Estrogenyjsou skupina hormonů, které u žen v reprodukčním věku přirozeně produkují vaječníky. Z těchto hlavně estradiol je nezbytný pro fyzickou i psychickou pohodu žen. S nástupem klimakteria, kdy činnost vaječníků postupně stagnuje, klesá i hladina tohoto hormonu. Některé ženy v této souvislosti nepociťují výraznější obtí­že, většina je však nucena uchýlit se k tzv. „substituční terapii náhradou hormonu". Tyto hormony mohou být buď uměle vyrobeny, nebo z přírodních zdrojů, nejčastěji rostlinného původu, tzv. fytoestrogeny.

Jsou to tedy hormony?

V širším smyslu slova ano. Za „hormo­nální léčbu" se v užším smyslu slova pokládá léčba hormony syntetickými nebo živočišnými a řešení za pomoci fytoestrogenů bývá označováno jako „léčba nehormonální". V našem těle existují stovky receptorů pro vnímání různých hormonů. Na jejich skladbě a množství závisí, zda bude na nás určitý konkrétní hormon účinkovat. To, co jedné ženě vyhovuje, činí jiné potíže. S fytoestro­geny je to stejné. Lze říci, že jsou to látky našim hormonům velmi podobné, s podo­bnými účinky, půso­bí však na jinou skladbu receptorů než estrogeny syn­tetické a to je od nich odlišuje.

Jsou účinnější nebo méně účinné než syntetické hormony?

Jejich účinky jsou sice o něco slabší, ale ve většině případů dostačující. Účinky fytoestrogenů záleží také na enzymatické výbavě toho kterého jedince. Někteří lidé prostě nemají enzymy, které fytoestrogeny štěpí, a tudíž na ně nemohou působit, ale je jich jen malé procento. Svým pacientkám dávám vždy na výběr, zda zvolí syntetický, nebo přírodní preparát. Výhodou přírodních preparátů bývá absence vedlejších účinků, které se při použití preparátů syntetických mohou vyskytnout. Nebyl zjištěn negativní vliv na vznik rakoviny prsu ani ž i l n í choroby.

Tyto  dva  případy jsou nejčastější kontraindikací pro syntetické estrogeny. Fytoestrogeny mají naopak anti-agregační účinek - čili působí proti srážení   krevních destiček. Při   závažném stavu doporu­čím léčbu pacientce sám, ale  u  běžných  případů se snažím spíše podat objektivní informace o všech možnostech řešení a nechávám ji, ať se rozhodne sama.

Jaké jsou zdroje fytoestrogenů?

V   určité   koncentraci   se   vyskytují v pylu a mateří kasičce, v červeném jeteli a sóji.  Dále potom pohanka, chmel, červené víno,    i   některé   druhy whisky...

Je    mezi    nimi    nějaký kvalitativní rozdíl?

Mateří    kasička    kromě fytoestrogenů       obsahuje i    mnoho vitamínů, enzymů, stopových     prvků    a    jiných zdraví prospěšných substancí. Přípravky   s   mateří   kasičkou tedy nepůsobí příznivě jen díky fytoestrogenům.     Její     účin­ky    jsou     komplexnější -   mírně   protizánětlivé, posiluje imunitní systém, osvěžuje díky obsahu isoflavonoidů, což jsou také látky podobné hormonům, a působí i antioxidačně, jako prevence rakoviny a aterosklerózy. Bohužel u některých lidí vyvolává alergické reakce. Pro ty je pak lépe použít přípravky obsahující fytoestrogeny ze sóji nebo červeného jetele. Fytoestrogeny jednotlivých rostlin se od sebe taky mírně liší a kom­plexnějšího působení dosáhneme kom­binací více zdrojů.

Četla jsem o pozitivním účinku, konkrétně přípravku Sarapis, na migrénu...

Migréna je onemocnění s celou řadou příčin, proto je na ni i tolik léků, a ne vždy a  na  každého tyto  léky stejně  zabírají.   Proto ani   u   potravinového doplňku Sarapis nelze očekávat,   že  zabere vždy a na všechno, ale vhodný je zvláště u mi­grén     a bolestí hlavy vzniklých  a  spojených s   tvorbou    pohlavních hormonů,    např.    premenstruačních.

Jaký je vliv mateří kasičky a fytoestrogenů na plodnost?

Mateří kasička obecně stimuluje činnost vaječníků, fytoestrogeny zase snižují hla­dinu mužských pohlavních hormonů v krvi ženy, takže u neplodnosti, kde je příčinou problém s ovulací nebo zvýšené hladiny androgenů (PCO), lze toto řešení zvolit. Mám osobně v péči několik párů s diagnózou neplodnosti, kterým se podařilo otěhotnět za pomoci těchto přírodních preparátů. Zdůrazňuji však, že je vždy nutné zjistit příčinu neplodnosti. Např. u neprůchodných vejcovodů rozhodně nepomůže nic jiného než tzv. umělé oplodnění (IVF) nebo adopce. Mateří kasičku lze jako doplněk podpůrně užívat i při klasické hormonální léčbě či IVF.

Zajímavé je, že mateří kasička pozitivně ovlivňuje i plodnost mužů; opět ale závisí na příčině neplodnosti. Zaznamenal jsem případ muže, který měl extrémně nízké množství spermií v ejakulátu. Po dvou měsících užívání se stav sice nedostal do normy, ale zlepšil se natolik, že nakonec byl schopen přirozeného oplodnění.

Po jak dlouhé době lze očekávat pozitivní účinky terapie fytoestrogeny?

To je individuální. Záleží to také na tom, o co konkrétně se jedná. Zlepšení návalů horka nastává obvykle do 2-3 týdnů, účinek na úpravu cyklu při poruchách menstruace u mladých žen se dostaví většinou do 3-5 měsíců, účinek na kosti lze sledovat asi po jednom roce užívání.

Některé ženy si stěžují, že po užívání fytoestrogenů se jejich menstruační cyklus stal nepravidelným.

Ano, je to možné. U některých žen se skutečně může první menstruace po začátku užívání mateří kasičky s pylem o něco opozdit, nebo naopak přijít dříve. Zvláště v případech, kdy žena předtím pravidelně krvácela, hlavně díky hormonální léčbě. Ta pravidelnost zde byla, ale nebylo to správnou funkcí vaječníků, nýbrž uměle dodávanými hormony. A než se vaječníky „vzpamatují" a začnou svou vlastní tvorbu, to většinou chvíli trvá. Například po vysazení antikoncepce to zpravidla trvá 2-3 měsíce. Navíc, přirozeně, u ženy nevychází ovulace vždy na polovinu cyklu, jak se to uvádí v učebnicích. U některých bývá běžně např. i 18. nebo 19. den cyklu, někdy i o něco později. Menstruace se pak dostaví zhruba za 14 dnů od ovulace.

Doporučil byste užívat přípravky s fytoestrogeny i ženám, které jsou jinak zdravé?

Určitě. Je známo, že v některých zemích, zejména v Asii, kde se běžně konzumuje potrava bohatá na fytoestrogeny, je mnohem nižší výskyt různých nádorových onemocnění, a to i u mužů (rakovina prostaty). Navíc je zde prokázán i vliv na prevenci osteoporózy. Obecně lze říci, že mateří kasičku lze užívat i na podporu imunitního systému, má prokázané protizánětlivé, antimykotické a antibakteriální účinky.

To snad ne. Tyto účinky snad mohou mít jen registrovaná léčiva?

Myslíte?...např. allicin v česneku je přírodní antibiotikum s prokazatelným antibakteriálním a antimykotickým účin­kem, některé látky v cibuli mají rovněž tyto účinky. Samozřejmě je třeba rozlišovat. Pokud se bude žena s vážným rozvinutým zánětem s horeč­kami dožadovat „přírodní léčby", budu ji to rozhodně doporučovat pou­ze jako podporu ke klasické antibiotické léčbě..

Rozhovor poskytl MUDr. Pavel Turčan

soukr. gynekolog Olomouc