Fórum zdraví - antikoncepce, imunologie, neplodnost, screening, poradny

Nejjižnější část řecké pevniny, Peloponéský poloostrov, byl ve starověku pojmenován podle Pelopa, mýtického krále v Elídě, kterého vlastní otec předhodil jako potravu bohům.V dnešní době je to de facto ostrov, protože Korintská šíje, kterou byl Peloponés spojen s pevninou byla v letech 1882 - 1893 prokopána a tak byl vytvořen Korintský průplav dlou­hý 6 km a široký  23,5 m . Stavbu zahájil již císař Nero.  Převážně hornatý poloostrov oplývá nepřeberným množstvím  historických památek z  nejrůznějších dějinných období - samozřejmě dominuje Antika.Právě tady byly položeny základy klasické evropské kultury a vzdělanosti, tady vznikaly mýty, tady je domov demokracie, Olympijských her, Maratónského běhu.

Na východě poloostrov  oblévá Krétské moře, na západě moře Jónské. Krajinu charakterizují zalesněná pohoří a pobřeží, která jsou lemována krásnými písečnými plážemi. Jeho malebnost podtrhují nekonečné pomerančové a citrusové háje, fíkovníky, cypřiše, eukalypty, olivy, agáve a vše co patří ke zdejší bujné vegetaci. Díky své poloze a výbornému klimatu letní sezóna na Peloponésu trvá od dubna do října.To vše spolu s vynikající řeckou kuchyní a skvělým místním vínem, tvoří předpoklad k prožití bezkonkurenční dovolené. Takže, budete-li si chtít odpočinout od slunění a vodních sportů a zpestřit si dovolenou výletem, skvělé možnosti takřka na dosah ruky.Stačí si půjčit auto a vyrazit, protože většina nejznámějších starověkých památek je max. 1-3 hodiny jízdy od pobřeží - ať jste ubytovaní kdekoli.

 Průvodce Peloponésem zakoupíte v internetovém knihkupectví www.knihy-na-siti.cz ZDE!

Mykény

Velkolepé zříceniny staroby­lých Mykén, rozkládající se na pahorku nad Nauplijským záli­vem, v blízkosti Egejského moře, jsou svědectvím o veli­kosti civilizace, jež se zrodila v 17.-16. století př. n. 1. Město, alespoň pokud soudíme podle nejstarších dochovaných hro­bů, muselo být zpočátku dost chudé a kulturně málo vyspělé. Snad s příchodem mínójské kultury, když Mykény získaly kontrolu nad námořní dopra­vou směřující na západ i na východ, dosáhly vrcholu své nádhery; důkazem toho jsou bohatě vybavené hrobky a zbytky majestátních paláců.

Mohutné kyklopské zdi z obřích bloků nepravidelného tvaru, s ohlazenou vnější stranou, dokonale přiléhající  a kladené k sobě nasucho, byla vybudovány na obranu hradu situovaného na vrcholu kopce.

Do města se vstupovalo monumentální Lví branou, dodnes ve velmi dobrém stavu.Z celého komplexu se kromě zmíněné brány, hradeb, základů půdorysů staveb a několika hrobů mnoho nezachovalo.Je proto spíše na fantazii, návštěvníka, představit si, že právě v těchto místech vyhlásil zdejší král Agamemnon, na popud svého bratra Meneláa, krále nedaleké Sparty, kterému trojský princ Paris unesl manželku - krásnou Helenu, Tróji válku, jež nakonec skončila zkázou nejen Tróje, ale i Agamemnona a následně válkou oslabených Mykén.

Olympie

V samém srdci Élidy, na úpatí Kronova pahorku, v blízkosti řeky Alfeios, se uprostřed lesů nalézalo jedno z nejposvátnějších míst antické­ho Řecka. Řekové je nazývali Altis, což znamená „posvátný les".

Byla to jakási „země nikoho" pod ochranou bohů, kde se ná­rody Élidy mohly pravidelně setkávat, odložit zbraně a zapo­menout na veškerá nepřátelství. Kulty, které se tam provozovaly, měly povahu iniciačních obřa­dů a často spočívaly ve fyzickém poměřování sil. Tato svatyně a město, které vyrůstalo vedle ní, vešla postupem času ve zná­most pod jménem Olyrnpia. Podle tradice byly roku 776 př. n. 1. posvátné obřady a sportov­ní zápolení, které se tu konalo, poprvé slaveny jako olympijské hry.

Olympiáda byla jednou z nejvý­znamnějších soutěží antického světa. Zpočátku měla regionální charakter, ale postupně, na kon­ci 8. století př. n. k, začali přijíž­dět účastníci ze vzdálenějších měst, a od 27. olympiády (r. 672 př. n. 1.) tu závodili atleti z řec­kých kolonií v jižní Itálii a na Sicílii.

Pozůstatky starověké Olympie, jsou mnohem zachovalejší než o nějakých tisíc let starších Mykén. Rozvaliny chrámů a sloupořadí, stíněné piniemi, cypřiši a olivami,jejich vůně v odpoledním vedru a zpěv všudypřítomných cikád, vás nutí se trochu zasnít a představit si, že štěbetání turistů jsou ve skutečnosti  hlasy starověkých poutníků, kteří na několik týdnů zanechali své denní starosti a vydali se z celého Velkého Řecka sem - povzbudit své borce.

Epidauros

Pověst praví, že Asklépios, pro Římany Eskulap, byl synem Apollóna a nymfy Korónidy. Byl vychován Kentau­rem Cheírónem a naučil se od něj tajemství lékařské vědy. Když se ale odvážil oživit mrtvého, Zeus jej za trest spálil svým bles­kem. Asklépiův kult, jehož hlav­ním sídlem byl Epidauros, se po­zději rozšířil po celém antickém světě: od 5. století př. n. L byly za­kládány stovky svatyní. Svatyně v Epídauru byla zasazena v zeleném údolí bohatém na vod­ní toky. Uvnitř posvátného okr­sku, kde podle tradice nebylo možno se narodit ani zemřít, vy­růstala řada budov spojených s Asklépiovým kultem.

Co sem ale láká turisty ze všech koutů světa, je jedno z nejlépe zachovaných antických divadel , s úžasnou akustikou.Divadlo je postaveno z bílého vápence a mohlo pojmout až 14 000 diváků.Akustika divadla je tak skvělá, že když dole v orchéstře zachrastíte krabičkou zápalek, v horních řadách to slyšíte tak zřetelně, jako byste je měli přímo u ucha. 

Delfy

Jedna z nejslavnějších a nej­starších svatyní celého Řecka se nacházela na úbočí Parnasu, posvátné hory zasvěcené Múzám, ve výšce 600 m nad mo­řem.Podle pověstí zde byl pupek antického světa - Zeus prý vypustil dva orly a právě v Delfách se střetli. Nezvykle působivá scenérie od dávných dob umocňovala po­svátný raz místa, kde bývala osla­vována četná božstva řeckého pantheonu. Delfy se staly hlavním středis­kem Apollónova kultu a svatyně, která mu byla zasvěcena, se svojí věštírnou proslavenou i mimo řecký svět, měla vždy velký vliv na politické události Hellady. Od 8. století př. n. 1. byly Delfy stře­diskem významné ligy řeckých měst, amfiktionie, a zdejší pa­mátky byly během válek několi­krát pobořeny. Úkol odpovídat na otázky kladené věštírně byl svěřen Pýthii, kněžce boha Apollóna.Dodnes panují pouze domněnky, jakým způsoben se vlastně Pýthia dostávala do věšteckého transu.Někteří myslí, že byla omámena drogami, jiní, že jedovatými párami vycházejícími z pukliny v podlaze Apollónova chrámu.

Areál Delfských vykopávek je velmi rozlehlý a s ohledem na nutnost přeplavit se přes Korintský záliv vydá jeho návštěva na celodenní, s ohledem na hornatý terén a odpolední vedro, poměrně náročný výlet.Přesto nebudete litovat.Dokážete-li vyšplhat až nad Delfské divadlo, otevře se vám úchvatný pohled na celé pole vykopávek na úbočích Parnasu - nezapomenutelná scenérie.

Samozřejmě, že k Peloponésu patří i návštěva nejstaršího města světa Athén s jeho Akropolí a muzeem, plným exponátů z vykopávek z celého Řecka.Překrásný a velmi zachovalý je starověký Korint, za shlédnutí stojí Nauplio - kdysi hlavní město Řecka...Prostě je toho hodně, co tady můžete vidět, tak neváhejte - stojí to za to!!!