Nejčastějším kloubním onemocně­ním je osteoartroza. Postihuje více než 20 % naší populace. U 15 % osob starších 35 let jsou nacházeny artrotické změny na kloubech.Každý druhý člověk nad 50 let trpí určitým stupněm této choroby. S ohledem na vysoké procento výskytu osteoartrózy ve vyspělých zemích ji můžeme zařadit mezi civilizační choroby.

Osteoartroza je degenerativní one­mocnění. S věkem dochází k postupné destrukci kloubní chrupavky. První degenerativní změny se objevují už ve věku 20 - 30 let. S kloubní chrupav-kou, je to podobné jako s mozkovou tkání. Její poškození je nevratný pro­ces. Jediná možnost, jak se tomuto onemocnění vyhnout je prevence. Některé klouby jsou postiženy více než jiné. Osteoartrózou může být zasažen prakticky každý kloub. Z velkých klou­bů je nejčastěji postižen kyčelní kloub, pak hovoříme o koxartróze, kolenní kloub, pak se jedná o gonartrózu a páteř. Jsou to tzv. váhonosné klouby. Velmi často bývají postiženy klouby rukou a páteře.Tyto klouby nelze nahra­dit endoprotézou.

Projevy osteoartrózy

Bolest a ztuhlost - v  počátečních stadiích se bolest projevuje po náma­ze nebo v určitých krajních polohách kloubů, při pohybu. V klidu jsou klouby nebolestivé. V souvislosti s celodenním zatížením se bolest zvyšuje k večeru. Později se objevuje ranní ztuhlost a tzv. startovací bolesti, kdy se pohneme po delším klidu. Po rozhýbání kloubu bolest odezní. V pokročilých stádiích už bolesti přetrvávají i v klidu a v noci. V tomto stadiu hovoříme o tzv. dekom-penzované artróze.

Citlivost na chlad a změny počasí.

Snížení pohyblivosti kloubů - souvisí s úbytkem kloubní chrupavky. Otoky, zhrubnutí a deformace -mohou vést až k vybočení kloubní osy. Časem mohou všechny uvedené změny vést až k úplné ztrátě pohyb­livosti.

Příčiny vzniku osteoartrózy

Dědičnost - uplatňuje se především u osteoartrózy drobných kloubů např.ru­kou Dědí se nižší kvalita kloubních chrupavek, stejně jako nižší pevnost kloubních vazů, které mají tendenci se dále vytahovat. Na první pohled se takto postižený člověk jeví velmi „pružný". Ve skutečnosti jsou tito lidé z hlediska rizika osteoartrózy nejohrože­nější skupinou.

Nadváha - způsobuje nadměrné zatě­žování celého pohybového aparátu. Úrazy nebo drobná poranění mohou být prvotním impulsem k rozvoji artrózy.Může dojít k natažení, natržení nebo dokonce přetržení kloubních vazů. Často také dochází k poškození chrupavky s následným zánětem.

Přetěžování kloubů - aktivní sportovci jsou artrózou postiženi více než ostat­ní. U vrcholových sportovců ( zejména fotbalistů nebo basketbalistů ) to bývá nejčastější příčina přerušení či ukon­čení kariéry.

Nedostatek pohybu - je pravda, že lidé, kteří celý život stráví tzv. na kana­pi jsou kloubní degenerací postižení mnohem méně než aktivní sportov­ci. Přesto je ale pohyb v kloubech podmínkou správné výživy kloubních chrupavek. Má být častý a přiměřený. Problém nastane, když se takový zapří­sáhlý nesportovec náhle rozhodne „něco se sebou dělat". Pokud začnou zvolna, vše je v pořádku. Mnozí však mají tendenci se od začátku přepínat. Důležitý je také výběr sportovní aktivity. Ideální jsou sporty, které nevystavují klouby zbytečným nárazům a otře­sům.Z hlediska rizika poškození kloub­ních chrupavek patří mezi nadměrně zatěžující sporty např. běh po pevném povrchu, tenis nebo lyžování. Naopak se doporučuje jízda na kole, plavání, posilovna, kde je možno individuálně zvolit cviky i zátěže.

Léčba osteoartrózy

Neexistuje lék, který by osteoartrózu zcela vyléčil.Nejčastěji se při léčbě používá kombinace tzv. medikamentózní léčby a nemedikamentóznich postupů. V případě úplné destrukce kloubu může dojít až k operační léčbě, tzv. endoprotéze.

Nemedikamentózní postupy - reduk­ce hmotnosti, rehabilitace, cvičení, ortopedické pomůcky tj. berle.vložky do bot, ortézy atd. Také sem patří elek-troterapie, magnetoterapie, laserotera-pie, termoterapie, kryoterapie atd.

Medikamentózní léčba:

1.  Léky k tlumení bolesti a zánětů - nesteroidní antirevmatika a antiflogistika - např. preparáty na bázi ibuprofe-nu. Tyto preparáty přinášejí pacientovi úlevy, ale jen dočasnou. Samotné one­mocnění ale neléčí. Jejich dlouhodobé užívání s sebou přináší množství vedlej­ších účinků, zejména zažívací potíže, poškození jater a ledvin.

2. Látky ze skupiny „SYSADOA"- jsou to látky s pomalým nástupem účinku, říká se jim také chondroprotektiva. Patří mezi ně glukosamin sulfát, chondroitin sulfát a kyselina hyaluronová (podává se v injekcích přímo do kloubu). Látky ze skupiny SYSADOA je nutno užívat minimálně dva až tři měsíce, aby se projevil jejich účinek. Po absolvování této tříměsíční kúry přetrvává působení chondroprotektiv ještě nejméně další tři měsíce. Po šesti měsících je obyčejně nutné kúru opakovat. Látky ze skupiny SYSADOA jsou velmi účinné a nemají žádné závažné vedlejší účinky. Látky ze skupiny SYSADOA jsou volně prodejné. Kromě volně prodejných přípravků existuje i několik přípravků ze skupiny SYSADOA na lékařský předpis. Kromě chondroprotektiv ve formě tablet jsou u mnoha pacientů úspěšné injekce např. s obsahem kyseliny hyaluronové. Ideální je kombinace injekcí a perorálních preparátů.

Chirurgická:

Transplantace chrupavkových štěpů. Endoprotéza - patří v ČR k nejčastěj­ším ortopedickým operacím.Při totální náhradě kloubu se používají speciálně upravené komponenty (protézy), vyro­bené z vysoce pevného, biologicky kompatibilního, kovového a umělo­hmotného materiálu. Kov je nejčastěji používán jako slitina kobaltu, chrómu a molybdenu. Umělá hmota je z vyso-komolekulárního polyetylénu. Tyto materiály jsou používány při totálních náhradách a jejich snášenlivost v těle je velmi dobrá. Komponenty jsou velmi pečlivě vyráběny, povrch je pokaždé stejný, hladký a lesklý. V současné moderní medicíně se při totální endoprotéze nahrazují pouze poškozené kloubní plochy. Celý kloub není nahrazován. Operace je v podsta­tě jen náhrada povrchu kloubu a kloub­ní chrupavky. Je odstraněna pouze malá část kosti, původní vazy, šlachy a svaly jsou ponechány a zpět upevněny. Přesto je endoprotéza vážný chirurgic­ký zákrok s delší dobou hospitalizace a rehabilitace, který se provádí pouze v případě úplné ztráty pohyblivosti posti­žených kloubů , kdy hrozí jejich srůst.

Co je to kloubní chrupavka a co ji tvoří?

Chrupavka je v podstatě výstelka klou­bu, takový tlumič, který má za úkol omezit tření kloubních hlavic, a tím umožnit plynulý a bezbolestný pohyb. Chrupavku si můžeme představit jako mycí houbu. Má podobnou strukturu a když je dostatečně navlhčená, je pevná a pružná. Jakmile začne vysy­chat, drolí se a opotřebovává. Hlavními stavebními látkami chrupavky jsou kolagen, který zajišťuje pevnost, a proteoglykany, které zajišťují pružnost.

Glukosamin sulfát je látka běžně pří­tomná v lidském organismu, kde je vyu­žívána při tvorbě proteoglykanů (látky obsahující bílkovinný nosič, jejichž sou­částí je též chondroitin sulfát) v kloubní chrupavce, kyseliny hyaluronové obsa­žené v kloubním mazu a ke stimulaci syntézy kolagenu. Tento proces bývá narušen u onemocnění degenerativ-ních i zánětlivých a při poruše funkce kloubu je příčinou poškození kloubní chrupavky. Glukosamin sulfát je kloubu za normálních okolností dodáván ces­tou přeměny glukózy. Při onemocnění kloubu vzniká jeho nedostatek a je potřebné jej nahradit zevním podáním. Takto podaný glukosamin sulfát vede k obnovení metabolické rovnováhy chondrocytů, čímž podporuje tvorbu proteoglykanů, podporuje růst a výživu kloubní chrupavky, podporuje správné ukládání vápníku v kostní tkáni, vede k obnově funkce. Potlačuje aktivitu enzymů poškozujících chrupavku, a snižuje tím kloubní bolest. Má protizá-nětlivé účinky. Zatím jako u jediné látky ze skupiny SYSADOA bylo u něj v klinických studiích prokázáno, nejen že působí proti bolesti a zánětu, ale také že zpomaluje další poškozování kloub­ní chrupavky a rozvoj osteoartrózy.

Chondroitin sulfát patří spolu s glu­kosamin sulfátem k hlavním součástem mezibuněčné hmoty chrupavky. Má význačnou schopnost vázat ve tkáni vodu. Zabezpečuje hydrataci chrupav­ky, a tím její mechanické a elastické vlastnosti. Při artrotických degenerativ-ních procesech dochází ke snižování obsahu chondroitin sulfátu v chrupav­ce působením specifických lytických enzymů. Následkem snížené schop­nosti vázat vodu dochází k postupné degeneraci chrupavky a zhoršení funkce kloubu. Podávání chondroitin sulfátu rovněž vede k obnovení meta­bolické rovnováhy chondrocytů. Po podání se tato makromolekulami látka štěpí na menší molekuly (glukosamin apod.), které jsou zodpovědné za vlastní účinek, který je obdobný jako u glukosamin sulfátu.

Hyaluronan je látka, běžně se vysky­tující v lidském organismu, také v kloubech - je součástí synoviální tekutiny. Je to látka velmi vzácná a drahá, neboť v přírodní podobě se získává z kohou-tích hřebenů. Je možná také její výroba pomocí speciálních druhů bakterií. V kloubu zastává funkci jakéhosi maza-dla. Při degenerativních poškozeních kloubů se v synoviální tekutině snižuje obsah i molekulární hmotnost hyalu-ronanů. Musí se podávat v injekcích přímo do kloubu, jinak je neúčinná.

Kolagen látka bílkovinné povahy složená z aminokyselin. Je stavební látkou většiny tkání. Tvoří cca. 40% kloubní chrupavky. K podpoře léčby osteoartrózy se často používá ve formě želatiny, což je de facto kolagen roz­mělněný vodou. K hydrogenaci se při­stupuje proto, že molekula kolagenu je příliš velká na to, aby prošla žaludeční sliznicí, takže je nutné ji naštěpit. Může sloužit jako zdroj aminokyselin, ze kte­rých si organismus buduje svůj kola­gen a jiné bílkoviny. Molekuly čistého kolagenu se štěpí až v tenkém střevě, kde jsou pro tento účel speciální enzy­my tzv. kolagenázy.

                                                                     MUDr. Klára Šírová