Velmi málo pivařů se zajímá o složení piva nebo o jeho vliv na jejich výživu. Vědí, že pivo je vyvážený a chutný nápoj, významný pro utišení žízně, a zřídkakdy uvažují o jeho nutriční hodnotě. Pivo je ale velmi významným zdrojem mnoha důležitých nutričních látek jako jsou vitaminy, aminokyseliny, minerální látky, vláknina a další.

Z hlediska energetického to není „prázdný" nápoj a svým poměrným zastoupením živin je velice vhodným doplňkem výživy. Zdrojem energetické hodnoty piva jsou extraktové složky piva, představované zejména sacharidy a alkoholem. Významnou vlastností extraktových složek piva je jejich vysoká stravitelnost. Fyziologická vyváženost piva způsobuje, že obsažené látky se v lidském organismu zužitkují bez vedlejších přeměn rychle a snadno. Pivo je isotonické až lehce hypotonické, neobsahuje žádné tuky ani cholesterol a vzhledem ke svému obsahu minerálních látek může být považováno za iontový nápoj. Pivo je samozřejmě především voda, a díky nízkému obsahu alkoholu se proto hodí k potlačení dehydratace daleko lépe než silnější alkoholické nápoje. Pivo obsahuje daleko méně cukru než většina nealkoholických nápojů, což má příznivý vliv na zubní kaz. Bezpečnost piva z mikrobiologického hlediska je dostatečně známa již po staletí. Pivo je daleko bezpečnější nápoj než mléko nebo voda, přepravované přes „rizikové oblasti". Při vaření piva se usmrtí všechny patogenní bakterie z vody. K mikrobiologické bezpečnosti přispívají rovněž hořké kyseliny chmele, působící antimikrobiálně, jakož i vzniklý alkohol, l když se některá z těchto složek odstraní, jako například u nealkoholického piva, je koncentrace ostatních dostatečná k tomu, aby se patogenní bakterie nemohly množit.

Pivo je přírodnípotravina, která je známá téměř tak dlouho jako chléb. První piva byla vařena ze zkvašeného těsta. Je to slabě alkoholická potravina, jejíž obsah alkoholu a energie, díky trendu k lehkým pivům, se v poslední době stále snižuje. Díky přírodním surovinám chmelu, sladu a vodě a přirozenému procesu kvašení jsou cenné obsažené látky přítomny v optimální kombinaci, v jaké je člověk může přijímat.

Pozitivní a neutrální složky piva

• Voda: Jeden litr piva obsahuje průměrně 920 gramů vody, která je relativně rychle absorbována zažívacím traktem, cožpřispívá k pocitu žízně.
• Minerály:Pivo obsahuje přibližně 1200 mg/l minerálií - draslík (300 - 600 mg/l) odpovídá přibližně 20 % doporučené denní dávky, hořčík (90 - 120 mg/l) odpovídá přibližně 45 % doporučené denní dávky, fosfor (300 -700 mg/l) odpovídá přibližně 40 % doporučené denní dávky, sodík (20 - 110 mg/l a měď (0,07 mg/l)
• Vitaminy: Svým příznivým a vyváženým obsahem vitaminů pivo může pokrýt značnou část doporučené denní dávky-vitamin B1 -Thiamin (0,04 mg/l) odpovídá přibližně 5 % doporučené denní dávky, vitamin B2 - Riboflavin (0,2 mg/l) odpovídá přibližně 20 % doporučené denní dávky, vitamin B3 - Niacin (6 mg/l) odpovídá přibližně 40 -65 %doporučené denní dávky, vitamin B5 - Kyselina pantotenová (1 mg/l) odpovídá přibližně 20 % doporučené denní dávky, vitamin B6 - Pyridoxin (0,6 mg/l) odpovídá přibližně 25 % doporučené denní dávky, vitamin B12 -  Kobalamin (100 m g/l), vitamin H -  Biotin (0,01) odpovídá přibližně 5 % doporučené  denní  dávky,   kyselina folová (0,1 mg/l), inositol (60 mg/l) a cholin (100-300 mg/l)
• Bílkoviny: Pivo obsahuje 3-5 g/l čistých bílkovin, přičemž 85 % z těchto bílkovin pochází ze sladu a 15 % z pivovarských kvasinek. Aminokyselinový profil zahrnuje téměř všechny esenciální aminokyseliny a obsah aminokyselin se pohybuje v mezích 300 - 500 mg/l.
• Nukleové kyseliny a jejich deriváty: Přibližný obsah těchto sloučenin se pohybuje od O -1,8 mg/l (DNA+RNA). Fyziologický efekt těchto sloučenin spočívá  ve   zvýšení   močopudnosti piva, vlivu na krevní tlak a srdeční aktivitu.
• Polyfenoly: Obsah polyfenolů v pivu je přibližně 100 - 200 mg/l. Vliv obsahu těchto látek v pivu na člověka nebyl zatím zkoumán. Některé experimenty ukázaly silný antioxidační efekt, který má význam v prevenci patologických procesů (rakovina, ateroskleróza, infarkt myokardu). Význam polyfenolů je srovnatelný s významem vitaminů C a E a doporučená denní dávka se pohybuje mezi 15 a 25 mg rostlinných polyfenolů na osobu na den.

 Hořké chmelové látky: Pivo obsahuje až 40 mg/l hořkých látek, které můžou mít několik fyziologických efektů. Patří mezi ně především sedativní až narkotický a bakteriostatický efekt. Hořké chmelové látky podporují sekreci žluče, čímž příznivě ovlivňují trávicí proces a zvyšují chuť k jídlu.

 Sacharidy: Celkový obsah sacharidů v pivu se pohybuje okolo 28 g/l. Sacharidy představují hlavní energetickou složku piva (asi 60 %) a to jak snadno využitelnými cukry, tak i hůře resorbovatelnými dextriny. Pivo může pokrýt značnou část doporučené denní dávky sacharidů. U dia piv je situace samozřejmě jiná.

 Vláknina: Balastní látky obsažené v pivu v malém množství vykazují příznivé účinky na lidský organismus. Jejich přítomnost napomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a výrazně snižuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Pojem balastní látky nelze jednoznačně definovat, protože se jednáo řadu substancí, které se odlišují v chemickém a morfologickém složení a ve fyziologickém puso- bení. Mezi balastní látky řadíme polysacharidy buněčných stěn rostlin jako jsou celulosy, hemicelulosy, pektin a gumovité látky, dále mezi ně patří lignin a polysacharidy, které vznikají při výrobě potravin. Absence balastních látek v trávícím traktu člověka může zapříčinit vážná onemocnění jako jsou: zánět slepého střeva, dráždivýtračník,
chronický zánět tlustého střeva, zánět žaludku, rakovina tlustého střeva a především narůstající problém nových generací zácpa a obezita                                                      

Oxid uhličitý (CO₂): Oxid uhličitý je přirozenou součástí piva.  Poskytuje dlouhodobou  ochranu  proti  kyslíku a účinně zabraňuje růstu aerobních mikroorganismů.    Oxid    uhličitý   je z   nutričního   hlediska   bezcennou látkou. Mezi vlastnosti piva ovlivněné oxidem uhličitým je říz. Říz piva patří k jeho významným a velmi obtížně
definovatelným   vlastnostem,   neboť je    výsledkem    působení    různých technologických,surovinových a  zpracovatelských   faktorů.   Podle definice se řízem piva rozumí štiplavý pocit vyvolaný tímto nápojem v ústech a všeobecně se dává do souvislosti s nasycením piva oxidem uhličitým. Říz piva má výrazný vliv na oblibu piva a tím i na jeho konzumaci.

 Křemík: Křemík v pivu brzdí absorpci nežádoucího hliníku v těle. Hliník je příčinou Alzheimerovy choroby, která je   charakteristická   atrofií   mozku, poruchami řeči a dezorientací. Podle výzkumů je pivo velmi dobrým zdrojem křemíku a může obsahovat 30 - 80mg kyseliny orto-křemičité v jednom litru nápoje.

Negativní složky piva

Z  hlediska obsahu  cizorodých  látek patří pivo k nejzdravějším nápojům vzhledem k tomu, že výroba piva představuje v mnoha aspektech dekontaminační technologii, jejíž výsledkem je minimální obsah škodlivých látek nižší než u použitých surovin včetně vody.

• Ethanol: Ethanol je obsažen v různých koncentracích v mnoha nápojích. Pro technické účely se denaturuje různými přísadami (benzínem, pyridinem), aby se stal nepoživatelným. Obsah alkoholu v pivu je oproti jiným alkoholickým nápojům relativně nízký. Lidské tělo přijímá alkohol z piva podstatně pomaleji než alkohol z vysocealkoholových nápojů. Také hladina alkoholu v krvi zůstává při pití piva podstatné nižší. U normálních výčepních piv činí obsah alkoholu asi 40 gramů na litr oproti 40 gramům nealkoholických živin. Ethanol patří mezi látky ovlivňující především látkovou přeměnu a nervový systém. Z hlediska kvantitativního je ethanol nejslabší psychotropní látkou, neboť zřetelné účinky se objevují už v dávkách kolem 1 gramu na 1 kg váhy, což je například miliónkrát vyšší dávka než u LSD. Ethanol narušuje bazální činnost všech nervových subsystémů a navenek se jeví ve změnách duševních. Účinek je závislý na množství požitého ethanolu a koreluje s hladinou ethanolu v krvi. Při hladině kolem 0,5 %o je patrné zklidnění, hladina kolem 1,5 %o je provázena narušením svalové souhry a vzrušeností, mezi 1,6-2 %₀ se ethanolová otrava projevuje jako klasická opilost. Při hladině 3 - 4 %o nastupují poruchy vědomí a vyšší hladiny ohrožují život. Pro výpočet hladiny alkoholu v krvi, nebo naopak pro zjištění množství vypitého alkoholu při známé hladině lze použít jednoduchého vzorce: Promile alkoholu v krvi je rovna požitému  alkoholu 0,68 (tělesná váha ženy násobená faktorem 0,55). Přídatné látky obsažené v pivu podmiňují jeho chuť, vůni a někdy i jeho toxicitu. Ve srovnání s ethanolem mají však slabší farmakologické efekty, neboť nejsou v nápojích zastoupeny v takovém množství, aby se dostatečně projevily. Fenylethylalkohol je dvakrát psychotropně účinnější než ethanol. Chuťové faktory alkoholických nápojů nelze z biologického hlediska podceňovat, neboť mohou spolurozhodovat o vzniku závislosti na ethanolu na principech fyzikálně chemického pozitivního ovlivnění chuťových receptorů. Požívání alkoholických nápojů je pro tu kterou společnost přijatelné, jde-li o požívání přijatelného množství v přijatelné době, v přijatelném věku a v přijatelném zdravotním stavu. Co jde za tuto mez, označujeme jako zneužívání (misúzus), které je nadřazeným pojmem i pro nadužívání (abúzus).

Další z negativních složek piva mohou být těžké kovy jako je arsen (v pivu se vyskytuje přibližně 6,5 m g/kg), olovo (přibližně 1,6 m g/kg), železo, chrom, rtuť a selen, které ovšem nejsou obsaženy v pivu jako primární kontaminace, ale můžou se dostat do piva sekundární kontaminací např. kontaktem s varnými kotli, různými kovovými skladovacími nádobami atd., nebezpečné produkty plísní, tzv. mykotoxiny a pesticidy, které se mohou do piva dostat z výchozích surovin a to jak z ječmene a chmele, tak i z podzemní vody.

Pivo a zdraví

• Obecná charakteristika: Pivo je snadno stravitelný nápoj podporující trávení a zvyšující chuť. Je to způsobeno zvýšenou sekrecí pepsinu (trávicí enzym) a urychlením metabolismu tuků. Pivo urychluje a podporuje transport vody v lidském těle a stabilizuje srdeční činnost. Dle názoru některých odborníků 0,3 litru piva za den zvyšuje reakceschopnost a zodpovědnost řidičů. Pivo působí antimikrobiální aktivitou, což je způsobeno vyváženým obsahem organických kyselin. Chmelové látky mají uklidňující vliv, což je všeobecně známo, a extrakt z chmele se tudíž také používá do uklidňujících bonbónů pro děti. Konzumace piva posiluje kosti a chrání před lámavostí kostí, kterou trpí především ženy ve věku nad 50 let. Umírněné požívání piva chrání před srdečními onemocněními, před vznikem žlučových kamenů, před onemocněními žaludku.

• Diabetické pivo: Podle nejnovějších výzkumů  pivo  může tvořit vhodnou součást diety cukrovkářů. V hodnocení vhodnosti piva pro výživu diabetiků je důležité počítat s regulací příjmu    sacharidů    a   i    celkových kalorií. Alkohol   v pivu obsažený, je nesacharidový zdroj kalorií a nemá žádný specifický efekt na cukrovku. V tzv. DIA pivech je obsah sacharidů výrazně  snížen,   a  tudíž jsou  tyto nápoje  pro diabetiky v rozumném množství vhodné vzhledem k obsahu ostatních nutričně významných látek.

• Speciální diety: Pivo patří mezi malou skupinu  potravin,  které mají velice nízký obsah sodíku a může být tedy doporučeno     při     nízkosodíkových dietách.   Dále  je  pivo  vhodné  při
  chronických    infekcích    ledvin,    při vysokém tlaku,  zácpě,  při  různých typech     avitaminóz    a    je    také doporučováno    vegetariánům    jako zdroj  některých faktorů  přítomných převážně v bílkovinách živočišného původu.

• Kocovina: Pod tímto lidovým všeobecně známým pojmem
  se   skrývá   v   podstatě   přiotrávení
  organismu   nežádoucími   látkami  týká  se   hlavně   narušení  krevního oběhu    a    metabolismu.    Obecné příznaky tohoto nepříjemného stavu těla i mysli jsou bolesti hlavy, žízeň, malátnost, podrážděnost, nevolnosti všeho   druhu,   únava...   Mezi   látky způsobující tento nepříjemný stav patří především vyšší alkoholy, aldehydy, estery a eterické oleje. Obsah a typ
  těchto látek v pivu obsažených závisí na druhu a kvalitě piva. Tyto látky působí na organismus jako buněčné jedy    a   způsobují    nepříjemnosti v hospo-daření s vodou, bílkovinami, elektrolyty a sacharidy.  Mimo látky obsažené v pivu  má negativní vliv na  kocovinu  také  cigaretový kouř, jehož    negativní    složky    interagují s neurony a způsobují druhotné potíže při    kocovině.    Negativní    příznaky kocoviny se dají zmírnit vhodnou stravou bohatou na minerály, vitaminy, cukr, sůl a dále fyzickými prostředky jako klidem, spánkem, sprchou.

Image piva

• Všeobecně uznávané pozitivní znaky piva.     Podle    statistických    údajů dle  klesající  preference  patří  mezi
  nejvyhledávanější    vlastnosti     piva: prostředek k zahnání žízně, přírodní produkt, poživatina, osvěžení, chutný nápoj, prostředek k pozvednutí nálady. V  poslední  době  se ve veřejných médiích setkáváme s reklamou pivo­varských   koncernů,   zdůrazňujících nepřítomnost škodlivých látek v pivu,
  ale zapomíná se na velice významné pozitivní vlastnosti nápoje z hlediska nutričního. Všeobecně uznávané negativní znaky piva. Podle téhož statistického zdroje   patří   mezi   negativní  znaky
  piva:   zvyšování  tělesné   hmotnosti, pocit  únavy  a  lenosti,   ohrožování mladistvých.

Charakteristika piva českého typu

Typ českého piva se zformoval ve své konečné podobě ke konci devatenáctého století, kdy se v pivová rsko-sladařském průmyslu ve zvýšené míře začaly využívat vědecké poznatky. Nejvýznamnějším představitelem této skupiny je Plzeňský Prazdroj, pivo úzce vyhraněného neopakovatelného charakteru, které získalo uznání a spotřebitelskou oblibu v celém světě. Nemalých úspěchů však dosahovala a stále dosahují i další piva. Tato piva, jejichž typickým představitelem jsou 12 % světlá piva, lze stručně charakterizovat jako světlá piva s nízkou celkovou intenzitou vůně, silným řízem a plností a se silnou intenzitou hořkosti poněkud drsnějšího charakteru. Důležitým typovým znakem těchto piv je nepřítomnost ovocných, esterových a parfémových složek vůně a chuti. Pro pivo českého typu je konečně charakteristická vysoká pěnivost.../

www.pivovarbroumov. vz