Fórum zdraví - antikoncepce, imunologie, neplodnost, screening, poradny

Preventivní prohlídky jsou vhodné u žen, které již dosáhly pohlavní zralosti a mají již pohlavní styk. V průměru se s preventivními prohlídkami začíná kolem osmnáctého až dvacátého roku věku a měly by být prováděny jednou za 6 až 12 měsíců, podle pokynů gynekologa. Horní věková hranice neexistuje.

 
Mnohé ženy bohužel s nástupem přechodu mají dojem, že již není třeba preventivní prohlídky absolvovat, opak je pravdou - s věkem stoupá riziko vzniku zejména onkologických onemocnění.
Rovněž ženy, které prodělaly operaci s odstraněním dělohy a vaječníků, zůstávají ženami a je tedy třeba, aby pravidelně navštěvovaly gynekologa (od řeckého slova gynaikos, tedy žena, nikoli děloha). Gynekolog je tedy ženský lékař nikoli „děložní" lékař. I u žen, kterým byla odstraněna děloha je třeba pravidelně kontrolovat stav zevního genitálu, pochvy a prsů.

Preventivní prohlídky jsou pravidelné kontroly gynekologem, jejichž účelem je včasný záchyt různých gynekologických onemocnění nebo stavů, z nichž některé by do budoucna mohly vyústit i v onkologická onemocnění. Jakékoli včas odhalené onemocnění jde snadněji a pohodlněji léčit. Stejně tak odstraněním rizik pro budoucí rozvoj onkologických onemocnění se žena vrací zpět mezi „zdravé ženy" bez vyššího rizika.
Občas se setkáváme v praxi s tím, že žena nenavštíví gynekologa z důvodu, „že by mohl na něco přijít". Často mají dlouholeté obtíže, které neřeší ve strachu, že"by to mohlo být něco vážného". V okamžiku, kdy takové pacientky přicházejí, většinou přinuceny prudkým zhoršením zdravotního stavu, bývá na konzervativní léčbu často pozdě a častěji je nutné operační řešení.

Zásadním posláním preventivních prohlídek je hledisko onkologické - včasný záchyt, léčba a dosažení trvalého uzdravení, jinak řečeno - snížení nemocnosti i úmrtnosti.

Prohlídka se skládá z:

• Rozhovoru lékaře s novou pacientkou, při kterém se zjišťují údaje o její zdravotní historii - o výskytu závažných onemocnění v rodině, o zdravotním stavu rodičů a sourozenců, o operacích a vážnějších nemocech, které prodělala, o proběhlých těhotenstvích a gynekologických potížích. Tyto údaje se nazývají anamnéza neboli předchorobí a jsou velmi cenné pro každé další rozhodování.
• Vyšetření zevního genitálu a břicha detailním pohledem.
• Vyšetření děložního čípku kolposkopem, což je v principu světelný mikroskop, kterým gynekolog prohlíží exaktně povrch děložního čípku a pátrá po podezřelých změnách tkáně. Pochva je při tomto vyšetření rozevřena nástrojem, který se jmenuje poševní zrcadla (specula). Zároveň se kontrolují poševní stěny. Na závěr se odebírá vatovou štětičkou stěr buněk z povrchu čípku (cytologie). Tento vzorek se odesílá do laboratoře, kde je zhodnocen pod mikroskopem. Cytologie dokáže definitivně určit riziko zhoubného onemocnění děložního čípku.
• Palpačního (pohmatového) vyšetření, kdy je hodnocen tvar, velikost a pohyblivost dělohy, stav vejcovodů, vaječníků a přiléhajících orgánů. Jedna vyšetřující ruka je zavedena do pochvy, druhá prohmatává přes přední stěnu břišní.
• Ultrazvukové vyšetření je prováděno z důvodu prevence změn na vaječnících a u žen po přechodu k určení výšky děložní sliznice (prevence karcinomu vaječníků a děložní sliznice). Rovněž je určena přesná velikost dělohy. Vyšetření se provádí buď přes přední stěnu břišní (abdominální sonda) nebo pochvou (vaginální sonda). Vaginální ultrazvukové vyšetření je přesnější zejména pro diagnostiku onemocnění vaječníků a děložní sliznice.
• Vyšetření obou prsů a podpaží, poučení o výhodnosti samovyšetření. Žena, která své prsy dobře zná, bude lepším pozorovatelem změn ve svých prsech než její lékař!
  Pokud nemá pacientka zvýšené riziko pro vznik karcinomu prsu (například rodinný výskyt tohoto onemocnění po přeslici nebo nejasný nález při vyšetření a samovyšetření) a je mladší 45 let, je toto vyšetření dostačující.

Nad 45 let věku jsou vhodné rentgenové kontroly (mammografie) jednou ročně. Zdravotní pojišťovna hradí mammografii jednou za dva roky.

• Doplňkem preventivní prohlídky u starších žen bývá navíc odběr krve na určení hladiny jaterních testů a krevních tuků (zejména u uživatelek hormonální substituční léčby po přechodu), u mladých žen užívajících antikoncepci se již kontrola jaterních testů neprovádí vždy, ale jen v těch případech, kdy je to třeba.
• Samozřejmou součástí každé gynekologické preventivní prohlídky by měl být rozhovor s pacientkou, zjištění jejích vlastních obtíží nebo obav a samozřejmě detailní vysvětlení výsledku prohlídky a případných následných kroků.

Jak často na prohlídku, pokud užívám hormonální antikoncepci, co se při tom sleduje

Pro uživatelky hormonální antikoncepce platí obecné zásady uvedené výše.
Má-li žena riziko jaterního poškození (například prodělala zánět jater, monukleozu, má rodinnou zátěž, klinické obtíže) odebírají se navíc před začátkem a v průběhu užívání antikoncepce jaterní testy.
Pro zdravé uživatelky platí, že není třeba vyšetření jaterních testů ani před ani v průběhu užívání provádět, není-li pro to zvláštní důvod.

Kdy je ideální objednat se na prohlídku

Ideální doba pro preventivní vyšetření je po skončení menstruace, kdy je tělo v jakémsi hormonálním klidu a výsledky vyšetření nejsou zkresleny. Navíc v tomto období bývá obecně nižší citlivost, vyšetření bude méně nepříjemné.

V kolika letech s preventivními prohlídkami začít

Vhodným věkem pro první preventivní prohlídku je 18 až 20 let - v každém případě je prohlídka vhodná po zahájení intimního života.
POZOR: Je vhodné konzultovat již před prvním stykem gynekologa pro nasazení hormonální antikoncepce!

Existuje nějaký věk, kdy žena už na prohlídky nemusí

Prakticky neexistuje - žena zůstává ženou po celý život.