Fórum zdraví - antikoncepce, imunologie, neplodnost, screening, poradny

Oplodnění

Oplodnění je splynutí pohlavní buňky mužské - spermie - s ženskou pohlavní buňkou -vajíčkem. Obě buňky, jak sper­mie, tak vajíčko, mají poloviční, haploidní počet chromozomů. Vajíčko má vždy 22 autozomů a jeden gonozom X, tedy vždy 23 X, spermie má 22 autozomů a gonozom buď X, nebo Y, tedy 23 X, nebo 23 Y.

Z ejakulátu, vstříknutého při pohlavním styku do zadní poševní klenby, pronikají spermie hlenovou zátkou a děložním hrdlem do děložní dutiny a do vejcovodu, kam první dospějí již za hodinu po souloži. Spermie si zachovávají schopnost proniknout do vajíčka až 72 hodin po souloži. Vajíčka pozbývají schopnost být oplodněna asi za 12 hodin po ovulaci. K oplodnění - impregnaci - dochází obvykle do několika hodin po ovulaci tak, že spermie, které jsou již dříve ve vejcovodu, nebo se sem dostanou brzy po ovulaci, se setkávají s vajíčkem. Speciální chemickou látkou spermie rozruší vnější obal vajíčka a jedna ze spermií do vajíčka vnikne. Spojením jader haploidních gamet vznikne diploidní oplozené vajíčko - zygota, a tím skončí proces oplození. Chromozomálním uspo­řádáním zygotyje dáno genetické pohlaví budoucího jedince: 46 XY - mužské, nebo 46 XX- ženské.

Rýhování a migrace

Zygota   je    peristaltickými    pohyby vejcovodu a kmitáním řasinek buněk sliznice vejcovodu posunována smě­rem k děložní dutině - migruje. Přitom se mitoticky dělí: již za 22-30 hodin po oplození vznikly ze zygoty dvě buňky - blastoméry, za dalších 48 hodin kulovitý útvar z 8-16 blastomér, připomínající plod moruše, odtud je­ho název morula. Dělení zygoty se nazývá též rýhování.

Implantace (nidace)

Dalším stádiem vývoje (5. den po oplodnění) je blastocysta (z 50-60  blastomér);  připomíná váček s dutinkou - blastocelem. Buňky uvnitř váčku se oddělí od bu­něk   vně.   Vytvoří   se   Obal        Leonardoda Vinci -Studie plodu (1509-1514) blastocysty - trofoblast; zevnitř k němu přiléhá na jednom pólu terčovitý shluk   větších   buněk   -   embryoblast (zárodečný terčík). Z trofoblastu se poz­ději vyvíjejí plodové obaly, embryoblast je základem pro budoucí embryo a plod.

Pohyb rýhujícího se vajíčka se směrem k děloze zpomaluje. Blastocysta se dos­tává do děložní dutiny 4.-5. den po oplození, zůstane ale asi 48 hodin ležet blíže děložního rohu. Výživu získává rýhující se vajíčko ze sekretu tubárních buněk, a poté ze sekretu endometrálních žlázek.

Za 6-7 dní po oplození (asi 21. den cyklu) získává blastocysta schopnost zanořit se do děložní sliznice, která je sekrečně transformovaná, vysoká. V této době se na povrchu blastocysty vytvořila vrstva, která produkuje spe­ciální fermenty, rozpouštějící povrch endometria, takže se blastocysta za-nořuje do připravené děložní sliznice. Otvor se po zanoření zalepí fibrinem a přeroste epitelem. Tomuto ději, který je ukončen asi 9. den po oplození, se říká nidace nebo implantace. Blastocysta získává v této době výživu z rozpuštěné tkáně endometria. Poněvadž se naruší také endometriální cévky (kapiláry), vylévá se do okolí blastocysty i krev.

V termínu očekávaných měsíčků začíná trofoblast produkovat choriový gonadotropin - hCG, který stimuluje žluté tělísko, takže toto nezaniká, naopak se zvětšuje a mění se v těhotenské žluté tělísko. To produkuje estrogeny a progesteron, jejichž účinkem se zvyšuje děložní sliznice na 1 cm i více. Menstruace, která by se v těchto dnech měla dostavit, vynechá - a to je první, dosud nejistá známka těhotenství.

Podle některých autorů začíná těho­tenství teprve dokončením implantace. Uvádí se, že 30-60 % oplozených vajíček zaniká pro poruchu diferenciace blastocysty nebo poruchy implantace a je následně v termínu očekávaných menses odplaveno s menstruační krví.

Vývoj plodového vejce po nidaci

Na povrchu blastocysty se kolem 11 .-13. dne po ovulaci začnou tvořit nitkovité výběžky - primární klky, kterých je v ter­mínu měsíčků na celém povrchu asi 400. Od 15. dne po oplodnění se začí­nají vytvářet základy nervového systému, kůže, oči a uši, trávicí trakt s játry, žlučníkem, žlučovými cestami, pankreas, štítná žláza a plíce.

Fáze vlastní embryogeneze

Toto období začíná třetím týdnem po oplození a končí 8. týdnem po oplození. Ze zárodečného terčíku se v této době vytvořil zárodek - embryo (zhruba lid­ského tvaru s objemnou hlavovou částí) a se založenými nejdůležitějšími orgány. Proto se tomuto období říká též období organogenezy. Vytváří se též vlastní vyživovací systém - placenta.

Vývoj embrya

20. den po oplodnění je zárodečný terčík 2 mm dlouhý, je na něm patrný objemný konec hlavový a konec kaudální s kloakální membránou. V té době je již vytvořen základ srdce se dvěma primárními aortami napojenými na cévy ve stěnách zlomkového vaku.

Koncem 1. lunárního měsíce má celé plodové vejce asi 2 cm v průměru a je na celém povrchu porostlé klky. Embryo je asi 8 mm dlouhé, má 4 žaberní oblouky a na objemné hlavové části jsou základy pro oči, uši, nos. Na výběžcích končetin jsou zřejmé základy pro prsty.

Koncem 2. lunárního měsíce má plodové vejce v průměru asi 5 cm, embryo je 3 cm dlouhé a váží asi 5 g.

 Žaberní oblouky již vymizely, hlavová část zárodku stále převažuje, trup a končetiny jsou v po­měru k ní malé. Zárodek má zřetelně lidský tvar a po 8. týdnu se již mluví o plodu - fetu.

 Tabulka  hladiny HCG v krvi budoucí maminky v zá­šti na době uplynuté od početí, resp. od prvního poslední menstruace.V případě dvojčat se ukazuje, že je hladina hormonu vyšší než u jednoho miminka. (Jovanovic, 1977)

Rané fetální období

Je to období mezi 9. a 26. týdnem gravidity, kdy se dokončuje morfo-logický a funkční vývoj plodu a jeho orgánů až do stádia relativní živo­taschopnosti. Anatomicky a funkčně dozrávají jednot­livé orgány: játra, žlázky zažívacího traktu, mazové žlázky kůže a žlázky sliznic zahájí sekreční činnost. Ledviny tvoří moč, která je odváděna do plodové vody. V trávicím traktu se z odloupaných epitelií, žluče a zbytků spolykané plodové vody tvoří hnědě zelené mazlavé meko-nium - šmolka. Srdeční akce, která je již od 6.-7. týdne prokazatelná ultra­zvukem, od 12. týdne znatelná EKG, je stetoskopem slyšitelná od 18.-20. týdne. Svalová činnost plodu se projeví pohyby (viditelnými též ultrazvukem), které prvorodička rozpozná od 20. týdne, vícerodička již od 18. týdne. Těhotnou vnímané „pohyby plodu" jsou vlastně dotyky končetin stěny plodového vejce. Frekvence pohybů není celý den stejná, jsou časové úseky bez pohybů - říká se, že plod spí.

Pozdní fetální období

Je to fáze vývoje plodu od 27. týdne gestace do porodu. Jednotlivé orgány, jejichž anatomická skladba byla dříve dokončena, funk­čně dozrávají. Plod dále roste, jeho hmotnost přibývá a získává schopnost adaptovat se na zev­ní prostředí.

Nyní je dítě již dobře připraveno na okamžik porodu. Určí si jej vlastně samo dovršením zrání. Tím, že předá hormony placentě, dá matčinu organismu signál. U většiny dětí se toto děje kolem 266. dne početí. Porod je vypuzení dítěte z dělohy matky, odstřižení pupeční šňůry a za­čátek fyzicky oddělené existence dítěte. Jediná změna, ke které dojde narozením, je způsob přísunu výživy. Dítě před porodem je totéž jako dítě po porodu. Změnilo jen způsob získávání potravy a příjmu kyslíku. Před narozením získávalo dítě živiny a kyslík od matky přes pupeční šňůru. Po narození získává kyslík vlastními plícemi a potravu vlastním žaludkem, pokud je dostatečně zralé.

Termín porodu

Těhotenství trvá u člověka 280 dnů (tedy 10 lunárních měsíců), počítáno od prvního dne posledních měsíčků. Počítáno ode dne koncepce trvá těhotenství 267 dnů (38 týdnů). Takto určený termín porodu je přibližný a kolísá v rozmezí ±10 dnů. Kromě pravidelnosti ovariálního cyklu jsou zřejmé i vlivy konstitucionální.

Termín porodu lze určit přibližně tak, že k datu prvního dne poslední menstruace se připočte 7 dnů a odečtou 3 mě­síce. Toto pravidlo platí pro 28 denní cyklus. Ještě hruběji lze určit termín porodu podle data prvních pohybů: připočtením čtyř a půl kalendářních měsíců u primigravidy a 5 měsíců u více-rodičky.

Termín porodu lze též přibližně určit na základě biometrických hodnot získaných ultrazvukem.

Pojem donošenosti je parametr časový. Musí být odlišen od pojmu zralosti, který je pojmem biologickým. Známky zralosti, jak byly uvedeny v cha­rakteristice plodu na konci 10. lunárního měsíce jeho vývoje, jsou právě znaky biologické. Většinou se oba pojmy kryjí: donošený plod je zralý - a obráceně.

Plodové vejce na konci těhotenství

Plodové vejce na konci těhotenství, pokud by nebylo v dutině děložní, by svou velikostí odpovídalo kouli o průměru 25 cm. Na povrchu jsou plodové obaly: placenta, která zajišťuje zakotvení plodového vejce na děložní stěně a zároveň je orgánem výživy plodu, na okraj placenty se upínají tenké plodové blány (amnion a chorion). Uvnitř plodového vejce je v dutině uložen plod spojený s plodovou plochou placenty pupečníkovým provazcem. Dutina je vyplněna plodovou vodou. Plodové vejce má hmotnost 5 000 g (3 300--3 500 g plod, 500-700 g pla­centa, 600-800 g plodová voda).

Vývoj plodu 

Hormony v těhotenství

Choriový gonadotropin - HCG je tvořen trofoblastem již od 10.-11. dne po oplodnění, tedy v období vynechání očekávaných měsíčků. Přechází do moče těhotných. 

Na jeho průkazu v krevním séru nebo v moči byly založeny biologické testy na těhotenství. Jeho produkce rychle vzrůstá, maxima dosahuje mezi 80.-90. dnem gestace až 250 000-300 000 j. /24 hod. Pak se jeho tvorba snižuje a ve 4. měsíci klesne denní množství na 5--25 000 J./24 hod. a na této hodnotě zůstává až do porodu. Vylučování močí skončí do 7 dnů po porodu. HCG sti­muluje těhotenské žluté tělísko, které proto nezaniká, naopak proliferuje a stup­ňuje tvorbu progesteronu a estrogenů. Po vytvoření placenty tvorba HCG klesá, těhotenské žluté tělísko zaniká a tvorbu estrogenů převezme placenta. Ve většině případů lze tento hormon v krvi detekovat již 11. den po oplodnění.

Placentární laktogen - se za­číná tvořit v prvním trimestru těhotenství a jeho produkce stoupá až do termínu porodu. Ovlivňuje metabolismus plodu, zejména metabolismus bílkovin. Prokazuje se v séru těhotných. Sledování hladiny placentárního laktogenu slouží k posouzení funkce placenty. Brzy po porodu z krve nedělky mizí.

Estrogeny - jsou ve zvýšené míře produkovány brzy po oplodnění a jejich produkce se stupňuje až do termínu porodu, kdy jejich denní množství přesahuje až 200 mg/24 hod. Z toho je asi 15 % vylučováno močí. V prvních týdnech těhotenství jsou estrogeny tvořeny převážně tě­hotenským žlutým tělískem. Denní množství estrogenů vylučovaných močí v termínu porodu se pohybuje mezi 30--50 mg/den. Nález 10-15 mg za den svědčí o poruše na úrovni placenty nebo plodu. Náhlý pokles množství estrogenů vylučovaných močí signalizuje nebezpečí hrozící plodu. Estrogeny ovlivňují růst dělohy a společně s progesteronem též růst mléčné žlázy. Tlumí produkci hypofýzárních gonadotropinů. Estrogeny se podílí na stimulaci anabolických procesů v těhotenství.

Progesteron - se tvoří od začátku gestace v těhotenském žlutém tělísku, od 8. týdne gestace přistupuje tvorba placentárního progesteronu. Jeho denní množství rychle stoupá. Od konce 3. měsíce gestace je progesteron produkován jen pla­centou ve stoupajícím denním množství až k termínu porodu. Hlavní účinek progesteronu je na děložní sval - snižuje jeho tonus a reaktivitu, působí i na ostatní hladké svalstvo, na mléč­nou žlázu, kde stimuluje růst alveolárního systému.