Štítná žláza je žláza s vnitřní sekrecí,která produkuje hormony kontrolující metabolismus - látkovou přeměnu a vývoj organizmu včetně vývoje mozku. Jedná se o soubor složitých biochemických procesů spjatých s rozkladem potravy  na jednotlivé využitelné složky  a energii, jakož i s odstraňováním odpadních produktů z organismu. Je to masitá žláza umístěná na přední straně krku, těsně za hrtanem.K její zadní části přiléhají čtyři příštítná tělíska, která kontrolují v organismu hladiny vápníku a fosforu, chemických prvků, nezbytných pro zdravý vývoj kostí a zubů.

Rychlost práce tělesných buněk, čili jejich metabolickou aktivitu, kon­troluji hormony produkované štítnou žlázou. Jde o hormon thyroxin (ta) a trijodthyronin (T₃), které se většinou váží na krevní bílkoviny. Pouze malá množství hormonů, která zůstávají volná, ovlivňují rychlost buněčné aktivity, přičemž hormony vázaně na bílkoviny tvoři rezervu pro okamžik, kdy jsou volně kolující hormony vyčerpány. Ačkoli me­chanismus působení není zcela přesně znám, předpokládá se, že buněč­ná aktivita je vlastně spouštěna trijodthyroninem, zatímco thyroxin je v ostatních částech těla konvertován rovněž na trijodthyronin, aby mohl sloužit jako dodatečná rezerva.

Produkci obou těchto hormonů ve štítné žláze stimuluje thyreotropní hormon (TSH) z hypofýzy. A konečně kontrolu nad celým procesem přebírá opět zpětnovazebný mechanismus, řízený hypothalamem. V od­povědi na zvýšené hladiny hormonů štítné žlázy působí hypothalamus na přední lalok hypofýzy, aby zmíněné hladiny snížil. To pak vrátí k výchozí hladině činnost štítné žlázy, a tak se sníží i množství produko­vaných hormonů.

Třetím hormonem vylučovaným štítnou žlázou je kalcitonin, který spolupůsobí pří určování hladin vápníku.

Onemocnění štítné žlázy

Nejčastějším onemocněním štítné žlázy je její zvětšení (struma). Ta může být provázena změněnou funkcí štítné žlázy, ale většinou je hladina hormonů v krvi normální. Rozhodně neplatí, že čím větší štítná žláza, tím více hormonů v ní vzniká.

Snížená činnost štítné žlázy - hypothyreoza.

Podobně, jako je tomu u jiných žláz, může mít i snížená funkce štítné žlázy, tzv, hypothyreóza, důsledky stejně vážné jako aktivita nadměrná. Příčinou je buď porucha samotné štítné žlázy (primární hypothyreoza, např na autoimunitním podkladu, pozánětlivá, vrozená) nebo porucha hypofýzy, která svým hormonem TSH štítnou žlázu řídí (sekundární hypothyreoza.).

Nedostatečná tvorba hormonů štítné žlázy je nejčastěji důsledkem postižení žlázy autoimunním procesem:

1. Tyto protilátky jsou přítomny u Hashimotovy tyreoiditidy. U dospělých způsobuje hypothyreóza myxedém  = prosáknutí podkoží (v obličeji je kůže prosáklá, s otokem kolem očí a spolu s hypomimií dává obraz typické myxedematózní facies tzv. obličej oteklého Eskymáka). Prosáknutí hlasivek vyvolává hluboký chraplavý huhňavý hlas. K dalším symptomům patří únava, ospalost, zimomřivost - nesnášenlivost chladu, suchá kůže a ztráta vlasů, deprese, zácpa, kloubní potíže, neplodnost a menstruační nepravidelností a abnor­mality u žen. Je sklon k nadváze (o 5-8 kg, né zas moc velké) vyvolaný jednak retencí tekutin, jednak sníženým metabolismem.           
            Diagnóza se stanovuje na základě laboratorní analýzy krve z hlediska hladin thyreotropního hormonu (které bývají vyšší) a thyreotoxinu a trijodthyroninu (které jsou nižší). Chorobu mohou způsobit nejrůz­nější příčiny, včetně nedostatku jódu, poškozeni samotné štítné žlázy i chybné funkce hypofýzy. Léčbu představuje podávání tablet thyroxinu.

2. Hypothyreóza je důsledkem odstranění štítné žlázy z jakéhokoli důvodu (a také odstranění podvěsku mozkového, hypofýzy, která štítnou žlázu řídí). Ve všech případech musí pacient doživotně užívat hormony štítné žlázy - vzhledem k tomu, že je možné je podávat jako tablety, není to takový problém jako u hormonu bílkovinné povahy (inzulín, růstový hormon).

3. Klíčovým chemickým prvkem produkce hormonů štítné žlázy je jód.Je-li ho v potravě nedostatek, štítná žláza se - ve snaze shromáždit ho pro výrobu svých hormonů co nejvíce - stále zvětšuje. Zásadní nedostatek jódu v potravě vede jednak ke zvětšení štítné žlázy (struma), jednak k poruchám vývoje centrálního nervového systému. Nedostatek jódu je běžný ve vnitrozemí, zvláště v horských oblastech, zatímco u obyvatel přímořských států se prakticky nevyskytuje. U dítěte trpícího nedostatkem hormonů štítné žlázy se může dostavit až závažná mentální a fyzická retardace, nazývaná kreténismus. Aby se ta­kovým smutným událostem předešlo, je třeba začít s léčbou tak brzy, jak jen je možné - proto se u dětí testuje přítomnost a hladina hormo­nu bezprostředně po narození. Test zahrnuje měření hladiny hormonu stimulujícího činnost štítné žlázy v malém vzorku krve, přičemž zvýšené hladiny naznačují nebezpečí problémů. Léčba thyroxinem přináší ovšem rychlé zlepšeni a umožňuje dítěti, aby se vyvíjelo zcela normál­ně.Jako prevence hypothyreózy se přidává jód do potravy - nejčastěji ve formě jodidu draselného do jedlé soli (v důsledku žádoucího omezování solení je však tento způsob substituce u nás v současné době nedostatečný). Nejlepší je však konzumace mořských ryb a výrobků z nich.

.

Zvýšená činnost štítné žlázy - hyperthyreoza

K nadměrné tvorbě hormonů štítné žlázy dochází z různých důvodů:

1. Štítná žláza je nucena ke zvýšené činnosti abnormálními protilátkami, které napodobují řídící hormon štítné žlázy (thyreostimulační hormon), vytvářený v podvěsku mozkovém (hypofýze). Takto vzniká známá Basedowova nemoc, provázená typickými příznaky hypertyreózy: bušením srdce, neklidem, nespavostí, většinou hubnutím, někdy pocením a v některých případech vypoulením a zvýšeným leskem očí.

Laboratorně je třeba vyšetřit hormony - hladina TSH (hormon předního laloku hypoýzy, který řídí činnost štítné žlázy) je snížena, T3 a T4 jsou zvýšeny. Dále se provádí imunologické vyšetření (hladiny protilátek), ultrazvuk štítné žlázy, scintigrafie, CT, na snímku RTG je někdy patrné utlačení trachei strumou, cytologické vyšetření (biopsie).

Tyroxin (T4) je hormon štítné žlázy obsahující jód. Je důležitý pro látkovou výměnu. Působí na většinu orgánů těla. Zvyšuje spotřebu kyslíku a metabolismus, zrychluje srdeční činnost, je důležitý pro správný vývoj mozku v dětství. Existuje v lékové formě.

Trijodtyroxin (T3) má stejné účinky jako tyroxin a je vlastním účinným hormonem, na nějž se tyroxin v tkáních přeměňuje. Existuje v lékové formě.

Neléčená hyperthyreóza ohrožuje především srdce, léčení je v zásadě chirurgickým odstraněním žlázy po zklidnění léky (thyreostatiky), místo operace je možno podat radioaktivní izotop jodu, který způsobí postupný zánik tkáně. V obou případech je poté nutno zahájit podávání hormonů štítné žlázy a pacienti musí zůstat ve sledování lékaře.

2. Ve štítné žláze může vzniknout ohraničené ložisko, které vytváří zvýšené množství hormonů bez ohledu na potřebu organizmu (autonomní, tzv. horký uzel). K diagnóze je opět zapotřebí ultrazvukové vyšetření, doplněné o cílenou punkci tenkou jehlou k přesnému určení charakteru uzle. Ve vhodných případech je možno odstranit jen postižený ze dvou laloků žlázy a ušetřit pacientovi nutnost hormonální substituce. Není-li možná operace, je třeba zvýšenou funkci tlumit thyreostatiky.

3. Také některé typy zánětů štítné žlázy (autoimunní, lymfocytární tyreoiditidy) jsou přechodně provázeny zvýšenou činností žlázy. Zde je na místě sledování, protože funkce se buď upraví, nebo přejde do hypotyreózy.

Nejčastějším onemocněním štítné žlázy je její zvětšení (struma). Ta může být provázena změněnou funkcí štítné žlázy, ale většinou je hladina hormonů v krvi normální. Rozhodně neplatí, že čím větší štítná žláza, tím více hormonů v ní vzniká.