HPV (HPV=human papilloma virus=lidský papilloma virus) infekce je považována za nejrozšířenější pohlavně přenosnou chorobu. Některé studie odhadují, že většina sexuálně aktivní dospělé populace (75-80 %) je v průběhu života vystavena jednomu nebo více typům HPV virů (avšak infekce často proběhne bezpříznakově). Tento virus je zodpovědný za tvorbu genitálních bradavic (špičatých kondylomů) u mužů i žen a za přednádorové změny na děložním čípku a rakovinu děložního čípku. Rakovina děložního čípku patří mezi nejčastější nádorová onemocnění u žen a trpěla jí i řada známých osobností jako např. zpěvačka Lucie Bílá nebo Miss České republiky 1998 Kateřina Stočesová-Bezoušková.
Bylo identifikováno nejméně 100 typů HPV virů, některé typy jsou zodpovědné za tvorbu bradavic na rukou a nohách, jiné zase za tvorbu kondylomů v anogenitální oblasti či za přednádorové změny na čípku. HPV viry se dělí dle rizika vyvolání přednádorových změn v postižené tkáni: Lidská imunita si dokáže poradit s těmito viry: V USA byla zjištěna přítomnost viru na čípku u zhruba 60% žen ve věku kolem dvaceti let, když byly testovány každé tři měsíce po dobu tří let. Avšak u většiny těchto žen (81 %) virus vymizel do 18 měsíců od jejich prvního pozitivního testu (u většiny vymizel do 6-ti až 12-ti měsíců).
Tento virus je přenosný pohlavní stykem. Pouze u dětí je nutné zvažovat jiný způsob přenosu. Kondom nemusí chránit před jeho přenosem. Doba mezi nakažením a prvními příznaky infekce je většinou mezi několika týdny a 8 měsíci, vzácně je i delší . Většina nakažených nemá žádné příznaky infekce. Bylo prokázáno pomocí testů na přítomnost HPV na děložním čípku , že imunitní systém většiny žen se dokáže do 12 až 18 měsíců s nákazou vypořádat (již by neměli nikoho nakazit), tudíž lze předpokládat , že i imunitní systém mužů se dokáže vypořádat s touto infekcí za stejnou dobu. HPV vakcína bude pravděpodobně určená pouze mladým dívkám před začátkem sexuálního života. Dle informací jsou vyvíjeny dvě vakcíny: první je účinná jak proti dvěma typům HPV virů způsobujících rakovinu děložního čípku , tak proti dvěma typů HPV virů , které jsou zodpovědné za tvorbu špičatých kondylomů. Druhá má být účinná pouze proti dvěma typům HPV virů , které jsou zodpovědné za rakovinu děložního čípku. Obě vakcíny by se měly každou chvíli objevit na trhu.
Karcinom děložního čípku se nevyskytuje pod 19 let a výskyt ve věkové skupině 20-24 let je 2 ženy na 100 000. Pro vznik karcinomu je nutná přítomnost HPV infekce po 5-8 let. Diagnostika přednádorových změn: Diagnostika přednádorových změn na děložním čípku Cytologie (tzv. stěry) - u zdravých žen se preventivně provádí 1-krát ročně, při přednádorových změnách dle závažnosti častěji . Výsledky stěrů z čípku (cytologie) bývají popisovány pomocí Kolposkopie - vyšetření mikroskopem určeným k pozorování změn na děložním čípku po aplikaci zředěného roztoku kyseliny octové. Lékař pozoruje sliznici na čípku - barvu, cévní změny, ústí žlázek, přítomnost kondylomů("bílých placek") a jiné charakteristiky. Biopsie - odběr tkáně o velikosti asi 2-4 mm bioptickými klíšťkami při obvyklém vyšetření bez nutnosti použít narkózu. Po odběru tkáně je běžné slabé krvácení a je doporučováno 3 dny se nekoupat (pouze sprchovat) a 3 dny nemít pohlavní styk. Test na přítomnost HPV na čípku - většinou se dělá až u žen starších 30-35 let a testuje se přítomnost typů virové DNA s vysokým rizikem. Pokud je žena v tomto věku HPV pozitivní, tak to znamená, že pravděpodobně již virus má dlouhou dobu a je tudíž větší riziko přednádorových změn. U žen mladších 30-ti let nemá testování význam, protože v této věkové kategorii je HPV pozitivních až 30 % a imunita většiny žen se v průběhu několika měsíců dokáže viru zbavit bez následků. HPV testy mají největší význam u nálezu ASCUS.
Špičaté kondylomy lze u mužů zaměnit s přirozeně se vyskytujícími se pupínky okolo žaludu (na koruně penisu kolem žaludu), které se odborně označují jako papillae corone glandis a rozhodně nejsou důvodem k znepokojení.
Preventivní vyšetření zaměřené na prevenci rakoviny děložního čípku je v České republice založené na cytologickém (stěr z čípku a nátěr na sklíčko) a kolposkopickém vyšetření prováděném jednou ročně. Toto vyšetření je plně hrazeno pojišťovnou. Skutečnost, že v ČR je rutinně možno provádět i kolposkopii jako doplňující vyšetření k cytologii, by měla významnou měrou přispět ke zvýšení spolehlivosti preventivního vyšetření, protože spolehlivost samotné cytologie je nízká (koresponduje s obecnou zkušeností v ČR, že cytologické laboratoře vykazují až 42 % nerozpoznaných patologických nálezu! . Potvrzuje to i studie , kde je uvedeno, že v období jednoho roku před stanovením bioptické diagnozy rakoviny děložního čípku prošlo preventivním vyšetřením 47 % pacientek a z toho 36% žen mělo hodnoceno cytologický stěr jako normální. Metodou, která může doplňovat cytologii a kolposkopické vyšetření, je testování na přítomnost vysoce rizikových (high risk, HR) HPV virů. Toto vyšetření je nákladné a je doporučováno ho použít hlavně u sporných a nejasných nálezů. Nikde není přesně dáno, kdy má žena na tento test nárok. Základem preventivního vyšetření v západní Evropě je také klasická cytologie (= stěr a nátěr na sklíčko). Nejpokrokovější zemí v tomto směru je USA, tam je pro použití v preventivních vyšetřeních schválena tzv. cytologie v tekutém médiu (která poskytuje lepší výsledky než klasická cytologie) a také testování na přítomnost HPV virů.
Samotná přítomnost typů HPV virů s vysokým rizikem ještě neznamená, že nakažená žena musí onemocnět rakovinou děložního čípku. Existují další faktory zvyšující riziko rozvoje rakoviny děložního čípku a to jsou kouření (aktivní i pasivní), dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce, oslabený imunitní systém, nedostatek vitamínu A a kys. listové, další sexuálně přenosné nemoci, větší počet sexuálních partnerů, nízký věk prvního pohlavního styku .
Na studiích provedených v USA a v Singapuru bylo prokázáno, že u žen nekuřaček žíjících s partnerem-kuřákem bylo zvýšené riziko vzniku závažných přednádorových změn (těžké dysplázie) a rakoviny děložního čípku. Navíc bylo zjištěno, že zvýšení počtu denně vykouřených cigaret o jednu jedinou zvyšuje riziko vzniku těžké dysplázie o 4,6 %. Pokud partner vykouří 22 cigaret denně, tak riziko vzniku těžké dysplázie je dvojnásobné. Co se týče aktivních kuřaček, mám tu naopak dobrou zprávu - u bývalých kuřaček nebylo zaznamenáno zvýšeno riziko vzniku rakoviny děložního čípku, takže pokud kouříte, máte o důvod víc, proč toho nechat.