gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí. Průběh zánětu závisí na původci infekce, jeho schopnosti napadat organismus (tzv. virulenci) na jedné straně a obranné schopnosti organismu na straně druhé.

Zánět vzniká vzestupnou cestou při poruše přirozených ochranných mechanismů, kdy infekce proniká z pochvy do hrdla děložního ,dutiny děložní a vejcovody i do dutiny břišní nebo sestupnou cestou z ložisek ze sousedních orgánů (např. při  zánětu "slepého" střeva) nebo i ze vzdálenějších ložisek, kdy se infekce přenáší krví či mízními (lymfatickými) cévami.

Zánět může postihnout kterýkoli z orgánů zevního i vnitřního genitálu, samostatně nebo i více orgánů najednou. Podle toho, který orgán je postižen se odvíjí i příznaky onemocnění, vyšetřovací metody a způsob léčby.

 

Zánět zevních pohlavních orgánů

 

Zánět zevních pohlavních orgánů vzniká spíše v dětském věku a ve stáří, kdy je kůže proti infekci méně odolná. Často se objeví při cukrovce, obezitě, jaterních onemocněních a sdružuje se s různými typy ekzémů. Častěji však zánět zevní genitálu probíhá zaroveň se zánětem pochvy jako tzv. vulvovaginitis (nejčastěji způsobená plísněmi).

Příčiny:
Pokožka vulvy je poškozena chemickými vlivy (mýdla,kosmetika), mechanicky nebo je drážděna potem (u obézních žen), močí při inkontinenci a močové infekci. Její odolnost je snížena při cukrovce jaterních či ledvinných onemocněních.

Příznaky:
Úporné svědění zevního genitálu, kůže je zarudlá, oděrky po škrábání se mohou infikovat

Léčba:
Probíhá ve spolupráci gynekologa s kožním lékařem, spočívá ve zvýšené hygieně, odstranění zdrojů dráždění a aplikaci zklidňujících obkladů mastí a zásypů.

 

Zánět vestibulární žlázy

 

Vestibulární (Bartoliniho) žláza se infikuje při průniku bakterií do vývodu žlázy. Sliznice vývodu zánětem zduří, vývod se uzavře, sekret se hromadí a žláza se zvětšuje. Infikovaný obsah zvětšené žlázy vytváří absces (dutina obsahující hnis). Neošetřený absces obvykle praskne v místě vyklenutí ztenčené pokožky. Zánět může pronikat i do okolí a šířením ve vazivu přechází v tzv. flegmónu. Mírněji probíhající zánět může po akutním stadiu vytvořit cystu (dutinu vyplněnou hlenem nebo tekutinou).

Příznaky:

Akutní onemocnění se projevuje bolestivým zduřením v dolní části velkého stydkého pysku, které se postupně zvětšuje. Bolesti jsou hlavně při chůzi a vsedě. Tělesná teplota bývá zvýšená. Zarudlá kůže nad zanícenou žlázou se v místě vyklenutí ztenčuje, může prasknout a dutina hnisu se vyprázdní. Při mírněji probíhající formě zánětu bolesti odezní a přetrvává nebolestivé zduření způsobené cystou.

Léčba:

Na začátku onemocnění je vhodný klid, studené obklady, antibiotika. Hnis však musí být vyprázdněn chirurgicky, dutina pak vypláchnuta desinfekcí a zavedena drenáž, která umožní další odtok hnisu a zabrání předčasnému uzavření dutiny. Onemocnění obvykle nevyžaduje delší nemocniční léčbu, pacientka je propuštěna krátce po zákroku a další kontroly hojení probíhají ambulantně.

 

Záněty pochvy

 

Poševní sliznice u ženy v produktivním věku je za normálních podmínek osídlená Laktobacilem - bakterií, která vytváří v pochvě kyselé prostředí s pH 4. Kromě Laktobacila se v pochvě zdravé ženy vyskytují i další druhy bakterií. Zásadní je však poměrné zastoupení jednotlivých kmenů bakterií a kyselé pH. K porušení rovnováhy dochází např. při používání nevhodných mýdel (narušení pH), při užívání antibiotik (redukce kolonií Laktobacila) nebo zavlečením agresivních kmenů bakterií, plísní, virů a parazitů (při sexu, koupání). 

 

Bakteriální vaginóza

Onemocnění způsobené přemnožením bakterie zvané Gardnerela vaginalis, která mění pH poševního prostředí a umožní tak růst tzv. anaerobních bakterií jejichž koncentrace vzrůstá 100-500x. Tyto bakterie produkují látky, které způsobují typický rybí zápach. Nejčastěji postihuje ženy do 30 let věku. Časnější začátek sexuálního života, větší počet sexuálních partnerů a kouření patří mezi rizikové faktory bakteriální vaginózy. Více jsou postiženy i ženy, které prodělaly trichomoniázu. Přenos infekce není zcela jasný a choroba není považována za sexuálně přenosnou ale spíše se sexem spojenou.

Příznaky:

U více než poloviny žen probíhá bakteriální vaginóza bez subjektivních příznaků. Typický je vodnatý výtok, který zapáchá po rybách. Ke zvýšenému uvolňování aminů, které jsou za zápach zodpovědné dochází po pohlavním styku, protože ejakulát mění poševní pH.

Diagnóza je stanovena alespoň třemi z následujících kriterií:

 1.řídký vodnatý výtok

 2. poševní pH 4,8-5,5

 3. pozitivní amintest (přidáním kapky hydroxidu draselného k poševnímu sekretu se uvolňuje rybí zápach)

 4. mikroskopický průkaz tzv. klíčových buněk

Léčba:

První pomocí pro zmírnění příznaků může být použití běžných vaginálních gelů, které vyrovnají pH pochvy a vytvoří tak prostředí přátelské pro množení Lactobacilů a nepřátelské pro množení jiných bakterií.Pokud příznaky přetrvávají déle než tři dny, je vhodné navštívit gynekologa, který předepíše indikovaná léčiva.

 

Trichomoniáza

Trichomoniádový zánět pochvy je zánět pochvy vyvolaný prvokem (jednobuněčným organismem) zvaným Trichomonias vaginalis. Tento bičíkovec se pohybuje v tekutém prostředí a způsobuje též infekce dolních cest močových. Patří mezi sexuálně přenosné choroby. Riziko nákazy stoupá s počtem sexuálních partnerů, ale u mužů v 9O% probíhá bez příznaků. U panen se nevyskytuje. Při hormonální antikoncepci je její výskyt nižší. Naproti tomu ženy s nitroděložním tělískem postihuje častěji.

Příznaky:

V akutním stadiu se infekce projeví svěděním až pálením v pochvě a někdy i při močení. Výtok je hojný, řídký, šedobělavý a často zpěněný. Při přechodu zánětu do chronického stadia se tyto příznaky zmírní až vymizí.

Léčba:

Vhodná je léčba obou partnerů. K léčbě se užívají léky obsahující účinnou látku metronidazol.  U žen současně orálně i vaginálně 7 dnů. Partner má při léčbě partnerky používat kondom. Partnera je nutné léčit při opakování (recidivě) zánětu. Muži užívají tablety orálně po dobu 7 dnů. Výjimečně je nutná i razantnější léčba např. při nákaze odolným (rezistentním) kmenem Trichomoniázy.

 

Kvasinkové infekce

Kvasinkové (plísňové, mykotické) infekce jsou u nás nejčastější příčinou výtoku. V 8O% případů je původcem mykotických zánětů pochvy Candida albicans. Až u třetiny žen se kvasinky v pochvě vyskytují bez příznaků. Příčinou přemnožení plísní může být léčba antibiotiky, nevhodná osobní hygiena, poruchy metabolismu cukrů, poruchy imunity, hormonální disbalance. Častěji postihuje též těhotné ženy. Faktory, které přispívají k rozvoji infekce: vlhko v oblasti rodidel, mokré plavky, horká koupel, poševní tampóny, vložky, deodoranty, parfemovaná mýdla a spreje. Onemocnění se řadí k sexuálně přenosným chorobám. U muže se však infekce projeví jen zřídka. Častá jsou také plísňová onemocnění kůže (např. mezi prsty nohou).

Příznaky:

Protože se většinou jedná o zánět vulvy i pochvy, projevuje se mykóza především úporným svěděním zevního genitálu - vulvy a výtokem, který je bílý, hrudkovitý připomínající tvaroh. Zevní genitál bývá zarudlý, může být i oteklý. V rýze mezi stydkými pysky jsou bělavé povlaky.

Léčba:

Existuje celá řada preparátů ve formě tablet vaginálních (do pochvy) a perorálních (k polykání). Léčba může trvat 21, l4, 7 dnů, 3 dny nebo jen jeden den.

 

Zánět hrdla děložního

 

Zánět děložního hrdla se lat. nazývá cervicitis. Čípek děložní je na svém povrchu, který směřuje do pochvy pokryt stejnou sliznicí, která vystýlá i pochvu. Proto záněty na povrchu čípku probíhají současně při zánětech pochvy. Uvnitř děložního hrdla je kanál vystlaný sliznicí se žlázkami (endometriem), která vystýlá i dutinu děložní. Pojem cervicitis se vztahuje na zánět kanálu hrdla. Infekce tam proniká z pochvy po povrchu čípku a expozice sliznice při ektopii tento proces usnadňuje. Infekce proniká do hloubky slizničních záhybů a může tam po proběhnutí akutního stadia přetrvávat a být příčinou neplodnosti. Mezi nejčastější původce zánětu patří gonokoky (kapavka) a chlamydie.

 

Příznaky:

V akutní fázi vytéká ze zanícených žlázek hnis s hlenem. Bolesti při pohlavním styku, neurčité bolesti v kříži či za stydkou kostí též patří k příznakům akutního zánětu děložního hrdla. Teplota může být zvýšená. Při přechodu zánětu do chronického stadia přežívají bakterie, chlamýdie, ureaplasmata či trichomoniády ve slizničních záhybech. Chronický zánět děložního hrdla probíhá téměř bezpříznakově, ale může být příčinou neplodnosti. Pakliže infekce postupuje i výše do dělohy, vejcovodů a na vaječníky hrozí rozvinutí pánevní zánětlivé nemoci se všemi důsledky.

Léčba:

Antiobiotika se podávají dle původce zánětu.

 

Zánět děložní sliznice

 

Infekce dutiny děložní (endometritis) vzniká průnikem infekce z děložního hrdla nebo je do dělohy zavlečena při léčebných nebo diagnostických výkonech. Sliznice je překrvená a žlázky produkují větší množství hlenu. Pakliže zduřelá sliznice uzavře kanál v děložním hrdle dojde k nahromadění hlenu v děloze a vzniku tzv. mukometry. Když se v dutině děložní hromadí hnis vzniká pyometra, která může být hlavně u žen v pozdním věku. Zánět většinou nepostihuje jen sliznici, ale přechází i na svalovinu děložní nebo dále do vejcovodů a způsobuje pánevní zánětlivou nemoc. Chronický zánět vzniká při myomech a polypech v dutině děložní. Nitroděložní tělísko prokazatelně zvyšuje riziko zánětu především aktinomykózy, ale tento vztah je složitější a stále předmětem zkoumání. Výkony spojené s rizikem rozvoje nitroděložní infekce: interupce, kyretáž, hysteroskopie, hysterosalpingografie, zavedení nitroděložního tělíska.

Příznaky:

Tupé bolesti v podbřišku, zvýšená teplota, hlenovitý nebo hnisavý výtok a krvácení jsou příznaky akutního zánětu děložní sliznice. Nepravidelné krvácení mimo cyklus a prodloužené menstruační krvácení mohou být pak jediné příznaky zánětu v chronickém stadiu.

Léčba:

Antibiotika, vyprázdnění dutiny děložní při zákroku zvaném: revize dutiny děložní.

 

Pánevní zánětlivá nemoc

 

Pánevní zánětlivá nemoc vzniká při proniknutí infekce nejčastěji z pochvy nebo hrdla děložního přes dutinu děložní až do vejcovodů, které infekce v různém rozsahu poškozuje. Infekce většinou zasáhne i vaječníky a pak se zánět nazývá adnexitis (adnexa=vejcovody + vaječníky). Rozšíření zánětu na pobřišnici se označuje jako peritonitis. Hranice mezi jednotlivými stupni zánětu nejsou ostré, infekce zasahuje více orgánů současně a proto se zánět orgánů uložených v malé pánvi označuje jako: pánevní zánětlivá nemoc. Průběh onemocnění závisí na původci infekce, rychlosti s jakou infekce postupuje a obranné schopnosti organismu.

Podle průběhu se rozlišuje zánět akutní (rychle probíhající, s výraznými příznaky), subakutní (zpomalený s mírným ústupem obtíží po prudkém začátku), chronický (plíživý, dlouhodobý, bez větších subjektivních obtíží) a recidivující (opětně vzplane po klidovém období).

Lehký stupeň zánětu je častější u mladých žen. Infekce, která pronikla do vejcovodu může způsobit uzavření jeho řasnatého ústí, poškození výstelky a tvorbu srůstů vejcovodu s okolními orgány. Vejcovody jsou překrvené. Pokud dojde k nahromadění zánětlivého výpotku v uzavřeném vejcovodu vzniká tzv. saktosalpinx.

Příznaky:

Začíná obvykle nevolností a bolestmi v podbřišku.Objevuje se zvýšená tělesná teplota. Onemocnění začíná často za menstruace a předchází mu výtok z pochvy.

Léčba:

Klid, antibiotika podaná nejlépe dle výsledků mikrobiologického vyšetření ve formě tablet nebo ve formě infuzí či injekcí za hospitalizace. Razantnější léčba je nutná u pokročilejšího zánětu a u mladých dívek a žen, kde se jedná o zachování plodnosti. Po vyléčených zánětu někdy přetrvává tzv. infiltrát (zduření, otok) jemných tkání v té oblasti vnitřního genitálu, kterou zánět postihl. Vstřebání těchto infiltrátů napomáhá tzv. krátkovlnná diatermie. V podstatě se jedná o prohřívání a tím zvýšené prokrvení orgánů vnitřního genitálu. V mnoha případech je dále vhodná i lázeňská léčba.

Střední a těžký stupeň zánětu vzniká, pokud se infekce z lehkého stupně rozvíjí a postupuje dále. Z ústí vejcovodů hnis vytéká do dutiny břišní (obr.) s příznaky zánětu pobřišnice (peritonitidy). Zánět dále přechází i na vaječníky a pak se nazývá adnexitis (zánět vejcovodů a vaječníků). Pokud je vejcovod naplněný hnisem vzniká tzv. pyosalpinx.

Zvýrazňují se příznaky lehkého stupně zánětu. Bolesti v podbřišku jsou výraznější, horečky přes 38 st. C., třesavky, nevolnost, zvracení, nadýmání, zácpa.

Při těžším stupni zánětu je nutná okamžitá hospitalizace. Antibiotika se podávající nitrožilně v infúzích event. injekcích. Pakliže se stav pacientky nelepší či se dokonce zhoršuje je nutné přehodnotit výběr antibiotika. Při podezření na rozvoj zánětu těžkého stupně přichází do úvahy i operační revize dutiny břišní .

Následky:

Při včasné léčbě může zánět proběhnout bez následků. Pakliže zánět poškodí vejcovod, většinou se uzavírá jemné řasnaté ústí vejcovodu. Takto způsobená neprůchodnost může být jednostranná nebo oboustranná, když je postižen pravý i levý vejcovod. Při oboustranné neprůchodnosti je pacientka neplodná - tzv. tubární sterilita. Při jednostranné neprůchodnosti je pravděpodobnost otěhotnění nižší . Poškozená výstelka vejcovodu se slepými kanálky zvyšuje také riziko uhnízdění oplodněného vajíčka a vzniku mimoděložního těhotenství.  Srůsty, mohou být dle závažnosti zánětu buď jemné a blanité nebo vést až ke srůstu jednotlivých orgánů. Mohou působit neurčité pobolívání v podbřišku nebo bolesti při pohlavním styku. Odhalit a zárověň odstranit, stejně jako saktosalpinx, se srůsty dají pouze operačně (dnes již většinou laparoskopicky).

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Myomy

myom Děložní myomy jsou benigní (nezhoubné) nádory, které vyrůstají z děložní stě­ny tvořené hladkou svalovinou. Postihují 30-40% žen v produktivním věku. U ně­kterých žen myomy nevyvolávají vel­ké obtíže a stačí je jen sledovat v rám­ci pravidelných gynekologických prohlí­dek (zejména ultrazvukem).

Číst dál...

Endometrioza

endometriozaVeškeré informace o endometrioze nám poskytl prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, kde se nachází, jediná svého druhu v republice, specializovaná ambulance pro diagnostiku a léčbu endometriozy.

Číst dál...

Gynekologické záněty

gynezanetyZáněty ženských pohlavních orgánů jsou infekční onemocnění vyvolaná bakteriemi, viry, kvasinkami, parazity a často je původců více najednou (infekce polymikrobiální). Původce ifekce může být již existující v pochvě či na zevním genitálu nebo je do organismu zanesen zvenčí.

Číst dál...