Struktura vlasů

Vlas tvoří zrohovatělá bílkovina, zvaná keratin.Vlasy jsou uloženy ve vlasových váčcích. Na dolní rozší­řenou část vlasu - cibulku - nasedá vlasová papila, ve které se nachází nejjemnější vlásečnice - kapiláry, jenž zajišťují zásobování růstové zóny (matrix).

Vlasový stvol - část vlasu nacházející se nad cibul­kou, vzniká přeměnou z prekeratinu (měkká buněčná hmota) na keratin (pevná hmota) - proces se nazývá keratinizace.

Vlas tvoří tři stavební zóny - kutikula, vlasová kůra a dřeň.Kutikula je vnější vrstva obklopující vlas, která jej má chránit před možným poškozením z vnějšího prostředí. Je mimořádně pevně strukturovaná, odolá­vá mechanickým vlivům, jako je česání a kartáčování. Zranitelná bývá kutikula výjimečně, například pokud je vlas vlhký. Kutikula také odráží velkou část škodli­vých paprsků, zatímco krátkovlnné absorbuje.Díky ní se vlas leskne a vypadá zdravě.

Kortex, čili vlasová kůra, vytváří převážnou část vlasu. Záleží na ní elastičnost, pevnost tahu a síla vlasu. Skládá se z neživých protáhlých buněk tvo­řených hustě nakupenými vlákny, které se podélně seskupují do lamel a jsou spojeny mezibuněčným tmelem. V kortexu se nacházejí pigmentová zrna dávající vlasu barevnost.

Medula, čili dřeň, je kanálek ve středu vlasu, po celé délce je přítomna jen v silných terminálních vlasech. Ovlivňuje lesk vlasů, obsahuje pigment. Je tvořena keratinem s vysokým obsahem lipidů.

1. Medula má vyživovací funkci a ovlivňuje lesk vlasů.

2. Kutikula se skládá ze zploštěných zrohovatělých buněk, „šupin", které se vzájemně překrývají, jejich volné okraje směřují nahoru a jsou různě, pro každého jedince charakteristicky profilovány. Jsou
navzájem  spojeny zvláštním tmelem  obsahujícímaminokyseliny a lipidy.

Typy vlasů

1. mongoloidní - orientální - průměr vlasu 120 mikrometrů. Silné, rovné vlasy s minimálním sklonem ke vzniku androgenní alo-pecie, velmi odolné vůči zevním vlivům. Na příčném řezu mají kruhový průřez.

2. bělošský-indoevropský-průměr vlasu 70 mikrometrů . Průřez vlasu je eliptický, bývá zde větší variabilita - od rovných vlasů po vlni­té. Největší pravděpodobnost vzniku androgenní alopecie.

3. negroidní - africký - průměr vlasu 90 mikrometru. Průřez vlasu je oválný, vlasy jsou kudrnaté. Sklon ke vzniku androgenní alo­pecie je malý, tyto vlasy jsou však velmi náchylné k poškození zevními vlivy.

Všechny mechanické vlastnosti vlasu - tj. pevnost, tažnost, pružnost  jsou podmíněny strukturou vlasu a uspo­řádáním vlasového keratinu. K přetržení jednoho vlasu je třeba dvojnásobné síly než k přetržení stejně silného kovového vlákna. Odolnost vlasu závisí na jeho elas­ticitě, umožňující protažení vlasu do délky. Ve vlhkém prostředí se vlas stává pružnějším a nabývá na objemu. Pevnost vlhkého vlasu je ale menší než suchého. Mechanické vlastnosti vlasu mohou být změněny různými vnitřními vlivy -genetickými, nutričními, metabolickými, ale i zevními faktory - chemikáliemi a jinými přípravky užívanými k úpravě vlasů.

Růst vlasů

Růst vlasů nelze urychlovat, ani zpo­malovat (to v případě, že kadeřnice vytvořila tak skvělý sestřih, který by pokud možno neměl odrůst). Člověku na hlavě průměrně roste asi 100 000 vlasů, světlovlasí mají vlasů více - až 140 000, zrzaví naopak nejméně - 80 000.Růst vlasů začí­ná v časném stadiu embryonálního vývoje, kdy se vytváří vlasový váček. Počet a druh váčků je dán při narození a nedá se dále ničím ovlivnit. Během života se už nevy­tvářejí žádné nové vlasové váčky. Růst vlasů ovlivňují hormony, přičemž všechny souvislos­ti a mechanismy jejich působení dosud nejsou vysvětleny. Kromě hormonů se na růstu vlasů podílejí dědičné dispozice, výživa,ner­vové vlivy, nemoci.Hormony také ovliv­ňují růst vlasů na typických místech pro každé pohlaví - člověk má dva až pět milionů vlasových váčků, u žen i u mužů jsou rozděleny celkem stejně.

1. růstová fáze - anagenní fáze. Růst vlasů vychází z matrix v dolní části vla­sového váčku. V této růstové fázi, jež trvá dva až sedm let, se nachází asi 85 % ze všech vlasů kštice.

2. přechodná fáze - katagenní fáze. Papila, která se podílela na vývoji a zásobování vlasu postupně odumírá. V této fázi, která trvá asi dva týdny, je asi 1 % vlasů.

3. klidová fáze - telogenní fázeTelo-genní vlas se uvolnil z papily, pomalu se posouvá nahoru a zůstává v oblasti ústí mazové žlázy dokud nevypadne. V papile začíná nová růstová fáze. Starý vlas je vytlačen dorůstajícím vlasem, pokud už nevypadl dříve. Tato fáze trvá tři až čtyři měsíce a nachází se v ní 10-15 % vlasů.

Barva vlasů

Barva vlasů závisí především na množ­ství, charakteru a rozmístění pigmentu ve vlasovém stvolu. Pigment vlasu - melanin - vzniká v buňkách (melano-cytech), odkud se barvivo přesouvá do dřeně a kůry vlasu. Melanocyty produkují buď eumelanin - černý pig­ment nebo feomelanin - žlutý pigment Kombinacemi těchto melaninů jsou vytvářeny různé barevné odstíny - kelt­ské typy s rezavými vlasy mají pouze feomelanin, černoši a asiaté mají pře­vahu eumelaninu a u bílé populace je podle obsahu těchto pigmentů barva vlasů od blond do černé. Nejběžnější je černá barva vlasů. Rezavá barva je nejméně častá a bývá dědičná.

Šedivění

Šedivění vlasůJe způsobeno postup­ným snížením tvorby melaninů a patří k fyziologickým projevům stárnutí. Šedivění začíná v různém věku a je závislé na mnoha faktorech, zvláště genetických a konstitučních. Předčasné šedivění bývá způsobeno nejen genetickými vlivy, ale velkou roli mají některé nemoci, užívání léků, dětem mohou šedivět vlasy kvůli podvýživě. Při šedivění nemají vlasy šedou barvu, jde o dojem ze směsi normálně zbarvených vlasů a vlasů bílých. Vlas v růstové fázi nemůže pigment za normál­ních okolností ztratit, po jeho výpadu je nahrazen u šedivějícího člověka vlasem bílým, který vyrůstá z téhož váčku. Bílé vlasy neobsahují melanin, odstín vlasů závisí na lomu a odrazu světla na povrchu a uvnitř vlasů. Mechanismus fyziologického šedivění vlasů není ještě zcela objasněn, jedná se o snižování aktivity melanocytů (buněk tvořících pigment) a jejich postupný zánik, účastní se zřejmě i poruchy překrvení. Šedivění začíná v různém věku (nejčastěji v třetím nebo čtvrté desetiletí života), je však závislé na i na dědičnosti. V některých rodinách jejich členové úplně zešediví velmi záhy, jinde se naopak šedivění vyskytu­je jen velmi málo i u nejstarších členů.

Nemoci vlasů

Pityriasis simplex - lidově lupy. Tvorba lupů, stříbřitých šupinek, které připomínají cigaretový popel ve vlasaté části hlavy, je jedním z nejčastějších vlasových problémů. Jemné olupování pokožky může nastat nejčastěji při pityriáze.

Nejvíce se lupy tvoří mezi 10. a 30. rokem života. Mezi dvacetiletými až třicetiletými lidmi je jejich výskytem postiženo více jak 50 % bělochů. Obtíže mizí spontánně většinou v páté až šesté dekádě života, později již ustoupí jen zřídka.

Pityriáza je onemocnění provázené tvorbou drobných, otrubám podob­ných šupin (pityron - řecky otruba), jež mohou být suché nebo mastné. Na vznik lupů má vliv řada faktorů -vrozená dispozice, zvýšený mazotok (v pubertě souvisí se zvyšující se hladinou testosteronu), stres, nevyhovující kos­metické přípravky, nevhodné návyky při česání (nadměrné kartáčování pod­poruje maštění pokožky), urychlená keratinizace (zrání buněk pokožky) ve kštici a v neposlední řadě i přítomnost tukomilných kvasinek Pityrosporum ovále. Tyto kvasinky, živící se lidským tukem, žijí běžně na kůži a nejsou choroboplodné. Potíže mohou začít způsobovat, až když se přemnoží. Proto někteří kožní lékaři soudí, že jejich podíl na vzniku lupů je druhotný. Nicméně použití lokálních léčebných prostředků, odstraňujících tyto kva­sinky, mívá úspěch a lupy mizí. Kvasinky Pityrosporum ovále se živí lid­ským mazem, který rozkládají. Pokud je kvasinek mnoho, látky vznikající při jejich metabolismu kůži dráždí. To urychluje proces obnovy vnější vrstvy kůže, tzv. rohověni. Odumřelé buňky se viditelně odlupují, a tak vznikají lupy. Postižené osoby společensky trpí neestetickým vzhledem kůže, vlasů i oděvů. Jejich pokožka a vlasy bývají navíc nepříjemně cítit po žluklém tuku. Lupy se mohou vyskytovat jako prů­vodní znak i při jiných onemocněních, a to nejen kožních - např. psoriasis, tinea, ale i při neurologických a dal­ších chorobách, zejména u poruchy imunity. Způsobit lupy mohou také přechodné dráždivé podněty (reakce po nevhodných šampónech nebo dráždících substancích). Po odstranění příčiny zmizí lupy během několi­ka dní bez jakékoliv léčby. Pravidelné šetrné mytí vlasů může pomoci odstraňovat rohověni kůže. Neovlivňuje však nijak příčinu jejich nadměrného vzniku. Účelné je léčit lupy jedině ověřenými a spolehlivými lékárenskými prostředky! K léčbě lze využít: léčebné šampóny s obsahem antimykotických látek. Nejspolehlivěji působí NIZORAL obsahující proti kvasinkám působící látku ketokonazol. Šampón je volně prodejný v lékárnách. U mírných forem onemocnění je jeho použití úspěšné a zcela dostačující. Šampóny snižující mazotok a odstra­ňující šupiny (s obsahem sloučenin selenu, zinku, síry a kyseliny salicylové) mají podpůrný význam a jsou rovněž k dostání v lékárnách. V závažnějších případech je nutné spolupracovat s kožním lékařem, který má rozsáhlejší terapeutické možnosti. Léčbu lupů je nejlépe zahájit léčebným šampo­nem z lékárny. Pokud nejsou volně dostupné prostředky dostatečně efektní a nedostaví se očekávané zlepšení, dá se předpokládat, že nemoc pokračuje. V takovém případě je nezbytná dermatologická léčba. Kožní lékař upřesní diagnózu a pře­depíše odpovídající léčiva. 

Dermatitis seborrhoica - seboroická dermatitida. Toto časté onemocnění postihuje vlasovou část hlavy, oblasti kůže, které se snadno zapaří a oblasti s bohatým výskytem mazových žláz: v obočí, po stranách nosu, na bradě, hrudníku, mezi lopatkami  i v oblasti  genitálu.   Objevuje se   u   dětí  i   dospělých,   muži  jsou častěji postiženi než ženy. Onemocnění    má    četné    varianty. Mnozí   pacienti   s   mírnými   projevy ani nevyhledávají lékařskou pomoc. Důvodů vzniku onemocnění je několik: zvýšenáčinnost mazovýchžláz, zmnože­ní lipofilní kvasinky Pityrosporum ovále, změny v imunitním systému, je zřejmý i vliv psychických stresů a nedostatek vitaminů a stopových prvků. Typickými projevy seboroické dermatiti-dy jsou svědivá, začervenalá, supící se ložiska, nejčastěji ve vlasech, na vlaso­vé hranici nad čelem, v obočí, v rýhách kolem nosu, ve vousaté části obličeje, v oblasti před ušima a v uších. Onemocnění není spojené s výrazným výpadem vlasů, postupně ale může být doprovázeno vznikem androgenní alopecie. U mírných forem onemoc­nění je namístě samoléčba - častější šetrné mytí vlasů jemnými šampóny nevysušující kůži, použití šampónů s obsahem antimykotik (např. osvědče­ný Nizoral) nebo snižujících mazotok a šupěni (často s obsahem kyseliny salicylové, dehtu, sloučenin zinku, selensulfidu), které je možno zakou­pit v lékárnách. Pacienti s těžšími formami nemoci musí navštívit dermatologickou ambulanci.