Obraz postižení žil dolních končetin může být neobyčejně pestrý a vysoce individuální. Křečové žíly (varixy) lze definovat jako vinuté, vakovitě rozšířené žíly, nejčastěji postihující dolní končetiny. Rizikové faktory pro vznik varixů jsou gravidita, dlouhé stání a sezení, obezita, dieta s nedostatkem vlákniny, obstipace ( zácpa ), hormonální antikoncepce a žilní hypertenze, nejčastěji v důsledku prodělané hluboké flebotrombózy. Původem se jedná o vrozenou méněcennost žilní stěny v oblasti kolagenu.

Primární varixy : vznikají nejčastěji ve druhé až třetí dekádě života. Pouze u jedné třetiny pacientů mají tyto varixy zdravotní a sociální důsledky, a proto je léčba nevyhnutelná.

Sekundární varixy : vznikají jako povrchový oběh při organickém onemocnění hlubokého žilního systému.

Chronická žilní nedostatečnost (insuficience): Kožní změny v důsledku tohoto onemocnění nacházíme u 3 až 11 % dospělé populace a nejtěžší stadium - bércové vředy pak u jednoho procenta. Nejčastější příčinou onemocnění je nedostatečnost chlopní hlubokého žilního systému dolní končetiny, tzv. reflux. Ten je v důsledku prodělané hluboké žilní trombózy s následnou destrukcí chlopenního aparátu v žilách, a nebo se jedná o reflux vrozený. Asi v 10 % případů je příčinou obstrukce po hluboké žilní trombóze v důsledku nedostatečného zprůchodnění hlubokých žil, která vede k žilní hypertenzi a rozvoji posttrombotického syndromu včetně bércových vředů.

Vznik varixů na dolních končetinách je závislý na prodělaných onemocněních žilní soustavy. Varikozním postižením povrchových žil dolních končetin trpí především pacienti, kteří prodělali trombózu hlubokých žil dolních končetin a opakované záněty povrchových žil. Dalším předpokladem je insuficience žilní stěny jak získaná, tak vrozená (genetický základ).

U pacienta před indikací k eventuálnímu chirurgickému výkonu je nutné vyšetřit povrchový žilní systém, hluboký žilní systém a spojky mezi povrchovým a hlubokým žilním systémem. Ultrazvukové Doppler vyšetření má zásadní význam pro vyšetření hlubokého žilního systému a vyšetření nedostatečnosti chlopenního aparátu žilních spojek. Toto vyšetření je nutné vždy před chirurgickým zákrokem při podezření na nedostatečnosti hlubokého žilního systému, u pacientů s anamnézou prodělané hluboké flebotrombózy a u pacientů po prodělané povrchové flebitidě. Nemocný s postižením žilního systému dolních končetin je nesporně nemocný s onemocněním cévním. Proto je důležité vyšetření i ostatních částí cévního systému (vyšetření tepenného systému).

Z pohledu léčebného se uplatňují tři hlediska:

Možnosti léčby

Konzervativní léčba představuje kompresivní léčbu (nošení kompresních punčoch) a dodržování režimových opatření. Doporučuje se cvičení dolních končetin, plavání, jízdu na kole, redukci hmotnosti, polohování končetin, omezení dlouhého stání či sezení.

Skleroterapie: Indikováni k této léčbě jsou pacienti s primárními varixy povrchních žil v minimálním rozsahu, kde není prokázána nedostatečnost v oblasti hlavních kmenů.

Operační léčba: Podmínkou operační léčby je ověření průchodnosti hlubokého žilního systému.

Léčba při chronické žilní insufiecienci: Základem léčby CHŽI je kompresivní léčba vhodnými kompresními punčochami nebo obinadly s podobnými doporučeními jako u léčby varixů. Chirurgická a sklerotizační léčba spočívá v odstranění varixů u té části pacientů, kde jsou varixy příčinou CHŽI. Podáváme venofarmaka, u nichž je v řadě studií prokázán vliv na zmenšování otoků, úprava porušení mikrocirkulace. Bércové vředy ošetřujeme i lokálně nejčastěji dle ordinace kožního lékaře. Je nezbytně nutná kvalitní kompresivní léčba, bez níž se bércový vřed jen velmi obtížně hojí.

MUDr. Josef Zábranský, chirurg