Základem ženské reprodukce je párový orgán - vaječníky - jeden vpravo a jeden vlevo v pánvi. Jsou velké asi 4 x 2,5 cm a každý obsahuje vajíčka.Všechna vajíčka se vytvořila dlouho před narozením děvčátka, ve 4. a 5. měsíci vývoje v děloze matky. Při narození jich je v každém vaječníku přibližně 1 milion, potom postupně počet klesá - žádná nová se už netvoří.
Bazální tělesná teplota (BTT) patří mezi nejčastěji sledované příznaky k určení dne ovulace. Nejčastěji bývá poovulační vzestup BTT (který činí přibližně 0,3-0,5°C oproti pozdní folikulární fázi) dáván do souvislosti s nárůstem hladiny hormonu progesteronu a jeho termogenním (teplotu zvyšujícím) účinkem. V poslední době se však zjistilo, že na tomto fascinujícím jevu se podílejí i další hormony: estrogen a melatonin.
Pokud se ženě při pravidelném nechráněném pohlavním styku s partnerem nepodaří v období jednoho roku otěhotnět, doporučuje se nejprve potíže konzultovat s gynekologem. Teprve poté by mělo následovat další vyšetření příčin neplodnosti, a to současně u obou partnerů.
Intrauterinní inseminace - IUI
Pokud má žena funkční vaječníky (zjišťuje se podle hodnot hormonálních hladin v krvi) a průchodný alespoň jeden vejcovod, normálně u ní dochází k ovulaci a partner má normální či mírně snížený počet spermií, je možné předpokládat přirozený způsob početí. Pokud se však v průběhu nejméně jednoho roku ženě nepodaří otěhotnět, doporučuje se provedení homologní intrauterinní inseminace - IUI.
Rozmezí cen metod asistované reprodukce v ČR
(ceník vychází z průměrných cen IVF center v ČR)
Věkové rozmezí pro IVF a ET: 18 (neprůchodnost vejcovodů), jinak 22 - 39 let
Nativní cyklus IVF má několik specifik. Jedná se o mimotělní oplodnění v rámci přirozeného mestruačního cyklu zcela bez hormonální stimulace nebo pouze s minimální stimulací, která má podpořit růst jednoho max. dvou folikulů.
Co nás čeká na imunologickém vyšetření? Co lze tímto vyšetřením zjistit a jaké jsou indikace k jeho vyžádání? Na tyto a další otázky jsme se zeptali MUDr. Jindřicha Madara, CSc., vedoucího oddělení reprodukční imunologie při UPMD v Praze 4 - Podolí. Už předem vás můžeme ujistit, že jen setkání s panem docentem vás zbaví veškerých obav. Je to člověk vyzařující pohodu, moudrost a laskavý humor.
Zakládat rodinu ve vyšším věku prý je trendem současné doby.Ženy prý budují kariéru, cestují, užívají si a na dítě pomyslí, když už je mnohdy pozdě. Názory lékařů se liší, od těch , kteří s protaženým obličejem a znatelnou ironií v hlase odsuzují ženy za odsouvání mateřství s tím, že v 35 letech už je žena na dítě stará až po ty, kteří optimisticky naladěni odtuší „ Vám je teprve 35...? Moje žena rodila ve 42 a všechno bylo v pořádku...".
Neplodnost je problém celosvětový, zasahující jak vyspělý západní svět, tak i země rozvojové. Při řešení komplikací s početím se spojili zástupci pacientských organizací se zdravotníky z více než 20 zemí světa a založili Skupinu pro asistované početí - Assisted Conception Taskforce, tedy ACT.
Syndrom polycystických ovárií (PCOS) je nejčastější příčinou poruch ovulace a tím i neplodnosti u žen ve fertilním (plodném) věku. Navzdory skutečnosti, že tento syndrom byl popsán již v roce 1935, příčiny této poruchy jsou do dneška nevyjasněné.
Léčba neplodnosti prošla v posledních desetiletích převratným vývojem. Lékaři pronikli do tajů hormonálního řízení menstruačního cyklu a umí zasáhnout i u žen, jimž by bez odborné pomoci vůbec nedozrávala vajíčka. Laparoskopické postupy zjednodušily operativní nápravu různých vad v pohlavním ústrojí ženy.
V roce 2002 se v Praze konala globální konference na téma „Neplodnost ve třetím tisíciletí". Díky iniciativě Nadace Bertarelliovych se na tomto mezinárodním kongresu šeši špičkoví vědci, odborníci na reprodukční zdraví i samotní pacienti a jejich organizace.
PGD neboli preimplantační genetická diagnostika v současné době představuje nejperspektivnější metodu zvýšení úspěšnosti IVF. Pomáhá vyřešit problémy mnoha neplodných párů. V naší republice se touto metodou zabývá jen několik pracovišť. My jsme navštívili IVF centrum REPROMEDA v Brně, které se pyšní hned několika mezinárodními prvenstvími v oblasti reprodukční medicíny.
Statistiky ukazují, že potratem končí 50 - 70% všech těhotenství.Mnohdy žena o své graviditě ani neví, jediným příznakem může být opožděná menstruace. Opakované těhotenské ztráty postihují 0,4 -1 % žen.V současnosti se o opakovaném neboli habituálním potrácení hovoří v případě 3 a více reprodukčních ztrát.Jedná se zde o rozpoznaná těhotenství, tj. UZ nebo biochemicky prokázané gravidity. Příčiny bývají různé, často se je vůbec nepodaří odhalit.
Paní Ludmila Mojžíšová pracovala v Tyršově domě v Praze, kde sídlila Fakulta tělesné výchovy a sportu, jako zdravotní sestra. Posléze začala pracovat na rehabilitaci. Byla velice nadaná pro tento obor, měla prostorovou představivost, dokázala palpovat změny ve svalech i vidět je. Tehdy měla za pacienty studenty FTVS, a protože mladý organizmus velice rychle a "ochotně" reaguje na ozdravovací procesy zvenčí, viděla rychle výsledky své práce. Brzy se za ní "táhlo" množství lidí z Prahy, i mimopražští, se svými, většinou pohybovými, problémy.
Pokles produkce spermií v populaci je obecně znám. Z mnoha prací vyplývá, že za posledních 50 let se produkce spermií snížila na polovinu. Ještě v roce 1980 bylo považováno za normu 40 miliónů/ml, ale v roce 1992 to bylo již pouze 20 miliónů/ml. Důvody poklesu mají pravděpodobně více příčin.
Po uvolnění vajíčka z vaječníku uprostřed menstruačního cyklu vzniká na vaječníku tak zvané žluté tělísko, které vyrábí hormon progesteron. Kromě toho, že řídí proměnu děložní sliznice tak, aby byla připravena k přijetí a uhnízdění oplodněného vajíčka, způsobuje tento hormon také zvýšení tělesné teploty o 0,2 - 0,4º C.
Rozhovor s MUDr. Kateřinou Veselou, ředitelkou Sanatoria Repromeda a předsedkyní správní rady Nadačního fondu Vita Humana
Jak jste spokojen s novelou zákona o asistované reprodukci?
Myslím si, že zákon v současné formě, je dobrý.Nejsou tam žádné zásadní kontroverze. Byl jsem i pro možnost neanonymního dárcovstí zárodečných buněk, ale v zákoně je uvedeno , že zdravotnické zařízení zajistí anonymitu dárce zárodečných buněk.
Jak souvisejí nízká hmotnost neboli podváha a nadváha neboli obezita s neplodností? Čistě teoreticky při podváze není tělo dostatečně připraveno aby vydrželo těhotenství a kojení a v době možného nedostatku energie by nebylo schopno zabezpečit zdravý vývoj plodu. Na druhou stranu při nadváze bude plod sice dobře zabezpečen přísunem energie ale zase může dojít k poškození matky vysokou hmotností již před otěhotněním a navíc rychlým dalším nárůstem v době těhotenství jak přetížením pohybového aparátu tak, třeba cukrovkou. Takto se tělo vlastně brání těhotenství pokud hmotnost není „ normální". Je známo že obezita je spojena s řadou nemocí např. cukrovkou, vysokým krevním tlakem, zvýšenou hladinou krevních tuků, kardiovaskulárními nemocemi apod., stejně tak je bohužel spojena i s poruchami plodnosti.
Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stěny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U některých žen myomy nevyvolávají velké obtíže a stačí je jen sledovat v rámci pravidelných gynekologických prohlídek (zejména ultrazvukem). 
