Na začátku druhého trimestru, tj. kolem 14. týdne, děťátko váží kolem 30g gramů a měří kolem 8 cm a na jeho konci, kolem 27.týdne, už váží asi 900 gramů a měří 25 centimetrů. V tomto období plod rychle roste.

Dítě již  má vyvinuté nohy a ruce, jeho uši vnímají zvuky, funguje hmat a chuťové pohárky, vyvíjí se chrup, rostou vlasy, řasy a obočí, tvoří se imunitní systém. Tělo je pokryto jemným chmýřím - lanugem. Na končetinách se vytvořily klouby, vyvíjí se pevné kosti. Kůže je průhledná, je vidět cévní systém dítěte. Má vyvinuté po­hlavní orgány.

Prvorodičky objevují první pohyby kolem 20. týdne, vícerodičky již kolem 18.. Tyto pocity jsou velmi subjektivní. Připomínají „bublání" v břiše.

Ve 20.týdnu dítě  váží asi 350 g a měří od temene k zadečku ( CRL )kolem 16 cm.  Vyvíjí se chrup. Jsou dobře vyvinuté nohy a paže, objevují se tukové žlázy. Jeho pokožku chrání bílá mastná hmota - mázek (vernix). Tvoří se vlastní imunitní systém a míšní pouzdro.

Ve 22.týdnu plod váží kolem 500 g a měří asi 23 cm.

Ve 24. týdnu je váha plodu je 650g a jeho délka je kolem 28 cm. Dítě slyší hudbu i zvuky z matčina okolí . Kašle, škytá. Je hodně hubené, jelikož se ještě nevytvořila tuková vrstva. Víčka stále kryjí oči, ale oddělují se od nich. V pokožce se tvoří potní žlázy. Dítě už  má dobře vyvinuté svaly. Při USG vyšetření lze určit pohlaví.

Na začátku tohoto trimestru je již plně vyvinuta placenta a její funkce. Je to kruhovitý orgán, který vzniká v těhotenství a přirozeně přebírá funkci žlutého tělíska - v době kolem 12. týdne těhotenství. Tvoří se na děložní sliznici v místě uhnízdění embrya. Spojení mezi matkou a plodem je zprostředkováno pupeční šňůrou. Na konci těhotenství váží zralá placenta 500 až 700 g.

Její hlavní práce je přenášení kyslíku od matky k dítěti a to pomocí krve, která neustále mezi matkou a dítětem koluje. K dítěti se dostává kyslík a do matčiny krve kysličník uhličitý. Dále touto krví zajišťuje výměnu živin a od­padních látek mezi vámi a miminkem. Také se stává základním filtrem, ten nepouští jisté druhy infekcí, virů a choroboplodných zárodků, tvoří tzv. imunologickou bariéru.Placenta tvoří tzv. proteohormony - HCG, HPL, HCT steroidní hormony, estrogeny a gestageny. Tím zaručuje správnou hormonální rovnováhu ve vašem těhotenství.

Plodová voda

Ve II. trimestru dochází ke zmnožení plodové vody v děloze, což znamená, že se vytváří tzv. fyziologický polyhydramnion (přirozené množství plodové vody). Ne­poměr mezi množstvím plodové vody a velikostí dítěte se brzo srovná. Plo­dová voda zajišťuje pohyblivost a polohu plodu, chrání ho před nárazy, dodává mu tekutiny, vylučuje produkty látkové výměny, napomáhá krevnímu oběhu pupečníku a také ochraňuje matku před pohyby dítěte.

Plodová voda je produktem amnia (vnitřní plodová blána), ledvin dítěte  a transsudací z pupečníkových cév. Plodovou vodu tvoří z 99 % voda, bílkoviny, urea (moč), elektrolyty, kyselina mléčná, proteináza a trombo-plastické substance. Ke konci těhotenství je její množství 800 až l 000 ml. Ob­měňuje se během každých 2 až 3 hodin - dítě vodu polyká. Zpočátku je čirá nebo šedobílá, později zkalená vločkami mázku.

VYŠETŘOVACÍ A DIAGNOSTICKÉ METODY VE II. TRIMESTRU

13/14.týden:  návštěva v prenatální poradně
analýza moči, měření tlaku krve, odběr krve, vaginální ultrasonografie (screening vrozených vad v prvním trimestru, měření nuchální translucence)

16./17.týden:  návštěva v prenatální poradně
analýza moči, měření tlaku krve, odběr krve   :
- triple test event. amniocenteza

Triple test

Je laboratorní metoda s jejíž pomocí lze z mateřské krve odhadnout rizika vrozených vád  dítěte. Optimální doba: týden 16,5 - 17 (rozmezí 16-20). Výsledky bývají k dispozici do dvou dnů.            

Účelem testu je stanovit hladinu tří sérových bílkovin:             
- alfafetoproteinu (AFP)    
- lidského choriového gonadotropinu (hCG) a            
- estriolu (uE3) v mateřské krvi a jejich vzájemný poměr přičemž se přihlíží k hmotnosti matky, k jejímu věku a délce těhotenství             .

Hladina AFP má vztah k vadám nervové trubice ,odhaluje rozštěpové vady, hCG odráží riziko Downova syndromu a  hodnoty AFP, hCG a  hladina estriolu odrážejí celkové riziko chromozomálních vad v těhotenství.        

Triple test může odhalit kolem 65 % všech chromozomálních abnormalit.Je hrazený pojišťovnami.

Amniocenteza(AC)
Amniocentéza je odběr plodové vody za účelem chromozomální a biochemické analýzy plodové vody. Provádí se pokud výsledky triple testu ukazují na riziko vývojových vad. Amniocentéza odhalí odchylky počtu chromozomů..
AC se obvykle provádí transabdominálně (přes břišní stěnu) - pod ultrazvukovou kontrolou se do amniového vaku zavádí ultratenká jehla a odebírá se 20 ml plodové vody pro analýzu.
Pacientka zůstává v klidu cca hodinu v ordinaci a pak odjíždí v doprovodu další osoby. Výsledky jsou k dispozici do 2 týdnů po odběru.              
Celkové riziko komplikací spojené s výkonem je min. 1 %.       
Mezi nejčastější chromozomální vady zjistitelné pomocí amniocentezy patří Downův syndrom nebo Tournerův syndrom. Odběrem plodové vody lze také pravděpodobně určit pohlaví dítěte, což mnohdy může znamenat zjištění, zda dítě nebude trpět rodovou poruchou vázanou  právě na pohlaví, např. hemofilie .Dalším výsledkem odběru plodové vody je zjištění plicní zralosti, chemického složení a obsahu bilirubinu v plodové vodě.V indikovaných případech je hrazena pojišťovnou.

21.týden:  návštěva v prenatální poradně      
analýza moči, měření tlaku krve, podrobný ("orgánový ultrazvuk"), odběr krve, fetální echokardigrafie
laboratoř:
- krevní obraz+železo v séru, Rh-protilátky (u Rh-negativních žen)

Detailní porodnický ultrazvuk ve II. trimestru = „orgánový ultrazvuk"

Provádí se v druhém trimestru, týden 18.-22. Zobrazují a hodnotí se následující orgány: srdce (4 oddíly, velké cévy), bránice, žaludek, ledviny, močový měchýř, páteř, přední břišní stěna, pupečník, mozek, obličej, 4 končetiny. Rovněž chování a poloha plodu, umístění / struktura placenty a objem plodové vody.

Lze již diagnostikovat většinu vrozených vývojových vad (VVV) a určit po­hlaví dítěte. Ovšem pouze za předpokladu, že jeho momentální poloha je pro toto zjištění příznivá.

Specializovaným USG vyšetřením lze odhalit závažné anomálie (nepravi­delnosti) postihující strukturu a funkci především životně důležitých orgánů - srdce, ledvin, mozku a páteře.

Fetální echokardiografie   

        
Detailní ultrazvuk fetálního srdce prováděný v 21-22 týdnu těhotenství odborníkem na fetální echokardiografii.       
Toto specializované ultrazvukové vyšetření je vyhrazeno pro:

- ženy, které mají srdeční vadu samy nebo v rodině    

- ženy tzv. „hraničního" věku pro amniocentezu (35-37 let) nebo ženy s pozitivním výsledkem triple testu, které preferují neinvazivní metody prenatální diagnostiky       (využívá se skutečnosti, že plody s Downovým syndromem mají ve vysokém procentu vrozenou srdeční vadu)               

- ženy, které upřednostňují rozšířenou ultrazvukovou diagnostiku z různých soukromých důvodů

Další vhodná vyšetření - zubní + všeobecný lékař

Další důležitou návštěvou je prohlídka zubů . Pro dobrý vývoj dítěte zapotřebí mnoho živin, minerálů, vitaminů, ale hlavně vápníku (podílí se největší měrou na stavbě kostí, páteře, zubů, vlasů, nehtů a kůže u vašeho děťátka). Právě vápník může ženám v těhotenství chybět a se změnou hormonálních hladin, která během těhotenství vzniká, riskují tvorbu zubních kazů.

Také krvácení z dásní bývá častým problémem, který je lepší konzultovat s odborníkem. Většinou je způsobeno hormonálními změnami organismu a stačí používání astringentních vod a masáž dásní kar­táčkem.

Kromě zubního lékaře je vhodná také návštěva všeobecného lékaře.U žen, které trpí různými chronickými onemocněními ( cukrovka, srdeční vada, potíže s tlakem atd.) je toto vyšetření samozřejmostí.všeobecného lékaře by však v průběhu druhého trimestru měly navštívit i ženy jinak zcela bez potíží.Porod představuje pro organismus velkou fyzickou zátěž, proto je vhodné se na něj fyzicky připravit a preventivně odhalit možná rizika komplikací.

Doporučená  výživa v těhotenství

       Tabulka v souhrnu ukazuje doporučené denní dávky energie a jednotlivých nejdůležitějších živin pro netěhotné ženy (ve fertilním věku), těhotné a kojící, které lze dle odborných kritérií považovat za platné v současnosti pro populaci ČR. Hodnoty zpravidla vycházejí z nejnovějších doporučení WHO  pro evropskou populaci žen. 

    Energetická potřeba: Otázka energetického příjmu zůstává u těhotných problémovou oblastí, a to zejména ve smyslu nikoliv nedostatečného, ale spíše nadměrného přívodu, a z toho plynoucích komplikací a rizik. Průměrná energetická potřeba energie u netěhotné zdravé ženy (nad 19 let) činí podle posledních údajů WHO v Evropě 8,2-8,4 MJ/den (v USAje udávána hodnota 9,2 MJ / den). Hodnoty je však vždy nutno korigovat dle tělesné hmotnosti, stavu výživy (BMI) a zejména úrovně fyzické aktivity. Podle údajů WHO pro Evropu se průměrná potřeba energie během gravidity zvyšuje o 830 KJ ve 3. trimestru, USA udávají zvýšení o 1250 KJ ve 2. a 3. trimestru. Stanovení individuální energetické potřeby v těhotenství bere v úvahu a) stav výživy před graviditou - BMI (je-li BMI < 20, energetická potřeba je vyšší), b) aktuální váhový přírůstek během gravidity, c) úroveň fyzické aktivity.

    Hmotnostní přírůstek v těhotenství: Průměrný hmotnostní přírůstek v těhotenství je přibližně 10-12 kg. Celkově se jedná přibližně o 7 kg tekutiny, 4 kg tuků a 1 kg bílkovin. Optimální hmotnostní přírůstky během těhotenství v kategoriích dle hmotnosti před graviditou ukazuje následující tabulka . Průměrné pravidelné hmotnostní přírůstky během 2. a 3. semestru by u ženy s optimální hmotností měly činit 0,4 kg/týden, u ženy s nižší hmotností 0,5 kg/týden a u ženy s nadváhou 0,3 kg/týden. Mezi rizika spojená s obezitou či vysokými váhovými přírůstky v těhotenství patří zvýšení krevního tlaku, preeklampsie, těhotenská cukrovka, častější výskyt zánětů žil, obtížná kontrola hmotnosti po porodu. Vysoká porodní hmotnost plodu (nad 4,5 kg) je spojena s větším rizikem při vybavování plodu (perinatální úmrtnost), větším výskytem obezity a diabetů u takových dětí. Mezi rizika spojená s nízkou těhotenskou hmotností a nedostatečnými váhovými přírůstky patří předčasný porod, nízká porodní hmotnost, zpomalený růst a vývoj plodu v děloze, potrat.

Optimální hmotnostní přírůstky během těhotenství