvar naší hlavy a obličeje, chrání zranitelné vnitřní orgány. Kost se vyvíjí po celý život. Zpočátku zvětšuje svůj objem a délku, po dokončení růstu probíhá neustálá přestavba mikrostruktury kosti tak, aby co nejlépe vyhovovala potřebnému zatížení.

Kost dítěte je z převážné části tvořena chrupavkou, je měkká, ohebná. Během dalšího vývoje se do chrupavky ukládají minerály, a tak vzniká pevná hmota. Chrupavka přetrvává po dobu růstu v některých částech kosti, čímž je umožněn růst do délky. Tato chrupavka se proto nazývá růstová. Nová kostní hmota vzniká na jejích okrajích. Růst kosti se zastavuje v okamžiku zániku růstové chrupavky. Ten nastane buď vlivem řídících hormonů na konci dospívání, nebo se tak může stát následkem úrazu, který chrupavku poškodí.

Hormony - mnoho tělesných pochodů a reakcí je v těle řízeno chemickými látkami - hormony. Ty jsou uvolňovány ze žláz s vnitřní sekrecí. Mezi ně patří zejména podvěsek mozkový (hypofýza), štítná žláza, nadledviny, pohlavní žlázy a slinivka břišní. Pokud je v těle některého hormonu nedostatek nebo naopak nadbytek, může se to projevit poruchou řady tělesných funkcí. Hormony je řízen i růst těla. Téměř každý hormon se přímo nebo nepřímo podílí na růstu. Největší vliv na růst má růstový hormon, který je produkován v mozkovém podvěsku - hypofýze. Důležitou roli v růstu mají také hormony štítné žlázy, hormony nadledvin a pohlavní hormony

Hypofýza - neboli podvěsek mozkový je žláza s vnitřní sekrecí uložená na spodině dutiny lební. Jak její název napovídá, nalézá se na spodní straně mozku a těsně souvisí s jinou jeho částí, hypothalamem. Ve spolupráci s ním řídí jiné endokrinní žlázy a významně se podílí na řízení našich tělesných pochodů. Porucha její funkce má na svědomí mnoho chorobných stavů. Jedním z nich je porucha růstu. Produkce hormonů hypofýzy je řízena chemickými látkami, které vznikají v hypothalamu. Součinnost hypofýzy a hypothalamu je umožněna speciálním cévním systémem, který chemické látky mezi jednotlivými oddíly přenáší. Většina hormonů hypofýzy ovlivňuje hormonální produkci ostatních žláz v těle. Hladina těchto hormonů v krvi zase zpětně stimuluje nebo tlumí činnost hypofýzy. V organismu tak funguje několik systémů pozitivních i negativních zpětných vazeb. Je tedy logické, že dojde-li k postižení podvěsku mozkového chorobným procesem, je narušena celá kaskáda dějů v našem těle. Jedním z projevů poruchy hypofýzy může být malý či naopak nadměrný růst. Vzhledem k tomu, že hypofýza těsně sousedí se zrakovými nervy, může být u některých mozkových nádorů průvodní známkou postižení hypofýzy i porucha zraku.

Růst před narozením - novorozenec

Normální těhotenství trvá 38 až 40 týdnů. Novorozené donošené dítě měří v průměru 50 cm a váží okolo 3300 g, přičemž holčičky bývají o něco drobnější. Těchto rozměrů dosáhne dítě za 9 měsíců nitroděložního vývoje. Již nikdy v dalším životě se neroste tak rychle. Novorozenec během prvních dnů ztratí něco ze své porodní hmotnosti, tento úbytek by ale neměl přesáhnout 10 %. Maximální hmotnostní úbytek nastává asi čtvrtý den, do 10-14 dnů po narození zdravé dítě svůj hmotnostní úbytek vyrovná. Za jeden až dva dny po porodu se matce spouští tvorba mléka. Plně kojený novorozenec pak přibývá o 100 až 250 g za týden. Novorozenecké období končí v jednom měsíci věku přechodem do kojeneckého období.

Růst kojenců

Doba od dvou do 12 měsíců života se nazývá kojeneckým obdobím. Název vychází z převážné výživy mateřským mlékem. Samotné kojení je doporučováno do 4 až 6 měsíců, dále pak v kombinaci s nemléčnými příkrmy. První rok je též jedním z nejrychleji probíhajících vývojových období. Za 12 měsíců naroste dítě o 23-25 cm, tedy o polovinu své porodní délky, a téměř ztrojnásobí svou porodní hmotnost. Dramaticky se mění duševní schopnosti dítěte. Prvních 12 týdnů dítě reaguje na podněty převážně pláčem, později se začíná usmívat, brouká si. Je pevně vázáno na matku, má strach z cizích osob. Kolem prvního roku většina dětí řekne první smysluplné slovo a udělá svoje první samostatné krůčky. V tomto věku se mohou projevovat některé vrozené vývojové vady a nemoci. Proto je do systému preventivních prohlídek zařazeno několik screeningových vyšetření. Z rozboru kapky krve lze zjistit již u novorozence poruchu štítné žlázy nebo vadu metabolismu aminokyselin. Sleduje se postavení kyčlí. Dítě dostává očkování proti nakažlivým nemocem.

Růst batolat

Během druhého roku se růst zpomaluje a dítě přechází z rychlé infantilní fáze do pomalého dětského růstového období. Za druhý rok vyroste asi o 12 cm, takže na jeho konci měří necelých 90 cm. Růst je již plně pod vlivem růstového hormonu, projeví se proto choroby spojené s jeho nedostatkem. Zdravé dítě dosáhne ve dvou letech přibližně poloviny své budoucí dospělé výšky. Dítě se naučí samostatně chodit, což mu umožní odpoutat se od matky. Stává se stále nezávislejším, svou nezávislost si začíná uvědomovat a objevují se první výchovné problémy. Dítě začíná chápat pocity druhých, ví, kdy je chváleno a kdy trestáno. Významně pokračuje vývoj řeči. Na konci druhého roku dítě umí užívat asi 270 slov, začíná je skládat do vět, ptá se „co" a „proč". Zdokonaluje se jemná motorika. Ve dvou letech dítě namaluje čáru. V tomto období se dítě také učí kontrolovat vyměšování. Freud proto nazýval toto období análním stadiem. Běžněji se označuje jako batolecí.označuje jako batolecí.

Růst předškoláků

Od dvou let věku se rychlost růstu nadále zpomaluje až do začátku puberty. Růst je řízen růstovým hormonem ve spolupráci s IGF-I (růstový faktor podobný inzulinu I). Ročně dítě vyroste přibližně o 6-7 cm. Nedostatečná výživa se může projevit zpomalením růstu, avšak pouze při významně sníženém energetickém přísunu. Předškolní období charakterizuje zejména další vývoj psychických a motorických schopností, řeč se stále více podobá řeči dospělých. Ve třech letech umí dítě kolem 900 slov, v šesti letech je to již kolem 2,5 tisíce slov, která skládá do delších vět. Rozvíjí se fantazie, dítě ji mnohdy ale nedokáže dokonale rozlišit od reálného světa a svých snů se může bát. Sociální vazby jsou stále pestřejší. Mezi třemi a šesti lety dítě tíhne spíše k rodiči opačného pohlaví, později naopak k rodiči stejného pohlaví. Dítě přichází stále více do styku se svými vrstevníky, zejména později v mateřské škole. To však kromě podpory rozvoje komunikačních dovedností přináší i vyšší frekvenci nakažlivých onemocnění. V tomto věku je dítě již poměrně obratné a pohyblivé, což v kombinaci s touhou po objevování nových věcí představuje riziko úrazu. Děti by si neměly hrát bez dohledu, je třeba zabránit styku s nebezpečnými předměty. Stejně tak nebezpečné jsou různé chemikálie dostupné v domácnosti, kterých se děti mohou bezelstně napít. Některé z nich mohou být jedovaté nebo mají leptavé účinky.

Školní děti

Nástup do školy je významnou změnou v životě dítěte. Dítě věnuje většinu času škole, kamarádům stejného pohlaví, sportu nebo jiným zájmovým činnostem. Zvyšuje se zručnost a obratnost. Myšlení je stále komplexnější a náročnější, spolu s tím stoupá složitost školních úkolů. Dítě se učí číst a psát, maluje obrázky s velkými detaily. Růst je pod vlivem růstového hormonu a IGF-I (růstový faktor podobný inzulinu I), růstová rychlost se až do počátku puberty trvale pomalu snižuje až na 5 cm za rok. Kolem šestého roku věku se začínají prořezávat trvalé zuby. Dětské růstové období končí přibližně kolem jedenácti let - u dívek dříve, u chlapců později - přechodem do puberty. Tento přechod nenastává při poruchách tvorby pohlavních hormonů.

Dospívání - puberta

Dospívání neboli puberta je obdobím rychlého růstu a pohlavního zrání. Vedle růstového hormonu a IGF-I (růstový faktor podobný inzulinu I) se na urychlení růstu podílí vliv pohlavních hormonů. Pohlavní hormony mají kromě tělesné výšky zásadní vliv na rozvoj typických pohlavních znaků. Toto růstové období trvá 4 až 5 let a v jeho průběhu získá dospívající 20 % své celkové výšky. Z původních 5 cm za rok na konci dětského období se růstová rychlost zvyšuje až na 10 cm za rok, poté opět klesá až k dospělosti, kdy se růst zastavuje. V současné době činí výška dospělých mladých českých mužů po skončení puberty v průměru 180 cm, mladých českých žen v průměru 167 cm. I v těchto hodnotách, stejně jako v hodnotách růstu během dětství, se jednotliví lidé od sebe mohou významně lišit. První známkou puberty u chlapců je zvětšování varlat, u dívek růst prsů. Objevuje se ochlupení v oblasti genitálu a dětský genitál se mění v dospělý. U chlapců vlivem růstu hrtanu nastává hlasová mutace. Dívky začínají menstruovat. Za konec puberty se považuje okamžik, kdy je jedinec schopen rozmnožování. Pro hodnocení sekundárních pohlavních znaků se používá Tannerova stupnice. Posuzuje se stav ochlupení, vývoj genitálu a u dívek vývoj prsů. Škála bodů je 1 až 5, přičemž 1 odpovídá dítěti a 5 dospělému. Kromě fyzického růstu se vyvíjí i psychika dospívajícího, což jeho rodičům přináší mnohdy více problémů než nakupování stále většího oblečení. Rizikem bývají experimenty s návykovými látkami a první sexuální zkušenosti.

Co ovlivňuje růst

Dědičnost

Zásadní informace, kterou si dítě přináší na svět, jsou geny zděděné po rodičích. Tato informace je uložena v DNA v každé buňce našeho těla. Převážná většina DNA se nachází v buněčném jádru v chromozomech. Pro nikoho není překvapením, že rodiče malé postavy budou mít nejspíš i malé potomky. Při současném rozvoji genetiky je naprosto jasné, že dědičné vlivy se podílejí takřka na celém lidském životě, růst a výšku nevyjímaje. Z výšky rodičů lze vypočítat pravděpodobnou výšku jejich dítěte. Jiný výpočet platí pro chlapce a jiný pro dívky. U chlapců si zapíšeme výšku otce a připočítáme výšku matky zvětšenou o 13 cm. Vypočítáme průměr těchto dvou hodnot (sečteme a vydělíme dvěma). Výška dítěte bude s 95% pravděpodobností v rozmezí +/- 8,5 cm kolem výsledného čísla. U dívek vycházíme z výšky matky a připočítáme výšku otce zmenšenou o 13 cm. Další výpočet je pak již stejný. To, jaké výšky dítě nakonec skutečně dosáhne, ale závisí i na dalších faktorech.

Prostředí

Ačkoliv růst dítěte vypadá na první pohled samozřejmě a jednoduše, jedná se o komplexní děj ovlivněný řadou faktorů. Výška dítěte závisí hlavně na výšce jeho rodičů. Vzrůst rodičů však určuje pouze určitý rámec, v jehož mezích se výška dítěte může pohybovat. Růst je energeticky náročný děj. Důležitým předpokladem růstu je proto přiměřené množství biologicky hodnotné potravy. Zdůrazněna jsou slova biologicky hodnotné - to znamená, že potrava musí obsahovat nejen rostlinné, ale i živočišné bílkoviny, které jsou základním stavebním materiálem nové tkáně. Průměrná výška lidí se měnila v průběhu historie v přímé souvislosti se socioekonomickým stavem dané společnosti. V dřívějších dobách bývaly děti z bohatších rodin vyšší než děti z rodin chudých. K nárůstu tělesné výšky přispělo i dramatické zlepšení celkového zdravotního stavu dětské populace ve vyspělých zemích v průběhu 20. století. Mladí čeští muži i mladé české ženy dnes měří průměrně o 12 cm více než před sto lety.

Pohlaví

Tak jak se muži a ženy odlišují v mnohých jiných aspektech, liší se také výškou postavy a průběhem růstu. Ženy jsou v průměru o 13 cm menší než muži. Při narození jsou děti obou pohlaví stejně velké. Zásadním milníkem, kdy se od sebe začnou obě pohlaví odlišovat, je puberta. Dívky vzhledem k časnějšímu nástupu dospívání vstupují dříve do pubertálního růstového výšvihu, ale jejich konečná výška je nižší než u mužů. Dívky začínají růst rychleji kolem jedenáctého roku, kdy většinou přechodně přerostou své spolužáky. S postupem puberty se vlivem pohlavních hormonů uzavírají růstové zóny v kostech, a tím se růst ukončuje. U chlapců nastupuje období dospívání přibližně o dva roky později, rostou tedy o to déle. Výsledkem je zmiňovaný rozdíl v dospělé výšce v průměru o 13 cm ve prospěch chlapců.

Nemoci a úrazy

Růst představuje pro dítě energeticky velmi náročný proces. Je-li organismus zatěžován bojem s chorobou, nemá dostatek sil na růst. Dlouhodobé závažné chronické nemoci se proto mnohdy mohou ještě před rozvojem typických příznaků projevit zpomalením nebo zástavou růstu. Mechanismů, kterými nemoc ovlivňuje růst, je více. Většina nějakým způsobem narušuje přirozenou funkci růstového hormonu a IGF-I (růstový faktor podobný inzulinu I). Mezi onemocnění typicky provázená poruchou růstu patří zánětlivá onemocnění střev, poruchy vstřebávání živin (např. nesnášenlivost lepku - celiakie), chronická ledvinná nedostatečnost, srdeční vady, cystická fibróza, revmatická onemocnění a některá další. Porucha růstu může být jedním z prvních příznaků probíhajícího onemocnění. Systematické sledování růstové křivky tedy může pomoci odhalit dosud nenápadně probíhající onemocnění, a umožní tak dřívější léčení. Pokud se podaří zdravotní problém úspěšně vyřešit, růst se obnovuje a dítě svoji ztrátu poměrně rychle dožene. Ve vybraných případech, kdy nelze prvotní onemocnění úplně vyléčit, může být vhodná léčba růstovým hormonem, přestože nedostatek jeho přirozené tvorby není hlavní příčinou (v současné době jde o některé děti s chronickou ledvinnou nedostatečností).

Růst svého dítěte můžete sledovat  na www.detskyrust.cz