Každý z nás se někdy poranil. Rána může vzniknout v důsledku úrazu při běžné činnosti v domácnosti, na zahrádce, na pracovišti nebo při sportování. Dochází při tom k porušení kožního krytu a podle závažnosti poranění jsou poškozeny i hlubší tkáně. Rána doprovází také každý operační výkon - v takovém případě hovoříme o pooperační ráně.

Hojení akutní rány

Hojení rány je složitý proces, který probíhá v několika fázích a je při něm nutná souhra řady faktorů. Nejprve je zapotřebí zastavit kr­vácení v místě poškození a ránu provizorně „zalepit" krevní sraženinou. V dalších fázích hojení do­chází k odstranění poškozených tkání, které nahrazuje tkáň nová. Dorůstají nové drobné cévky a ob­novuje se poškozený kožní kryt. Rozhodující součástí hojivého pro­cesu, který následuje bezprostřed­ně po poranění, je zánět. Cílem této přirozené reakce organizmu je obrana proti škodlivinám, kte­ré pronikly do rány, a také oprava poškozeného místa. Podílejí se na ní faktory zajišťující srážení krve, cévní a lymfatický systém a nejrůz­nější složky naší imunity. Ideální je, když se poškození a jeho následky zvládnou co nejrychleji, když zánět proběhne jako akutní reakce a bez následků odezní.

Pokud jsou však některé složky, které se zánětlivé reakce účastní, oslabeny nebo je porušena jejich rovnováha, zánět se může opako­vat nebo přechází do chronické formy. To přináší řadu komplikací a dlouhodobě zatěžuje organizmus.

Léčba akutních ran

Akutní ránu je zapotřebí co nej­rychleji správně ošetřit. U povrch­ních ran zvládneme vyčištění, dezinfekci a obvaz sami, u závaž­nějších a hlubších poranění je tře­ba vyhledat lékaře. Rány vzniklé při nejrůznějších úrazech a pora­něních obvykle doprovázejí otoky, krevní výrony a podlitiny, které mohou zpomalovat hojení a jsou jednou z příčin bolestí. Hojení rány může být komplikováno také bak­teriální infekcí. Je pak na lékaři, zda doporučí užívání antibiotik.

Úloha enzymů

Nezastupitelné místo v procesu hojení ran patří proteolytickým en­zymům (enzymům štěpícím bílko­viny), které má každý z nás ve svém těle. Usměrňují totiž průběh zánětli­vé reakce tak, aby proběhla co nej­účelněji a nejrychleji. V některých situacích, např. při oslabené imunitě, fyzickém nebo psychickém stresu či zvýšeném výskytu infekčních one­mocnění, však tyto tělu vlastní en­zymy už nestačí. Činnost enzymů ve vlastním organizmu podporujeme dodáním enzymů zvenčí prostřed­nictvím léků systémové enzymoterapie. Nejznámějším z těchto léků je Wobenzym, který pomáhá paci­entům už přes čtyřicet let, a novější Phlogenzym, zaměřený především na léčbu akutních ran a zánětů. Včasné podávání enzymů výrazně urychluje vstřebávání otoků, krev­ních výronů a podlitin. Zkracuje dobu hojení a omezuje výskyt kom­plikací. Pokud se při léčení ran podá­vají antibiotika, podporují enzymy jejich průnik do tkání a zvyšují tím účinek léčby.

Co je chronická rána?

Je to rána, která se při poskytnutí základního ošetření a léčby nehojí déle než měsíc. Nejčastěji se jedná o bércové vředy, proleženiny, rány vzniklé po úrazech a rány dopro­vázející některá závažná celková onemocnění. K takovým patří na prvním místě cukrovka, při kte­ré často vznikají nehojící se rány a vředy na nohou (tzv. diabetická noha).

S přibývajícím věkem se zhoršuje schopnost hojení

Obecně se chronické rány vysky­tují nejvíce u starších lidí. Při stár­nutí organizmu dochází k oslabení obranyschopnosti a hojivé proce­sy probíhají hůře než u mladších osob. Ve vyšším věku se také častěji vyskytují onemocnění, která zvy­šují dispozici pro vznik chronických ran. Patří k nim hlavně postižení cévního systému. Může se jednat o chronickou žilní nedostatečnost s křečovými žilami a opakovaný­mi záněty žil, po kterých vzniká tzv. potrombotický syndrom, ale i o poškození tepenného systému při ateroskleróze. K bércovým vře­dům vede také nedostatečná funk­ce lymfatického systému, která se navíc často sdružuje s nedosta­tečností žilní. Poškození cév bývá často důsledkem onemocnění cukrovkou a je podkladem řady komplikací, které tuto chorobu do­provázejí.

S celkovým stárnutím obyvatel­stva se výskyt chronických ran stá­le zvyšuje. Uvádí se například, že zhruba 2% občanů České republiky - tedy každý padesátý - onemocní v průběhu svého života bércovým vředem. Je ale nutné podotknout, že se tento problém nevyhýbá ani mladším lidem v produktivním věku.

Příčinou mohou být závaž­nější zdravotní obtíže

Chronická rána nikdy není jenom lokálním problémem. Zhoršené hojení vždy signalizuje, že něco není v pořádku v celém našem organizmu. Mnohdy tedy ani se­belepší lokální ošetřování rány nepřinese úspěch, pokud není odhalena celková příčina poruchy hojení - např. špatná výživa, cévní onemocnění, cukrovka. Stává se, že právě nehojící se rána přispěje k odhalení do té doby neléčené cukrovky.

Jak jsme již zmínili, hojení rány je složitým řetězcem dějů a je třeba, aby na sebe jednotlivé procesy navazovaly a byly v optimální rovnováze. Aby hojení probíhalo správně, musejí být spl­něny nejen lokální potřeby hojící se tkáně, ale i požadavky kladené na organizmus jako celek. Poruše­ní souslednosti hojivých procesů a narušení rovnováhy může způso­bit řada faktorů.

Mezi nejčastější příčiny poruchy hojení rány patří zhoršené prokrvení tkání, a to i v těch nejjem­nějších vlásečnicích - poruchy tzv. mikrocirkulace. To způsobuje ne­dostatečné zásobení tkání živina­mi a kyslíkem, ale také zhoršené odplavování zplodin metabolismu a odpadních produktů zánětu, který v oblasti chronické rány zpra­vidla probíhá. K poruchám mikro­cirkulace přispívají cévní choroby (ateroskleróza, chronická žilní ne­dostatečnost), ale také nedostateč­ná funkce lymfatického systému. Při poruše cirkulace krve a lymfy (mízy) vzniká chronický otok, který zhoršuje stav tkání, komplikuje ho­jení a vytváří příznivé prostředí pro uchycení bakteriální infekce.

Lymfatický systém

Při odplavování (tzv. drenáži) zplo­din a produktů zánětu z postiže­né tkáně hraje zvlášť významnou úlohu lymfatický systém. Z mezibuněčného prostoru odstraňuje tekutinu a látky, jež není schopen odstranit systém žilní. Jedná se o velké molekuly bílkovin, kapén­ky tuku, zbytky odumřelých buněk a bílé krvinky. Tyto látky se ve větší míře hromadí právě při zánětu nebo v průběhu hojení. Lymfatický systém je navíc důležitou součástí obranného systému našeho orga­nizmu především proti infekci.

Jak může pomoci při hoje­ní chronických ran Wobenzym?

Výzkumy i klinické studie proká­zaly, že proteolytické enzymy ob­sažené ve Wobenzymu příznivě ovlivňují složení krve a zlepšují její „tekutost". To přispívá ke zlepšení překrvení tkání. Zlepšují také prů­chodnost lymfatických cév a od­straňují nežádoucí bílkovinné látky z mezibuněčného prostoru. Wobenzym urychluje vstřebává­ní otoků při chronické žilní ne­dostatečnosti a porušené funkci lymfatického systému. Zlepšené zásobení tkání kyslíkem a živinami i zlepšené odplavování škodlivin přispívá k urychlení procesu hojení a k ústupu bolestí, které pravidel­ně doprovázejí chronické rány. Wobenzym také podporuje průnik současně podávaných antibiotik do tkání. To je velmi důležité při léčbě bakteriálních infekcí, které komplikují hojení chronických ran. Posílení oslabeného imunitního systému urychluje léčbu chronic­kého zánětu v ranách. Proteolytické enzymy obsažené ve Wobenzymu také potlačují nad­měrnou fibrotizaci (jizevnaté změ­ny a tuhnutí) tkání postižených chronickým zánětem.

ZÁVĚR

Při podpůrné léčbě akutních ran a zánětů se příznivý úči­nek Wobenzymu či Phlogenzymu dostaví zpravidla v krát­ké době, během několika dní, a tyto léky stačí podávat po dobu maximálně několika týd­nů do úplného zahojení rány. Platí přitom zásada, že nejlep­šího účinku dosáhneme, zahájíme-li léčbu co nejdříve po vzni­ku rány.

Chronické rány, které se vy­víjely po dobu mnoha měsíců a nezřídka i let, vyžadují zpravi­dla dlouhodobou léčbu. Podá­vání Wobenzymu je v takovém případě nezbytné v řádech ně­kolika měsíců.

Dávkování

Nejlépe zahájit vyšší dávkou 3x7 až 3x10 dražé Wobenzymu denně. Tato dávka se postup­ně podle odezvy léčby a hojení rány snižuje na 3x5, minimálně na 3x3 dražé denně. Celkovou denní dávku je přitom možné rozdělit jen na dvě části, které se pak užívají ráno a večer. Příklad: místo 3x7 dražé denně lze užívat 2x10 dražé za den.

Jak Wobenzym správně uží­vat a jaké balení koupit?

Wobenzym je nutné užívat na lačno v dostatečném odstupu od jídla - to znamená alespoň 1/2 hodiny před jídlem a nejmé­ně 2 hodiny po posledním

předecházejícím jídle. Nerozkousané tablety je třeba vydatně zapít 200 ml tekutiny (voda, čaj, mi­nerálka). Nesprávné užívání snižuje účinek léku! Kupujte vhodnou velikost bale­ní podle předpokládané doby užívání: balení po 200 dražé pro léčbu trvající 2-3 týdny, balení po 800 dražé pro déletrvající užívání a jako rodinné balení.

Wobenzym není rozhodně prostředkem, který by mohl chro­nickou obtížně se hojící ránu zvládnout samostatně, je však účinnou součástí celkové léčby tím, že podpoří hojivé procesy v organizmu. Péče o chronické rány musí být komplexní a měla by probíhat pod dohledem odborného pracoviště. Celkové vy­šetření pacienta by mělo odhalit choroby, které mohou být příčinou špatného hojení (např. cukrovka, chronická žilní ne­dostatečnost, ateroskleróza tepen dolních končetin). Chronic­ké rány vyžadují také lokální ošetřování (čištění, převazy, krycí a obvazový materiál). Často je nezbytné bandážování končetin při chronických otocích. Jedním ze základních předpokladů úspěšné léčby chronické rány je aktivní přístup samotného pacienta a pokud možno i po­moc jeho rodiny.