Všechny budoucí maminky si přejí mít zdravé a chytré děti a většinou si také uvědomují, že důležitým faktorem, který to může ovlivnit, je správná výživa. Ne vždy ale vědí, jak nepostradatelný je pro zdraví  právě jod, a to dokonce již v době, kdy se dítě teprve vyvíjí v matčině těle, protože nedostatek tohoto prvku u těhotné ženy může vést k závažným poruchám vývoje plodu.Jod je stopový prvek nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které ovlivňují látkovou výměnu ve všech buňkách těla a zajišťují normální růst a vývoj všech tkání a orgánů. Přirozeným zdrojem jodu je potrava , ale v oblastech s nízkým obsahem jodu v půdě a vodě je  ho v živočišných i rostlinných potravinách nedostatek a lidé zde žijící jsou ohroženi jodovým deficitem.

Rizikové skupiny

     Skupinou nejvíce ohroženou nedostatkem jodu jsou vyvíjející se plody a děti do 3 let věku,protože u nich  může dojít k porušení vývoje centrálního nervového systému a tím k omezení duševních schopností.Další ohroženou skupinou jsou těhotné ženy, v tomto období musí být pokryta potřeba nejen matky, ale i plodu, jehož štítná žláza začíná samostatně pracovat již ve 3.měsíci,ale ve své činnosti je  nitroděložně odkázána na přísun jódu matčinou krví.Přísun jodu musí rovněž zvýšit kojící ženy, protože při výhradním kojení je mateřské mléko pro dítě jeho jediným zdrojem.Dostatek jodu je důležitý i pro dospívající.

Zdravotní následky nedostatku jodu

     Nedostává-li štítná žláza dostatek jodu, snaží se zvýšit kapacitu výroby hormonů tím, že se zvětšuje a může se objevit struma ( lidově vole). Pokud tyto mechanismy selžou, vzniká hypothyreóza (snížení  funkce štítné žlázy) provázená řadou potíží tělesných i duševních. Nedostatek jodu v době nitroděložního vývoje může způsobit různá psychosomatická onemocnění od lehkých poruch inteligence až k tzv. kretenizmu, který se u nás naštěstí  již  nevyskytuje.Jodový deficit u malých dětí může být příčinou snížení inteligenčních schopností ,některé problémy, například  poruchy chování a učení nebo nesoustředěnost, se mohou objevit až ve školním věku.Nedostatečná činnost štítné žlázy u žen ve fertilním věku vede k poruchám menstruačního cyklu,neplodnosti nebo neschopnosti donosit a porodit zdravý živý plod. Nízký přívod jódu v dospělosti může souviset s depresemi, sníženou psychickou a fyzickou výkonností, zvýšenou únavností, snížením imunity,zpomalením reflexů, zvyšováním tělesné hmotnosti,srdeční slabostí nebo poruchami plodnosti a pravděpodobný je i  zvýšený výskyt některých nádorových onemocnění.

Kolik jodu denně potřebujeme

Doporučený minimální denní přívod jodu (podle ICCIDD)

Jodový deficit v České republice a jeho řešení

      Celosvětový problém nedostatku jodu ohrožuje více než miliardu lidí v  oblastech  s nedostatkem jodu v přirozeném prostředí , mezi které patří i Česká republika.                                                                  

Jodový deficit byl u nás řešen již v 50. letech obohacováním kuchyňské soli jodem, ale v 80.letech byl řadou studií nedostatek jodu v populaci opět potvrzen. Na doporučení ICCIDD (International Council For Control Of Iodine Deficiency Disorders - Mezinárodní komise pro řešení chorob z nedostatku jódu) byla v roce 1995 vytvořena při Státním zdravotním ústavu v Praze Mezirezortní komise pro řešení jodového deficitu (MKJD), jejímž dlouholetým  úsilím se podařilo prosadit řadu opatření, která situaci postupně zlepšovala. Jednalo se mimo jiné o:

- zvýšení limitu jodu při obohacování  soli a její častější používání výrobci potravin

- podávání a plné hrazení  jodových  tablet  těhotným a kojícím ženám

- zvýšení úhrady  laboratorního vyšetření jodurie ( koncentrace  jodu v moči)

- obohacování kojenecké výživy (počáteční a pokračovací mléka)                                                          

- obohacování dalších výrobků (dětské přesnídávky, piškoty, nápoje...)

 Současná situace

       Na základě vyhodnocení platných kriterií Světové zdravotnické organizace byl v roce 2000 jódový deficit  u nás označen  za zvládnutý,se zavedením účinných opatření se podařilo vyřešit nedostatečné zásobení obyvatel jodem a zajistit prevenci chorob z jeho nedostatku. MKJD ale situaci nadále monitoruje a poskytuje odborné i laické veřejnosti aktuální informace.Jako pomocné kriterium posuzování jodového deficitu se používají hodnoty TSH (hormonu stimulujícího štítnou žlázu) u novorozenců. Tento povinný screening kongenitální hypothyreózy probíhá od roku 1996 u všech dětí narozených v našich porodnicích. Od roku 2004 se hodnoty blíží normě, ale ještě stále jsou velké regionální rozdíly, a proto v  oblastech, kde je opakovaně zjišťováno nedostatečné jodové zásobení novorozenců,bude nutné  důslednější plnění výše uvedených opatření. 

 Zajištění optimálního  přívodu jodu

      Plošně je u nás dodávka jodu celé populaci zajišťována obohacenou jedlou solí. Vzhledem k doporučovanému snižování příjmu soli v rámci prevence srdečně cévních onemocnění a s ohledem na skupinu osob, které nesolí (malé děti, nemocní)  je však třeba více využívat i jiné zdroje.Nejlepším přirozeným zdrojem jodu jsou mořské ryby a  plody, jejichž konzumace je doporučována1- 2krát týdně, dále jsou to některé minerální vody, mléčné výrobky a další potraviny. Pestrá strava 5x denně  bez mořských produktů dodá asi 70 mikrogramů jodu.Člověk by  neměl mít  jodu nedostatek, ale ani nadbytek, proto je třeba sledovat údaje na etiketách potravních doplňků a obohacených potravin.Dvoj až trojnásobné zvýšení doporučeného denního příjmu by nemělo zdravému organizmu uškodit.

Obsah jodu v potravinách

Doporučení pro těhotné a kojící ženy

     Dle doporučení Světové zdravotnické organizace by  těhotné ženy měly přijímat 200-250 mikrogramů jodu denně.Totéž platí i pro kojící maminky,  je-li mateřské mléko pro dítě  jediným zdrojem jodu.Splnění tohoto požadavku  vyžaduje aktivní přístupy maminek i zdravotníků, kteří  o ně pečují. Ženy je třeba na tuto skutečnost neustále upozorňovat a doporučovat jim přijímat optimální dávku jodu zejména z přirozené potravy ( mořské ryby 2x týdně, mléčné výrobky) nebo z obohacených potravin.O užívání potravinových doplňků pro těhotné a kojící  nebo jodových tablet hrazených zdravotní pojišťovnou, by se maminky měly poradit se svým ošetřujícím lékařem.

MUDr. Darja Štundlová, Státní zdravotní ústav Praha