Odpovídá Mgr. Hana Jahnová, dětská klinická psycholožka Neonatologická ambulance - Ordinace dětské klinické psychologie FN Brno, Ústav psychologie a psychosomatiky, LF MU Brmo
Zaměření: prenatální vývoj a vývoj dětí od narození do tří let
POZOR! Dotazy vložené v průběhu týdne budou zodpovězeny vždy o víkendu !
| Datum: | 01.03.2009 22:31:19 |
|---|---|
| Nadpis: | Když dítě nechce jíst |
| Dotaz: | Dobrý den, máme problém s tříletým synem. Cca do dvou let krásně jedl, co dostal. Teď jsou mu tři a tři měsíce a jí výhradně suché těstoviny, rýži, brambory, mléko, jablkový džus, banány a rajčata. Nic jiného do něj nemůžeme dostat. Nechce maso, nechce ovoce a zeleninu v žádné formě. Samozřejmě chce bonbóny a čokoládu, ale ty mu striktně odpíráme. Odmítá vyzkoušet jakýkoli neznámý pokrm, předem říká: "To mi nebude chutnat!" Zkoušeli jsme už všechno možné od slibů, přes výhružky až po "na zadek", nic nepomáhá. Co máme dělat ? Děkuji. |
| Odpověď: | Dobrý den, na Váš dotaz mě napadá tato odpověď: zkuste nedělat nic, zkuste s plnou odpovědností respektovat to, že Váš syn si jeho skladbu potravin a stravovací režim tvoří sám. Vím, že to není jednoduché, že máte obavy o zdraví, fyzické i psychické, Vašeho syna. Pokud Váš syn prospívá, je zdravý, přibývá na váze, nemá problémy s vyprazdňováním, je veselý, čiperný, má radost ze života, domnívám se, že si můžete dovolit věnovat této situaci méně pozornosti. Píšete, že Váš chlapeček pěkně jedl do 2 let věku, potom se jeho chování vůči jídlu změnilo. Tato změna může souviset s vývojovým obdobím dětského negativismu. V tomto období mají děti velkou touhu dělat si věci po svém, být jako máma a táta, rozhodovat samy za sebe. Mají potřebu se oddělit, separovat od rodičů. Vnitřně se cítí stejně dospělí, zdatní a silní jako rodiče. Děti si mohou najít nějakou oblast (např. spánek, nácvik osobní čistoty, jídlo) skrze kterou se svými rodiči tzv. bojují. Vyhovuje jim příslušná pozornost, která se jim dostává. V tomto věku není pro děti podstatné, zda je to pozornost pozitivní (hraji si společně mámou) nebo pozornost negativní (máma se zlobí), důležité je, že se jim zvýšená pozornost dostává. Domnívám se, že ve chvíli, kdy synovi umožníte, aby jedl jen to, co si bude přát, přestane odmítat Vámi nabízené pokrmy. Je potřeba mu nabídnout stravu, kterou jste připravili, ale také respektovat, když ji nebude chtít jíst. Zkrátka je dobré, přijmout tu situaci takovou jaká je. Nenutit ho do ničeho, netrestat. Naopak pochválit vždy, je-li to objektivně možné, a za vše co malý sní. Ještě mě napadá malé zamyšlení nad sladkostmi: sladkosti patří k životu nás všech, v přiměřené míře a ve správný čas. Možná, když je podle Vámi stanovených pravidel syn bude dostávat, v jeho přijímání či odmítnutí jídla se něco změní. Přeji Vám hodně štěstí, Hana Jahnová
|