Jedná se o neuroektodermový nádor, který vychází z melanocytů (Melanocyty neboli pigmentové buňky jsou typy živočišných buněk roztroušených ve svrchní vrstvě pokožky  , ve vlasových folikulech, v oční živnatce, vnitřním uchu, mozkových plenách, kostech i v srdci. Melanocyty produkují pigment melanin a jsou neuroektodermálního původu. ), které se v průběhu prenatálního vývoje dostaly z embryonálního základú pro nervovou tkáň do jiných orgánů - typicky do kůže.

Melanom je téměř výhradně onemocněním bílé rasy. U černochů a Asiatů je vzácný. Nejvíce je postiženo obyvatelstvo severských zemí se světlou málo pigmentovanou kůží a dále pak běloši žijící v oblastech s vysokým počtem dní slunečního svitu.  Výskyt zhoubného melanomu ovlivňuje i „ozónová díra", takže nejvyšší počet nemocných je v oblastech s největší ozonovou dírou - v Austrálii a na Novém Zélandu. 

Z hlediska množství nových případů maligního melanomu patříme k průměru - nárůst je cca 5% ročně.

Vznik a původ melanomů

Příčina vzniku melanomu zatím není přesně známa. Nicméně jsou prokázány dva rizikové faktory - UV záření a genetika. Občasné spontánní vymizení melanomů dává tušit i vlivu imunologických faktorů.

UV záření - působí pravděpodobně jako spouštěcí příčina vzniku rakovinného bujení. Nejrizikovější je působení UV zářžení v dětství.  Každodenní působení malých dávek záření není tak rizikové, jako nárazové intenzivní slunění provázené solární dermatitidou. UVA/UVB záření je škodlivé na přímém slunci i v soláriích, proto se jejich návštěva nedoporučuje.

Genetické faktory - kromě geneticky dědičného fototypu, jak jsme již uvedli, rizikoví jsou lidé se světlou kůží, světlýma očima a blond nebo zrzavými vlasy, zde hraje roli tzv. syndrom familiárního výskytu melanomu.  Riziko vzniku melanomu je totiž vyšší tam, kde je na kůži přítomna tzv. prekurzorová afekce, tj. vrozené névy, lentigo maligna, dysplastické névy (mateřská znaménka). Uvedené anomálie se mohou zhoubně zvrhnout až ve 30%.  Riziko melanomu kůže je u osob s mateřskými znaménky až 30x vyšší než u osob bez nich.

Klinické projevy melanomů

Každý kožní melanom vzniká jako plošné ložisko bez schopnosti metastázovat. Pokud je diagnostikován v této fázi, stačí jeho odstranění.

Pokud melanom začne růst do tloušťky, může se jednat o počátek zhobného bujení.  Pro vyslovení podezření na kožní melanom jsou důležité změny vzhledu névy vyjádřeny pěti kritérii ABCDE:

A - asymetrie - ložisko začíná mít nepravidelný, asymetrický trvar

B -  borderline - okraje ložiska jsou nepravidelné, roztřepené se zářezy a výběžky

C - colour - ložisko tmavne, stává se skvrnitým

D- diameter - průměr ložiska je větší než 5 mm a dále roste

E - elevation - zdravá znaménka nemění velikost a tvar