KLIMAKTERIUM   neboli   PŘECHOD je období života ženy, kdy dochází   k   postupnému vyhasínání funkce vaječ-níků (přestává se vytvářet hormon estrogen). V našich zeměpisných podmínkách   nastává nejčastěji mezi 45. -55. rokem života.  Může přijít dříve, ale i později.

Začátek tohoto období je u jednotlivých žen   individuální  a  je   ovlivněn např.   prodělanými   chorobami, stavem   výživy,    rodinnou    dis­pozicí...  Výrazně  může  do  ná­stupu přechodu zasáhnout gyne­kologická    operace    (odstranění vaječníků).

 

MENOPAUSA je  poslední  menstruace v  životě  ženy.   Ale  o  menopause můžeme hovořit až po 12 měsících chyběni menstruace. Projevy potíží spojené s přechodem mohou být velice pestré, ale nemusí se projevit u všech v celém svém rozsahu.

 

DŮSLEDKY NEDOSTATKU HORMONU ESTROGENU

 

Časné - návaly, pocení, poruchy, spánku, podrážděnost, nesoustře­děnost a zapomínání, deprese...

Fyzické (střední důsledky) - neudr­žení moči, suchost kůže a sliznic,
vypadávání vlasů, zubů, zhoršení vidění, suchost v ústech...

Pozdní - osřeoporosa (řídnutí kostí), kardiovaskulární onemoc­nění, Alzheimerova demence.

 

NÁVALY HORKA: Jde o ženami nejčastěji popisovaný příznak. Žena udává, že ji „polije horko", které většinou postupuje od hrudníku přes krk až do obličeje. Žena viditelně zčervená, velmi často se zpotí. Návaly se opakují v různých intervalech - od jednoho za měsíc, za týden či za den, až po několik během jediné hodiny. Návaly trvají několik sekund, výjimečně déle. Návaly sice nejsou pro ženu nijak fyzicky omezující, přesto mohou být velmi nepříjemné. Jejich projevy jsou totiž viditelné a pro ženu, jejíž povolání vyžaduje práci s lidmi (učitelky, prodavačky, lékařky...), tak někdy znamenají i výrazný společenský handicap.

Další problém nám může nastat doma. Většina žen,   které   dosud preferovaly  teplo, teď najednou začne vyhledávat chladnější prostředí. Zatímco u mužů nastává situace opačná - v mladším věku chodili i v mrazech klidně jen v trenýrkách, aby nám dokázali svoji mužnost, ale se stoupajícím věkem před touto otužilostí dávají přednost hřejivému pocitu rozpáleného krbu. Jistě si dovedete přenést tuto situaci do manželské ložnice: na ženu přijde nával, bez upozornění otevře i v prud­ké zimě okno, aby se zchladila. Manžel naopak, zcela zachumlán v peřině, drkotá zuby, že se to s tím „eskymákem" už nedá vydržet.

Na otázku, která vás okamžitě napadne - jak dlouho takový stav může trvat? - se nedá přesně odpovědět. Může to být rok, dva roky, pět let. Ve výjimečných případech i 20 let!

 

POCENÍ:   Další  velmi   nepříjemný   pří­znak. Přichází nejčastěji v noci, často s návaly. Může se vyskytovat jedenkrát za měsíc, ale také třikrát za jedinou noc. Ženy doslova udávají,  že se „probudily v kaluži svého vlastního potu". Pro ženu to však znamená vstát, osprchovat se, převléci sebe, následně ložní prádlo, a pokud se tento stav zopakuje i třikrát za noc, a to každou noc po dobu několika měsíců, začne se hlásit chronická únava.

 

PORUCHY SPÁNKU: Mohou se vyskytnout jako samostatný příznak, často však bývá průvodcem nočního pocení. V podstatě mi ženy popisují dva hlavní typy nespavosti. Buď bez problémů usnou kolem desáté, jedenácté hodiny večerní, ale probudí se kolem třetí, čtvrté hodiny ranní a už neusne.

 

PODRÁŽDĚNOST: Okolí si šep­tá:   „Ona   se změnila! Není náhodou v pře­chodu?"     Ro­dina, přátelé a známí tak rea­gují na situace, ve     kterých    vás dosud nepoznali. Například v supermar­ketu doprodali vaše oblí­bené  rohlíky,  a tak dě­tem   či   manželovi   vyna­dáte   za   špatné   počasí. Kolegyně   v   práci   řekne dvojsmyslnou      poznámku. Dříve jste se zasmála, teď předvedete hysterickou scénu, nebo se rozpláčete.  Objevuje se i určitý druh nadměrné vzta-hovačnosti   -   v   každé   větě hledáte   podtext,    který   uráží zrovna vás. Trpíte propastnou ztrátou sebedůvěry.

 

NESOUSTŘEDĚNOST A ZAPOMÍNÁNÍ: Už se vám stalo, že jste hodinu na pra­covní poradě a vůbec nic si z ní nepa­matujete?

Prostě jste vypnula! Vedoucí sice hovořil poutavě, ale vy jste pře­mýšlela, jak zvládnout nákup, kdy zaplatit složenky, kde se máte setkat s manželem...Na stále složitější (ale přitom v minulosti běžné) úkony začínáte vy­mýšlet systém rádoby připomínajících papírků, poznámek v kalendáři, ty techničtější využijí služeb mobilního telefonu či počítačů, abyste včas dostávaly informaci o tom, co ještě je třeba udělat. Časem se děsíte každého pípnutí: nač jsem zase zapomněla?

 

ZÁVRATĚ: Ženy popisují, že se s nimi zatočila nebo rozhoupala země, případně se jim podlomila kolena. Čím jsme starší, tím obtížněji zachováváme vzpřímené postavení našeho těla. Stárnutím dochází ke zpomalenému nervovému vedení a stále častěji se objevují kývavé pohyby. Pokud do vás někdo strčí, lehko ztratíte rovnováhu. Při klopýtnutí je pak pravděpodobnější, že upadnete!

 

DEPRESE: Postihují i ženy, které se nám dosud zdály plné elánu a životního optimismu. Jen šito představte: v práci vám vynadal šéf, že jste práci odbyla, manželovi nechutnal váš guláš, syn přinesl poznámku za špatné chování ze školy, dcera si dělá těhotenský test, rodiče zestárli a je potřeba jim věnovat více času, a vy sama se trápíte tím, že již nejste tak krásná a přitažlivá jako dřív... To se přece nedá zvládnout! A k depresi je jenom krůček!

 

POŠEVNÍ POTÍŽE: Nedostatek hormonu estrogenu způsobuje tzv. atrofizaci poševní sliznice. Pochva se postupně zkracuje a zužuje, snižuje se tvorba hlenu, a výsledkem bývá pálení a svěděni rodidel. Pohlavní styk bývá nepříjemný, někdy i bolestivý. Takto změněná poševní sliznice je rovněž náchylnější k zánětům, protože po­strádá obvyklou poševní mikroflóru, která je jinak v pochvě přítomna a do jisté míry ji chrání.

Jde o problém, se kterým se žena velmi obtížně svěřuje komukoliv (partnerovi, kamarádce, natož pak lékaři), l mně jako ženě - gynekoložce se mnohokrát stalo, že žena potíže přiznala až po mém cíleném dotazu. Přitom řešení tohoto problému nemusí být složité. Jinak se může stát, že kvůli nepřiznaným bolestem a studu se milování raději začnete vyhýbat. A máte-li sexuálně aktivnějšího part­nera, začnou se objevovat hádky, obviňování. Prostě komplikace, které vám rozhodně v ničem nepomohou.

 

MOČOVÉ POTÍŽE: Jsou v přechodu a po přechodu velmi  časté.  Pochva leží velmi   blízko   močového   měchýře a  je  od   něj   oddělena   pouhou tenkou    vrstvičkou     buněk.     Na nedostatek     hormonu      estrogenu reagují   všechny   tkáně    stejně    -ztenčováním a vysušováním.

Močení může být bolestivé, přinejmenším nepříjemné (žena cíleně méně a méně pije, protože se bojí močit, protože „už to zase bude bolet").

Časté nucení na močení (a to i při velmi malém množství moči v močovém měchýři).

Moč může samovolně odkapávat, protože svalovina hlídající odtok z močového měchýře slábne.

Moč může unikat při kašli, smíchu.

 

ZUBY: Objevují se potíže s protézami, paradentosou, pálení sliznice v ústech, suchost v ústech, poruchy chuti, záněty dutiny ústní a vypadávání zubů.

 

UŠI, NOS: Nejčastějšími příznakem bývá suchost, méně častěji pak záněty.

 

OČI: Všeobecně je časté pálení očí, zhoršení zraku, problémy na sluníčku (až bolest při pohledu do sluníčka). Mohou nastat problémy s kontaktními čočkami (pálí, objevují se záněty).

 

KŮŽE: Kůže se ztenčuje, dochází k její suchosti, k depigmentaci, ke změnám v uložení pigmentových skvrn, ke vzniku vrásek. Vrásky jsou asi nejnápadnějším projevem stárnutí. Kůže ztrácí svoji pružnost a přirozené napětí, začíná se vyvěšovat, zhoršuje se cévní zásobení kůže, a tím dostává kůže i matný, mírně nažloutlý nádech. Vlasy začínají řídnout. Výrůstky na kůži, nejčastěji na kůži krku, pod prsy a v podpaždích, které sice nejsou nebezpečné, ale viditelné, a lze je při mytí či oblékání zatrhnout. Chlupy (chloupky) se mohou objevo­vat po menopause, spíše pak ale ve věku od 60-65 let, a to hlavně na tvářích, kde vytváří knírek (někdy velmi nápadný).

 

OSTEOPOROSA: Doslovným překladem „řídnutí kosti", jinak také „tichý zloděj kostí". Jde o prořídnutí kostí, o nadměrný úbytek všeho, z čeho je kost složena. Prořídnutí je takového rozsahu, že se výrazně mění i funkce kosti. A co je nejzákeřnější? Že nebolí! Organismu přitom hrozí nebezpečí zlomenin, a to i při nepřiměřeně malé námaze.

 

 

Nejčastější typy zlomenin:

• - Zlomenina krčku kosti stehenní.
• - Zlomenina dolního předloktí.
• - Zlomeniny obratlů páteře.

 

Předpokládá se, že osteoporosou trpí asi 16 % obyvatelstva u nás! Přibývá jí i ve vyspělých zemích a předpokládá se, že výskyt bude stoupat! Proč? To zatím přesně nevíme! Příčin bude několik: prodlužuje se průměrný věk obyvatelstva a lidé se „své" osteo-porosy prostě dožijí, více se uplatňují vlivy, o nichž víme, že podporují vznik a rozvoj osteoporosy (tj. nevyvážená strava, nedostatečná tělesná zátěž, kouření, alkohol, černá káva v nad­měrném množství, stresy denního života). Cílem prevence osteoporosy je vytvořit co nejvyšší rezervu a co nejvíce zpomalit odbourávání kosti.

 

ALZHEIMEROVA DEMENCE: Neboli hloupnutí. Má nenápadný začátek s postupně se rozvíjející ztrátou paměti. Zpočátku je velmi obtížné odlišit, do jaké míry jde o úbytek paměti související s věkem. Nejprve se rozvíjí poruchy tzv. epizodické paměti, tzn. že pacienti nejsou schopni si zapamatovat novou informaci, respektive hlavně nejsou schopni si ji vybavit. Zapomíná na­příklad na každodenní události, jako „co bylo dnes k obědu?". V další fázi vývoje dochází ke ztrátě tzv. sémantické paměti, tzn. že si nedovedou vybavit běžné skutečnosti (např. názvy dní, měsíců, jména,...). Postupně se rozvíjí porucha emocí - pacienti obviňují okolí, že jim „bere jejich věci", začínají se objevovat bludy, např. že jejich dávno zemřelý partner je naživu, objevují se poruchy prostorové orientace, tzn. že pacienti bloudí i na známém místě, v žádném případě již nejsou schopni si zapamatovat novou cestu (bloudí, nenajdou cestu domů, nejsou schopni se sami dostat na místa, která navštěvovali i několik desítek let - cesta do práce, obchodu, na poštu... Pozor - jsou přesvědčeni, že jim NIC není!

 

JE MOŽNÉ TĚMTO PŘÍZNAKŮM ZABRÁNIT?

NE! Ale je možné pomáhat ženám potlačovat nepříjemné pocity v přecho­du! A jak tedy na to?

 

1.  ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL ZNAMENÁ

 

- správnou výživu (nepřejídat se tu­ky, pít dostatečné množství teku­tin, jíst stravu bohatou na vápník a další minerály, ale i na vitaminy atzv. stopové prvky),

-  dostatek pohybu (procházky, cvičení, sportování - s ohledem na věk a naše schopnosti; ideální je jízda na kole a plavání, pobyt na čerstvém vzduchu a slunci, který podporuje tvorbu vitaminu D nutného pro novotvorbu kosti),

- vhodné oblečení (pokud možno bavlněné oblečení, které je vzdušné, dobře saje pot, nedráždí; také by oblečení nemělo být upnuté - ideálně sukně, šaty),

- správnou hygienu

 

2. Zvážit užívání HORMONÁL­NÍ SUBSTITUČNÍ TERAPIE (HST)

 

Ženy v současné době tráví v pře­chodu až třetinu života. Pokud by lidé měli žít pouze v mezích toho, na co je vybavila příroda, umírali by mezi čtyřiceti a padesáti lety.

V minulosti klimakterium nikoho nezajímalo, koneckonců nebyly na to léky, ani prostředky. Obecně převládal názor, že to ženy musejí vydržet. Dá se to vydržet? Dá, ale PROČ? Já se ve své praxi stále setkávám s názorem, že se to „musí vydržeť(!) „Vydržela to tvoje prababička, babička, tak proč to ne­můžeš vydržet i ty? Příroda to tak asi chtěla." Zde musím použít argument, že příroda nám taky nadělila pravé neštovice a že jsme tedy na ně asi všichni měli pokorně zemřít!

Než se dáte do čtení dalších řádek, zkuste rychle zapomenout na ne­smyslné pověry o tom, že hormony způsobují rakovinu, že kvůli nim přiberete na váze nebo budete „celá chlupatá".

 

V dnešní době si lékařská věda dokázala poradit i s oříškem jako je ženské klimakterium. Dokázali jsme vyrobit hormon estrogen, a tedy doplnit organismu to, co mu s přechodem začíná chybět.

Na to, do jaké míry je způsob hormonální léčby žen v přechodu přínosný se stále snaží odpovědět řada klinických studií. Prakticky všechny se shodují v tom, že léčba působí u stárnoucích žen příznivě proti typic­kým projevům přechodu jako je řídnutí kosti, deprese, návaly horka, střídání nálad. Že má blahodárné účinky na poševní sliznici, která začíná vysychat, a na urologické čili močové problémy, jako jsou třeba potíže s udržením moči.

Ale jak už to na světě chodí, nic není dokonalé, tedy ani naše hormonální léčba (HST). Určitá rizika s sebou nese každá léčba, avšak u poměru bezpečnosti a rizika musí jednoznačně převažovat bezpečnost přípravku! Zákaz HST by byl extrémní situací, kdyby byla zjištěna závažná rizika, jež by převýšila přínos léčby. A to v případě hormonální substituční léčby NENASTALO!

Úkolem lékaře není vnutit každé ženě léčbu, o jejíž prospěšnosti není ona sama přesvědčena. Odbor­ník ji má pouze včas upozornit a informovat o prospěšnosti takové prevence, začne-li se s ní včas a trvá-li dostatečně dlouhou dobu. Hormonální léčba (HST) je jen jednou z možností, jak své zdraví do budoucna ovlivnit. Je potřeba však o takové možnosti vůbec vědět a nebát se zeptat. V současné době je odborníky doporučena nízkodávková HST, která obsahuje až o polovinu méně hormonů než doposud užívaná léčba.

 

Kdy žena NESMÍ podle současných názorů hormonální substituční terapii užívat?

- při právě zjištěné nebo léčené rakovině prsu (po léčbě pak jen po dohodě s onkologem),

- při právě zjištěné nebo léčené rakovině dělohy (taktéž po léčbě jen po dohodě s onkologem),

- při právě probíhajícím zánětu žil či embolii (po léčbě pak jen po dohodě s   internistou),

- při právě probíhajícím zánětu jater,

- při krvácení z rodidel nejasného původu.

 

Jaké existují formy podávání hormonální substituční terapie?

1. tablety (k polykání),
2. tablety nebo globule na vkládání do pochvy,
3. gely k rozetření na kůži,
4. krémy do pochvy,
5. náplasti,
6. injekce,
7. nosní spreje,
8. implantáty pod kůži.

 

Jaká vyšetření musíte mít provedena před zahájením hormonální substituční terapie?

1. obvyklá preventivní gyneko­logická prohlídka (s odběrem
   steru z čípku  na cytologické vyšetření a kolposkopické vyše­tření),
2. mammografie, tj. rentgenové vyšetření prsu,
3. ultrazvukové vyšetření dělohy se zaměřením na sílu sliznice
   (týká se žen s dělohou),
4. změření krevního tlaku a hmot­nosti,
5. vyšetření krve na celkový cholesterol  a  triacylglyceroly, jaterní testy...

 

Veškerá tato vyšetření se pak provádějí jedenkrát ročně, eventuálně častěji na základě doporučení např. cytologa nebo mammologa.

 

Co říci závěrem?

Nenechte se zmást, znervóznit, zneklidnit. Lépe se můžete připravit na konkrétní životní situaci či etapu, když o ní aspoň trochu víte. Žena, která ví, co bude, proč to bude a jak na to může reagovat, je žena, která již dopředu vyhrává. A já vám budu držet palce, abyste byly ty nejlepší!...

 

 

 

Typické dotazy na hormonální substituční terapii v naší internetové poradně:

„Dobrý den! Je mi 62 let. Menstruaci jsem ztratila ve svých 48 letech a prakticky od této doby mi začaly potíže s pálením rodidel, suchostí pochvy, pálením při močení, časté záněty močových cest. Byla jsem častým „hostem" jak na gynekologii, tak na urologii, ale i u svého obvodního lékaře. Na návštěvě u kamarádky jsem se dozvěděla o preparátu Vagifem, se kterým je velmi spokojená a tvrdí, že mi musí také pomoci. Myslíte, že jej mohu vyzkoušet?

Preparát Vagifem patří k nízkodávkové hormonální substituční terapii. Jde o tablety, které se zavádějí do pochvy a mají za úkol obnovit poševní stěnu a oblast močové trubice, je-li atrofizovaná (tj. vysušená). Doporučuje se při příznacích jako je suchost poševní, bolesti při pohlavním styku, potíže s močením... Ke zlepšení příznaků dochází poměrně brzy, tj. za několik dní až týdnů. Preparát může předepsat jen lékař - gynekolog. Hlavní výhodou této malé tabletky je, že nevytéká z pochvy jako ostatní krémy a poševní čípky, takže léčba je pro pacientky velmi komfortní.

 

Slyšela jsem, že tyto preparáty vyvolávají rakovinu? Je to pravda?

Spor mezi gynekology, patřící mezi největší zastánce hormonální substituční terapie, a onkology, kteří nevidí rádi ženy pojídající estrogen, měla rozhodnout americká klinická studie Women 's Health Iniciativě (WHI). Studie se účastnilo více než 16 000 žen, které užívaly hormonální substituční terapii. Poprask a nejistotu mezi lékaři (a pochopitelně i pacientkami) vyvolala zpráva, že se jedna část studie zastavuje tři roky před ukončením. Ukázalo se totiž, ale jen u konkrétního druhu preparátu (kombinace estrogenu s progesteronem), že by mohlo převažovat zdravotní riziko nad prospěchem. Víme už dlouho, že například riziko karcinomu prsu po delší léčbě, přibližně deset let, existuje, stejně jako u hluboké žilní trombosy. To jistě, ale záleží na lékaři. Musí pacientky pravidelně posílat na mammograf, každý rok dělat všechna potřebná a detailní vyšetření. Jestliže je žena pod takovým dohledem, pak je na tom lépe než ženy, které nic neužívají, je jim špatně a na preventivní prohlídku jdou možná jednou za pět let. Možnost odhalit u nich například nějaké onkologické onemocnění je mnohem nižší.

 

V minulosti jsem užívala preparát Kliogest, v současné době mi pan doktor preparát změnil na Activelle. Nic mi nevysvětlil, jen že prý je „lepší"! Mohu se zeptat, o jaký preparát jde a v čem je výhodnější?

Preparát Kliogest obsahoval v 1 tabletě 2 mg hormonu estrogenu. Preparát Activelle obsahuje pouze poloviční dávku hormonu - jde o nízkodávkový preparát. Co nás vede k léčbě nízkými dávkami? Očekávání nižšího výskytu možných komplikací spojených s léčbou. Očekáváme nižší výskyt nežádoucích účinků jako je bolest prsou anebo špinění, které se objevovalo zpočátku léčby, a to všechno při zachování příznivých účinků na potíže spojené s přechodem (včetně zachování kostní hmoty a prevence kardiovaskulárních chorob).

 

Bojím se vyšetření prsu - mammografie! Kamarádka říkala, že je velmi bolestivé. Protože mám potíže s přechodem (návaly, pocení, jsem nervózní - nadávám už i dětem), chtěla bych předepsat hormony. Myslíte, že mi je gynekolog napíše, když nepůjdu na mammografické vyšetření?

Gynekolog vám léčbu NEPŘEDEPÍŠE! Vzhledem k obrovské výtěžnosti vyšetření, pokud se týče možné rakoviny prsu, vám doporučuji toto vyšetření absolvovat! Vyšetření je možná nepříjemné, ale bát se ho rozhodně nemusíte. Pokud se u kamarádky objevila bolestivost, pak musela mít nějaký důvod (např. cysty v prsu, zánět,...), jinak vyšetření NEBOLÍ. A za jistotu, že nemáte rakovinu prsu, rozhodně stojí! Pokud se týče předpisu hormonů bez mammografie, tak toto opravdu není možné. V tom případě doporučuji zkusit pouze náhražkovou (alternativní) formu léčby pomocí tzv. fytoestrogenů. Tato léčba vám sice může částečně pomoci od potíží, jako jsou návaly a pocení, ale nemá možnost preventivního působení!

 

 MUDr.lvana Schubertová