Čím dál více českých dětí trpí nadváhou a obezitou. Jejich rodiče jsou zcela bezradní... Co dělat, aby dítě mělo konečně normální váhu?

Příběh Honzy

Maminka Jana si dělá velké starosti o svého syna Honzu (10). Honza celé dny leží u sebe v pokoji a cpe se čipsy a sladkostmi. Nemůže už ani běhat, protože se hned zadýchá. Jediný sport, který provozuje, je fotbal - ale i ten hraje jenom na počítači! Proto si domluvila návštěvu u rodinného doktora. Doufá, že jí poradí, co má dělat, aby Honza zase jedl normálně a shodil nadbytečná kila.

A jak se Honza stravuje? Na oběd si dvakrát přidá, k večeři si dá na chleba kromě centimetrové vrstvy sýrů ještě pár plátků salámu a mezitím navíc spořádá hromadu brambůrků, sladkostí a vypije dvě velké limonády. Jakmile Honza spatří něco dobrého k jídlu, musí to strčit do pusy. A dobré je pro něj vlastně úplně všechno!

            Ve dne v noci pořádá nájezdy na ledničku. Jana je už z toho zoufalá. Je pravda, že její manžel také není zrovna nejštíhlejší. Taky Honza byl baculatý už jako dítě. Vždycky ale doufala, že z toho časem vyroste. Jenže on pořád jen přibírá. Teď je mu deset a váží 78 kilo! Dělá jí to starosti, ale neví, co s tím mám dělat.

            Honza vůbec není ojedinělý případ. Experti na výživu varují, že při srovnání vývoje za poslední dobu, od roku 2000 do roku 2004, tak vidíme, že počet obézních dětí a mladistvých stoupl téměř o 30 %. A co je alarmující nejvíc, tento trend se čím dál více horuje. Jaké jsou příčiny tohoto stavu?

            K nejdůležitějším rizikovým faktorům patří nadváha v rodině. Děti totiž často přebírají špatné stravovací návyky od svých rodičů. Pokud ti jedí příliš tučnou, příliš sladkou a kalorickou stravu, děti to považují za normální a napodobují je. Navíc dnes vaříme čím dál méně čerstvých jídel. I v našich zemích se bohužel rozmohla „kultura hotové stravy". Děti tak často navštěvují různé fastfood restaurace a stánky s rychlým občerstvením. V několika průzkumech se ukázalo, že mezi nejoblíbenější jídla našich mladých patří hranolky, hamburgery a pizza, a to jsou právě ta jídla, po nichž se rychle tloustne. Na ovoce, zeleninu, ryby nebo drůbeží maso a celozrnné pečivo děti většinou nemají chuť a dají raději přednost fastfoodu.

            A k nadbytku kilojoulů přistupuje další problém: nedostatek pohybu. Studie ukazují, že dnešní děti se pohybují na čerstvém vzduchu v průměru jenom jednu hodinu týdně. Matka Jana to potvrzuje: Honza, místo aby běhal s kamarády po hřišti, sedí doma u počítače nebo u televize a nekontrolovaně se cpe. Je už tak nemotorný, že nedokáže ani normálně běhat. Jedna kamarádka jí dokonce poradila, abych si kvůli Honzovi pořídila zámek na ledničku, ale to jí přece jen připadalo jako trošku přehnaná reakce...

            Obézní dítě s nedostatkem pohybu - tak vypadá čím dál více mladých. Dětští lékaři varují, že v  budoucnosti to pro ně může mít dramatické následky. S každým kilogramem navíc stoupá i riziko nemocí, jaké se dosud vyskytovaly jenom u lidí staršího věku. Jsou to zejména dna, opotřebení kloubů, vysoký krevní tlak, infarkt myokardu, mozková mrtvice. Máme dnes dokonce i děti, které v důsledku obezity trpí cukrovkou 2.typu. Ještě před deseti lety bylo něco takového dost vzácné.

            Nadváhou trpí ovšem nejen tělo, ale také dětská psychika. Psychologové upozorňují, že tlusté děti mívají většinou nižší sebevědomí než jejich štíhlejší vrstevníci. Často stojí stranou dětského kolektivu, jsou terčem posměchu a mezi normálními dětmi jsou za outsidery.

            Mezi klientkami poradny Merrylinka je i sedmnáctiletá Soňa. Její rodiče se rozvedli a máma začala pracovat na plný úvazek. Po škole ji doma nikdo nečekal. Z nudy a frustrace se začala cpát čokoládou a sušenkami. Ve třinácti letech už vážila 70 kilogramů a spolužáci se jí posmívali. Pokřikovali na ni, že je tlustoprdka a metráček. Na tělocviku se jí smáli, protože jim nestačila. Soňa dělala, že jí to nevadí, ale ve skutečnosti jí to hrozně zraňovalo. A tak se postupně úplně stáhla do sebe a smutek si léčila dalším jídlem.

            Maminku Dášu (45) to nesmírně bolelo, když viděla, jak se dcera trápí. Jenže Soňa o tom s ní odmítala bavit. Vybudovala si kolem sebe tlustou zeď. Zavřela se do pokoje a tam jedla. Před dvěma lety matce došla trpělivost a začala hledat radu na řešení problému. Lékař jí poradil, ať se obrátí na poradnu rozumného hubnutí Merrylinka. To už Soňa měřila 170 centimetrů a vážila 80 kilo. Tam Soně navrhli úpravu jídelníčku a vhodnou pohybovou aktivitu, navíc jí doporučili docházet na kurz hubnutí jehož součástí jsou i lekce správné výživy, pohybová terapie a psychoterapie.          .

A výsledek se začal dostavovat, Soňa teď váží 60 kilogramů a váhu si drží . Dáša se Soňou si teď spolu vaří chutná nízkotučná jídla a chodívají i běhat. I vytížená matka si našla čas a snažím se své jediné dceři víc věnovat. Soňa se celkově hodně změnila. Je mnohem aktivnější, sebevědomější a živější, pořád někde courá s kamarádkami. Spokojená i matka, že,dcera má konečně radost ze života.

Z čeho děti nejvíce tloustnou

Děti tloustnou nejvíce proto, že příliš mlsají a současně mají málo pohybu.

• příliš mnoho sladkostí 95 %
• příliš málo pohybu 95 %
• nevyvážená strava 90 %
• příliš mnoho času u televize 86%
• příliš mnoho jídla z fast-foodů 80 %
• příliš tučná jídla 77 %
• nepravidelná doba jídla 73 %
• příliš mnoho času u počítače 73 %
• moc jídel denně 40 %
• nemoc 9 %
• příliš mnoho sladkých nápojů 5 %
• genetické dispozice 4 %

Hlavní nedostatky ve výživě dětí

• Nízký příjem vápníku. Dnešní děti konzumují velice málo mléka a mléčných výrobků. A v čokoládě opravdu vápník nenajdeme...
• Hraniční příjem vitaminů a minerálů. Stejný problém jako výše. Kvůli nízké konzumaci ovoce a zeleniny mají děti nedostatek vitaminů, a proto jsou náchylnější k různým nemocem.
• Stoupající příjem "prázdných" kalorií. Naopak si dnes mládež ráda pochutná na sladkostech s vysokým obsahem tuků a cukrů. Takovéto „dobrůtky" ale kromě chuti dětskému organismu nepřinášejí vůbec nic dobrého.
• Příliš sladkostí. Podle statistik 17 - 20 % českých školáků konzumuje ke snídani nebo ke svačině různé sladkosti a sladké pečivo.

Kudy vede cesta ze závislosti na jídle aneb Jak pomoci svému dítěti

Názory odborníků:

• Jděte potomkovi příkladem. Nemůžete svému dítěti říkat, aby pilo vodu, když si sami nalijete kolu
• Kombinujte. Méně oblíbené potraviny (např. brokolici) spojte s oblíbenými (např. těstoviny). Vzájemný poměr postupně měňte ve prospěch zdravějších potravin.
• Navštivte nějaké zemědělské hospodářství, aby váš potomek viděl, odkud mléko, ovoce a zelenina vlastně pochází.
• Zákazy jsou k ničemu. Občas pravidla porušte, může být i hamburger.
• Společné jídlo.Nejméně jednou denně se najezte společně celá rodina, ale vždy v klidu u stolu, rozhodně ne u televize.
• Společné vaření. Spolu s dětmi se podílejte na sestavování jídelníčku, společně nakupujte a vařte.
• Odměřené dávky sladkostí. Dětem přidělte týdenní porci sladkostí na mlsání. Pokud si všechno snědí hned v první den, nic dalšího už během týdne nedostanou.
• Žádný tlak na dietu. Mohlo by to vést k novým stravovacím poruchám, např. k anorexii.
• Podporujte chuť k pohybu! Pobízejte dítě k hraní venku nebo k pěstování nějakého sportu.