Odpovídá Mgr. Hana Jahnová, dětská klinická psycholožka Neonatologická ambulance - Ordinace dětské klinické psychologie FN Brno, Ústav psychologie a psychosomatiky, LF MU Brmo
Zaměření: prenatální vývoj a vývoj dětí od narození do tří let
POZOR! Dotazy vložené v průběhu týdne budou zodpovězeny vždy o víkendu !
| Datum: | 07.02.2009 14:26:38 |
|---|---|
| Nadpis: | Strach o děti |
| Dotaz: | Dobrý den, omlouvám se, jestli sem dotaz nepatří, ale nevím, kam se obrátit. Vždycky bývala celkem sebevědomá a netrpěla nikdy přehnanou úzkostí. Ráda jsem řídila auto, létala letadlem, skákala padákem, lyžovala atd.. Před pěti lety se mi narodila dcera a teď před rokem druhá. Už od narození první dcery jsem naprostý uzlíček nervů. Mám strach jezdit s dětmi autem, že nás někdo nabourá, mám strach vzít je do letadla, že spadne, mám strach jet s nimi vlakem, že vykolejí, mám strach jít s nimi plavat, že se utopí atd.. Došlo to tak daleko, že se bojím s dětmi na nákup, že mi je někdo unese a pouštět starší dceru do školky, že tam dostane nějakou smrtelnou nemoc - meningokoka, třeba. Zatím všechny vyjmenované činnosti dělám, ale jsem úzkostí bez sebe - musím brát Neurol. Manžel se mi směje, že jsem hysterka. Psychlog, kterého jsem vyhledala se choval divně.Nevím už, co mám dělat. Zaujaly mne Vaše články o prenatálním vývoji a vlivu porodu. Myslíte, že je možné, že se u mne teprve teď po třicátém roce projevuje zážitek z těžkého porodu - podle matky jsem se rodila skoro dva dny, museli mne nakonec přidušenou vytáhnout kleštěmi ( mám nález na EEG ), měla jsem pupeční šňůru několikrát omotanou kolem krku. Omlouvám se, jestli je moje úvaha hloupá, ale snažím se nejít nějaké řešení svojí situce. |
| Odpověď: | Vážená paní, rozumím Vám, že je pro Vás velmi důležité najít Vaši ztracenou rovnováhu. Čas, který prožíváte od porodů Vašich dcer pro Vás musí být velmi náročný a zatěžující, ale věřím, že také krásný a naplňující. Díky těhotenství a porodu dítěte, zodpovědnosti, obav a strachu o zdravý a šťastný život dítěte, díky našemu očekávání, spokojenosti se sebou samým, se svým okolím a také vlastní rané zážitky z vlastního dětství, to vše samotné nebo v kombinaci, může vést k tomu, že se změní naše prožívání, jednání a chování. Starosti, které máte, by si jistě zasloužily cílenou a konkrétní, dlouhodobou péči klinického psychologa nebo psychoterapeuta. Zkušenost, kterou jste učinila se zmiňovaným psychologem, Vás snad neodradila od možnosti další psychologické či psychoterapeutické péče. Domnívám se, že by byla pro Vás velmi vhodná a prospěšná. V rámci Vašeho bydliště pátrejte po psychoterapeutovi, chtějte určitá doporučení. Máte právo si vybírat, s kým budete chtít znovuprožívat Váš životní příběh. Přeji Vám hodně štěstí a odvahy v to, najít smysl Vašich obav a trápení a rozumět jim. Hodně štěstí.
|