Naše společnost sice není tak falešně úzkoprsá, jak to zaznívá v slavné hře "Vagina - monology" americké autorky Evy Ensler, ale přesto i české ženy mají problémy hovořit o své pochvě a sexualitě a to dokonce i s lékařem.
Pochva jako výsostně pohlavní orgán je významně ovlivňována hladinou ženského pohlavního hormonu estrogenu v krvi respektive ve sliznici a podslizniční vrstvě poševní stěny. Nepřekvapí tedy, že u žen po přechodu dochází v individuálně rozdílné době k rozvoji atrofie poševní. Atrofie - tedy nedostatečný růst - je spojena se zeslabením sliznice, ta ztrácí svoji elasticitu i lubrikační schopnosti. Současně ubývá i glykogen, složitý cukr nezbytný pro život přirozeného ochránce poševního prostředí lactobacila.
Stav relativního nedostatku estrogenů s rozvojem poševní atrofie se může objevit i v reprodukčním věku - u kojících žen, uživatelek čistě gestagenní antikoncepce nebo při některé léčbě.
Atrofie poševní se projevuje souborem potíží a je označována jako atrofická vaginitida. Projevuje se poševním dyskomfortem zejména pálením, které může být i v klidu, ale zhoršuje se po styku , který sám je pak nepříjemně bolestivý až nemožný. Dominantně se vyskytuje u žen po přechodu a to až v 61% u žen bez léčby a překvapivě i u 27% žen s hormonální terapií. Dalším projevem mohou být opakované žlutavé výtoky. Současně s poruchou růstu sliznice močové trubice a močového měchýře, které jsou rovněž závislé na estrogenu, se může zhoršit i kvalita udržení moči.
Přes vysoký výskyt těchto potíží, které jsou nejen obtěžující, ale současně i zhoršují psychosociální vztahy, se jen 3% pacientek aktivně svěřuje s tímto problémem svému lékaři a 16% není schopno o tomto problému vůbec hovořit.
Hlavní možností jak takové potíže řešit je lokální podávání estrogenů. Je možné jej kombinovat s jakoukoli systémovo léčbou tedy i s hormonální substituční terapií.
Na rozdíl od této systémové léčby, nemá lokální podávání estrogenů žádná rizika a neexistuje tedy ani žádný stav, při kterém by nemohli být podány. To platí zejména pro polední generaci lokální estrogenní léčby. Globule a krémy s relativně vysokými dávkami estriolu nebo ve světě equinních estrogenů či promestrienu byly nahrazeny malými vaginálními tabletkami s dávkou 25 mikrogramů estradiolu. Studie jednoznačně prokázaly bezpečnost této léčby pro organismus ženy i orgány malé pánve včetně sliznice dělohy.
Při rozvinutých příznacích je léčba zahajována 10 - 14 dní trvajícím každodenním podáváním jedné tablety a následně přecházíme do dlouhodobé udržovací fáze s aplikací dvakrát týdně. Podávání dvakrát týdně lze u méně vyvinutých příznaků postavit i do role léčby první volby. Terapie se podává bez omezení, dokud potíže neustoupí či v jejich prevenci.
Aplikace je výhradně vaginální a je usnadněna jednorázovými aplikátory připomínajícími malou propisovací tužku.
Projevy atrofické vaginitidy nejsou přirozeným příznakem stáří velícím k opuštění koitálních aktivit a sexuality jako takové. Je chybou omezovat tuto významnou část lidské psychosociální komunikace kvůli snadno řešitelným problémům. Prolomte mlčení a pojďte si s tentokráte v parafrázi amerického profesore Alfreda Kinseye „povídat o sexu".
Neváhejte se obrátit o pomoc na svého lékaře, pokud máte jakýkoli s následujících projevů atrofické vaginitidy:
- suchost pochvy
- svědění v pochvě
- pálení v pochvě
- bolesti v pochvě
- bolestivý styk
- špinění či krvácení po styku.
Mohou být ostatně i projevy jiných chorob, které je nezbytné včas léčit.
MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.