Odpovídá Mgr. Hana Jahnová, dětská klinická psycholožka Neonatologická ambulance - Ordinace dětské klinické psychologie FN Brno, Ústav psychologie a psychosomatiky, LF MU Brmo
Zaměření: prenatální vývoj a vývoj dětí od narození do tří let
POZOR! Dotazy vložené v průběhu týdne budou zodpovězeny vždy o víkendu !
| Datum: | 16.08.2009 19:52:20 |
|---|---|
| Nadpis: | Jak ukáznit zlobivé dítě II.? |
| Dotaz: | Dobrý den, paní doktorko. Velmi děkuji za odpověď.Hodně jsem přemýšlela o tom, co jste napsala. Období negativismu má dcera snad odjakživa (tady chybí smajlíky). Od narození prosazuje vlastní vůli a zkouší, kam až může zajít. To, že více zlobí mezi lidmi je, dle mého názoru proto, že tam mám větší zábavu a nechce ji opustit. Nechce slézt z kolotoče,odejít z dětského hřiště, ze ZOO, nechce zanechat schováváni se pod stojany s oděvy v obchodě, nechce domů ze školky (chodí tam už skoro rok) nebo z návštěvy. Prostě skoro nikdy neposlechne a odmítá přerušit oblíbenou činnost - dostane hysterický záchvat, kvílí, ječí, kope (i mne) a nemůže se uklidnit. Doma s tím moc problém není, tam je celkem poslušná, docela zručně pomáhá v domácnosti, o všechno prosí, za všechno děkuje, krásně si hraje s mladší sestřičkou, učí ji mluvit, chodit na nočník, půjčuje hračky, povídá pohádky. Skutečně se celý problém vyskytuje téměř výhradně mimo domov. Návštěva čehololi končí tím, že ji několikrát vyzvu, že odcházíme, ona nejdříve smlouvá, tak já chvíli povolím - tzv. naposledy, ale když potom nechce dodržet slovo, končí to obyčejně tak, že ji musím dohonit, odchytit a kvílející a kopající násilím usadit do auta. Celou cestu pak kope do sedadla, vypíná se z pásů, táhá mě za vlasy, ječí - prostě hrůza. Vysílením obvykle usne a když se probudí, příjde se lísat, ať jí to odpustím, že mě má šíleně ráda, namaluje mi obrázek, přinese kytku nebo kamínek atd. atd. Opravdu si nevím rady. Asi se zeptáte, jestli to dělá i manželovi. Ano, ale ne tak často a projevy nejsou tak intenzivní. Například jeho by si netroufla kopnout nebo zatahat za vlasy. Navíc, on je razantnější v trestech - třeba ji jednou vysadil z auta a odjel kus dál. To já bych se bála. Myslíte, že je to taková povaha nebo období nebo naše výchovná chyba ?Děkuji za Váš názor. |
| Odpověď: | Dobrý večer,
uplynul více jak měsíc od napsání Vašeho dalšího dotazu. Změnilo se něco v chování dcerky? Pročetla jsem si znovu Váš první dotaz a svoji odpověď. Ve druhém dotaze více konkkrétně vysvětlujete chování dcerky. Domnívám se, že moje doporučení z první odpovědi Vám jsou poplatné i druhému dotazu. Je potřeba vysvětlovat, být důslední .. píšete .. ona nejdříve smlouvá, tak já chvíli povolím - tzv. naposledy ... zkuste nepovolit, prosím. Trvejte na Vašem připraveném scénáři. Dárečky, které Vám nosí, by bylo možné nepřijmout. Ona ví, že dárečkem si to u Vás tzv. vyžehlí a "jede se dál". Dáreček by se měl dávát z radosti, ne proto, že si chci něco vyžehlit. Nemělo by to být pravidlem. Vaše dcera Vámi popsaný způsob komunikace považuje za správný, za model, který se může stále stejně opakovat. Rázně ho změňte. Dejte najevo, že se zlobíte, že jen tak nepovolíte. Domnívám se, že se mísí doznívající období dětského negativismu, možná takto dcerka reaguje na narození mladší sestřičky, i když s ní zdánlivě hezky vychází, možná to je její způsob vyrovnání se s narozením sestry. Možná se projevují určité její povahové vlastnosti a možná by bylo vhodné z Vaší strany více důslednosti. A zároveň hodně lásky, mazlení, pochval i malých dárečků, hodně času straveného s Vámi, třeba i bez přítomnosti mladší sestry. Hodně štěstí, Hana Jahnová
|