Primární zhoubné nádory mozku obvykle vyrůstají z mozkové tkáně (neurony, glie) nebo z okolních mozkových struktur (meningy, nervové pochvy). Řadíme k nim i vzácný germinom ze zárodečných tkání a mozkový lymfom. Primární nádory mozku tvoří různorodou skupinu tumorů, z nichž některé rostou pomalu jsou chirurgicky dobře léčitelné (astrocytomy), jiné jsou vysoce invazivní a neléčitelné (glioblastomy). Většina mozkových nádorů se rozrůstá do okolní tkáně a metastázuje do nervového systému. Sekundární nádory mozku jsou způsobeny 10x častější než primární mozkové nádory a jsou způsobeny metastázami jiných nádorů do nervového systému.Patří sem meningeom, adenom hypofýzy, neurinomy mozkových nervů). Při určování diagnozy je potřeba od mozkových nádorů odlišit jiná poškození mozku s podobnými příznaky - např. CNS absces, krvácení, cysty, v míše pak subdurální hematom a zánět. Výskyt mozkových nádorů Na 100 000 obyvatel onemocní ročně mozkovým nádorem 5-6 lidí. U dětí jsou mozkové nádory mezi novotvary na druhém místě po leukémii. Některé nádory mají vazbu na věk - meduloblastom postihuje děti kolem osmi let, meningeom zase ženy nad 40 let. Příznaky mozkových nádorů
Ložiskové příznaky - vyplývají z napadené části mozku. Jsou způsobeny tlakem nádoru na okolní tkáně a působí poruchy prokrvení a lokální otoky.
Bolesti hlavy lokální - bolí část hlavy, bolest je způsobena růstem nádoru a tlakem na okolní tkáň. Poruchy hybnosti - mono nebo hemiparézy (ochrnutí ). Ataxie - porucha koordinace pohybů. Poruchy čití nebo řeči. Psychické změny - podrážděnost, agresivita, emoční labilita, někdy celková změna osobnosti. Poruchy paměti a emotivity.
Epilepsie - epileptické záchvaty jsou příznakem nádorů mozku u jedné čtvrtiny až třetiny nemocných. Celkové příznaky - vyplývají z omezené objemové rezervy mozku, který je uložen v pevné kostěné schránce - vzniká nitrolební hypertenze. Příznaky nitrolební hypertenze jsou : Difuzní bolest hlavy - bolí celá hlava, bolest narůstá v noci, hlava bolí již po probuzení. Dalšími příznaky jsou - závratě, nevolnost a náhlé zvracení, zvýšený nitrooční tlak, hemoragie - krvácení do mozku. Mohou se vyskytnout poruchy funkce žláz s vnitřní sekrecí. Nádorové buňky podporují tvorbu protilátek, které mohou působit netypické příznaky často předcházející nálezu nádoru - demence, encefalitida, epelepsie, poruchy psychiky, neuropatie, dermatomyosa.
Určení diagnózy
Základní diagnostické metody při podezření na mozkové nádory jsou EEG (elektroencefalograf), CT (počítačová tomografie) a MR (magnetická rezonance). Prosté EEG může napovědět existenci a přibližnou lokalizaci nádoru, zásadní význam však mají CT a MR zobrazení pomocí kontrastní látky. K upřesnění nálezu může být následně použita stereotaktická biopsie (do chorobného ložiska v mozku je zavedena bioptická sonda nebo jehla, jejichž pomocí jsou odebrány malé vzorky tkáně k dalšímu vyšetření ).
Cytologie mozkomíšního moku se používá u metastazujících tumorů, leukémií a lymfomů a také u nádorů, které metastázují do likvorových cest (glioblastom, meduloblastom, ependymom). Léčba nádorů mozku Léčba mozkových nádorů je vždy komplexní a zahrnuje chirurgické odstranění nádoru, po němž následuje aktinoterapie, případně chemoterapie. Chirurgická léčba je významná, protože pomáhá upřesnit diagnózu - histologie, odstraněním tumoru se sníží nitrolební tlak a pacientovi se tak výrazně uleví. Po chirurgickém zákroku obvykle následuje radioterapie, která má nesporný přínos v prodloužení života pacientů s mozkovými nádory. Chemoterapie se při léčení mozkových nádorů používá jen v některých případech. Průchodnost cytostatik do mozku je omezená a mozkové nádory vykazují nízkou chemosenzitivitu.