Jak ji poznáte?

Obvykle nepoznáte, že je něco v nepořádku, a hypertenzi objeví až lékař při běžné prohlídce. S hyper­tenzí můžete žít řadu let, aniž byste o ní vůbec věděl (a). Proto se dopo­ručuje nechat si při každé návštěvě lékaře bez ohledu na váš věk změřit krevní tlak.

Obecně řečeno, je možné, že při jedné z kontrol lékař poprvé zjistí, že se váš krevní tlak blíží horní hranici normy a při dala' návštěvě naměří již vysoký krevní tlak.

Jen u malého počtu lidí, kteří mají hypertenzi, se objevují bolesti hlavy, zvonění v uších, pocity závratě nebo skvrny před očima. Tyto „příznaky", zvláště pokud jsou dočasné, nemu­sejí ještě znamenat, že máte hyper­tenzi. Ovšem když se objevují opa­kovaně, měl(a) byste si zkontrolovat krevní tlak a navštívit lékaře, aby určil jejich příčinu.

Vaše pocity nesouvisejí se závažností hypertenze.

Někteří lidé netrpí vůbec žádnými příznaky, přestože mají velmi vysoký krevní tlak. Možná je i opačná situace. Je třeba odolat pokušení přestat s léč­bou nebo svou hypertenzi podceňovat jen proto, že se cítíte dobře. Skutečný stav věcí ukáže jen naměřená hodnota krevního tlaku.

Velmi vzácně se vysoký krevní tlak projeví náhlou komplikací, kterou způsobil.

To platí předevěm pro jedince, kteří nebyli roky u lékaře. V pří­padě, že je krevní tlak skutečně velmi vysoký, nebo že hypertenze není mnoho let léčena, může na­stat infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.

Co je to krevní tlak?

Krev cirkuluje v tepnách a žilách. V organismu dospě­lého člověka trvale cirkuluje asi 5 litrů krve. Ze srdce odstupují velké tepny se silnými stěnami, které se větví na menší tepny a tepénky, až na úroveň tenkých krevních vlásečnic ( cévy tloušťky vlasu ). Žíly, které mají tenké stěny, vedou krev zpět k srdci.

Krev neteče rovnoměrně jako voda z kohoutku:

- při srdečním stahu  ( systole ) je krev hnána do velkých tepen, které fungují jako přetlakový zásobník

- když srdce ochabne (diastola) levá komora se pomalu plní srdeční krví při­tékající ze žil. Během této doby proudí krev z velkých tepen do menších.

Spolehlivé jsou jen hodnoty krevního tlaku naměřené v klidu.

Jednoduše řečeno krevní tlak je tlakem krve v hlavních tepnách.

Krevní tlak je dán tlakem krevního sloupce na cévní stěnu a je možno jej naměřit manometrem. Výsledek se vyjadřuje v mm rtuťového sloupce (mm Hg). Tlak umožňuje, aby krev proudila z velkých tepen až do nejmenších cév.

Krevní tlak se mění během sekund.

Zvyšuje se, když se srdeční sval stáh­ne a „vypuzuje" krev do tepen. Při tom vzniká pulsová vlna a krevní tlak, který označujeme jako systolický neboli ma­ximální.

Když se srdce mezi dvěma stahy plní, proudí krev z hlavních tepen do menšíchch a tlak v hlavních tepnách klesá na minimální neboli diastolický krevní tlak. To je důvod, proč se krevní tlak vyjadřuje ve formě dvou čísel.

Krevní tlak se také zcela normálně výrazně mění podle situace:

- v noci je nižší

- při námaze a při emocích (např. při stresu) se zvyšuje.

Proč?

Při zátěži jsou srdeční stahy silnějě a rychlejě, aby byl přísun krve do svalů větě. Krevní cévy se také stahují, tak­že objem cévního řečiště se zmenšuje a krev má méně prostoru.

Silnějě srdeční stahy vedou spolu se stahem krevních cév ke zvýšení krevního tlaku. Ke stejné situaci může dojít i během stresu. Když prožíváte nějakou emoci nebo se prostě jen soustředíte na nějaký úkol nebo vás tlačí čas, váškrevní tlak stoupá, l to je normální.

Máte hypertenzi?

Normální hodnoty krevního tlaku v klidu při náváěvě lékaře jsou pod 140 mm Hg u systolického tlaku a pod 90 mm Hg u diastolického tlaku. Hodnoty jsou stejné pro mladé i staře jedince. Pokud jedna z těchto hodnot do­sáhne nebo překročí uvedenou hranici, budete považován(a) za pacienta s hypertenzí.

Mnoho lidí bylo  zvyklých na   normální   hodnoty   až   do 160/100 mm Hg. Světová zdravotnic­ká organizace tuto definici ale upravila a za vysoké jsou považovány již hodnoty nad 140/90 mm Hg. Proč? Nad touto hranicí se zvyšuje riziko kardiovaskulár­ních (srdečně-cévních) chorob. Riziko je ale na začátku zvýšené jen mírně, se zvyšující se hodnotou tlaku stoupá.

Váš krevní tlak ukazuje hodnota, kte­rou vám váš lékař naměří v ordinaci po 10 min v klidu.

 - od 140/90 mm Hg se jedná o leh­kou hypertenzi

 - od 160/100 mm Hg jde o střední hypertenzi

 - od 180/110 mm Hg se jedná o zá­važnou hypertenzi

Lékař vám měří krevní tlak pomocí spolehlivého přístroje a vy byste měl(a) před měřením 10 min odpočívat. Pokud si měříte krevní tlak sám(sama) doma nebo v lékárně, můžete dojít k jiným výsledkům. Naměřené hodnoty jsou správné, jen když je přístroj kvalitní a po­kud jste prováděl(a) měření v klidu, bez rozčilení, emocí a znepokojivých vlivů. Jinak nemají naměřené údaje význam.

Pokud si měříte krevní tlak sám(sama) doma za vhodných podmínek, měly by být zjištěné hodnoty nižší. Ne­měly by překročit 135/85 mm Hg. Důvodem je fakt, že doma jste klid­nější a uvolněnější než u léka­ře. Hodnoty ale byly definovány pro měření v ordinaci, proto­že je bylo třeba standardizovat.

Když váš lékař zjistí, že máte krevní tlak v ordinaci abnormálně zvýšený a za běžných okolností normální, může se jednat o tzv. syndrom bílého pláště". Lékař se může proto rozhodnout pro­vést 24hodinové měření krevního tlaku v podmínkách vašeho běžného každo­denního života: jde o tzv. ambulantní monitorování krevního tlaku.

Připevní vám na paži přístroj, který vám změří tlak každých 15 až 30 min. Rozbor zaznamenaných hodnot ukáže, zda máte průměrný krevní tlak normální nebo zvýšený.

Může docházet k náhlému zvýšení krev­ního tlaku?

Když se rozčílíte nebo prožijete silnou emoci, váš krevní tlak se zvyší. Pokud vám tlak během hodinového odpočinku opět klesne, není nutné se znepokojo­vat. Pokud i po odpočinku přesahuje diastolický tlak 110 mm Hg nebo systolický tlak 200 mm Hg, či pokud se cítíte velmi špatně nebo se vám chce zvracet, zavolejte lékaři.

Když obtíže vymizí, můžete je se svým doktorem probrat v klidu při následují­cí kontrole.

Jen málo neodkladných sta­vů je způsobeno hypertenzí. Jedinými skutečnými urgentní­mi stavy jsou akutní koronární syndrom (který se projeví boles­tí na hrudi nebo dusností), akutní otok plic (závažná dusnost), cévní mozková příhoda nebo náhlá ztrá­ta zraku.

Jaké jsou následky hypertenze?

Hypertenze může stejně jako všech­ny kardiovaskulární rizikové faktory vést v určité situaci k:

- ischemické chorobě srdeční, cévní mozkové příhodě,

- srdečnímu selhání,

- selhání ledvin

Hypertenze   ovlivňuje   také   tepny v dalšch orgánech, např. v ledvinách, a vlastně také všechny tepny v těle. Ledviny postupně ztrácejí schopnost plnit své životně důležité funkce zajiš­ťující čiáění krve, což vede ke zvýšení hladiny močoviny a kreatininu. Hyper­tenze může vést k závažnému selhání ledvin,   které vyžaduje využití  umělé ledviny.   K tomu  dochází předevšm, když krevní tlak zůstává vysoký po dobu několika let.

Příčiny hypertenze

U více než 9 z 10 případů se příčina hypertenze nezjistí. Uplatňuje se jen ro­dinná anamnéza pacienta a jeho životní styl. Je známo, že v některých rodinách se hypertenze vyskytuje častěji.

Ke zvýšení krevního tlaku také při­spívá řada aspektů vašeho způsobu života:

-nadváha,

-sedavý způsob života,

-stres,

- nadměrná konzumace alkoholu.

Obecně řečeno, existuje několik faktorů, které přispívají k tomu, že se u jedince s ro­dinnou zátěží hyperten­ze rozvine nebo se objeví dříve.

Tzv. poddajnost tepen

U mladých lidí jsou tepny pružné a snadno tlumí tlak krve daný činností srdce jako pumpy. S přibývajícím vě­kem ale svou pružnost ztrácejí a maximální (systolický) tlak krve stoupá v klidu, a zejména při námaze nebo emocích.

Vzácně je hypertenze projevem jiné choroby. Nejčastěji se jedná o one­mocnění ledvin nebo o nadměrnou činnost nadledvinek (žláz uložených nad ledvinami). Tento typ hypertenze lze vyléčit speciální terapií.

Léčba hypertenze

Jak se lékař rozhodne, co dělat?

Léky nejsou při hypertenzi jediným řešením. Cílem léčby je předejít ná­sledkům hypertenze. Ale lékaře nezají­má jen hodnota krevního tlaku: musí vzít v úvahu celý vášzdravotní stav a vyšetřit všechny dále kardiovaskulární rizikové faktory. Pak se bude snažit působit proti všem faktorům, které jsou ovlivnitelné.

Některé z nich, jako je vysoká hladina cholesterolu nebo cukrovka, vyžadují pomoc lékaře.

Ale i vy sám(sama) musíte podnik­nout kroky k úpravě životosprávy:

Přestaňte kouřit.

Hypertenze a kouření spolu nejdou dohromady. Vaše odhodlání přestat kouřit je rozhodující.

Snažte se udržet optimální tělesnou hmotnost.

Krevní tlak stoupá se zvyšující se tělesnou hmotností. Pokud máte nadváhu, její snížení vám pomůže, i když se již na hypertenzi léčíte. Díky sní­žení tělesné hmotnosti bude léčba účinnější.

Věnujte se fyzické aktivitě.

Fyzicky   aktivní  jedinci   mají   nižší krevní tlak a méně sklon ke kardiovaskulárním příhodám.  Doporučuje se pravidelná fyzická aktivita.
Paradoxně se během zátěže krevní tlak zvyšuje. Nezapojujte se do tréninkového programu, pokud si ne­jste jistí, že máte krevní tlak v klidu
normální. Zvláště opatrní buďte, po­kud již máte srdeční obtíže. Začněte
pod lékařským dohledem.

Omezte konzumaci alkoholu.

Nadměrná konzumace alkoholu zvy­šuje krevní tlak a často vede k tomu,
že léčba je neúčinná.

Zvykněte si na stravu s nízkým obsa­hem soli.

Vyhýbejte se lákadlům, jako je slánka na stole, polévky, slané oříšky, vaře­né maso, konzervované potraviny a sýry.

Rozhodnutí lékaře, zda vám předepíše léky závisí na:

- rizikových faktorech, 

- hodnotě krevního tlaku.

Např.:  Pokud vám  ně­kolikrát  naměřil  krevní tlak 180/100 mm Hg,
určitě   vám   předepí­še  antihypertenzivum bez ohle­du na váš věk. Naopak, pokud máte opakova­ně krevní tlak 140/90 mm Hg, nemusí­te léky potřebovat.

Mezi těmito dvěma extrémními přípa­dy závisí léčba na ostatních okolnos­tech. Větě pravděpodobnost, že vám lékař předepíše léky máte, pokud je vám více než 60 let, kouříte nebo trpíte cukrovkou, a zcela jistě léky dostanete, pokud již máte kardiovaskulární choro­bu (angínu pectoris, srdeční selhání).

Hypertenze u starěch osob se v žád­ném případě neléčí s meněm důrazem. Naopak, i zde je antihypertenzní léčba účinnou   prevencí   kardiovaskulárních příhod.

Antihypertenzní léky

Váš lékař má k dispozici přes 200 antihypertenziv. Jsou rozděleny do tříd, tj. skupin léků, které působí stejným způsobem. Léky ze stejné třídy jsou více či méně stejně účinné. Naopak, někdy pacient některý lék špatně snáě, zatímco jiný lék ze stejné třídy snáě vel­mi dobře. To je důvod, proč máme zá­jem o tak ěroký výběr dostupné léčby.

Velmi často je pro dostatečnou kon­trolu krevního tlaku nutné kombinovat několik antihypertenziv. Kombinace antihypertenziv z různých tříd zvyšuje jejich společnou účinnost. V některých  případech  se takové kombinace vyrábějí již ve formě jedné tablety nebo tobolky. Výhodou těchto fixních kombinací je snížení počtu tab­let, které musíte během dne spolk­nout.

Hledání příčiny hypertenze

Provádějí  se  vyšetření   ke  zjiáění přítomnosti choroby,  která by mohla vysvětlovat váš hypertenzi. Tyto choro­by jsou ale vzácné. Obvykle stačí stanovení hladiny cukru a kreatininu ve vzorku krve a rozbor moči.

Vyšetření srdce

Provádí se z důvodu zhodnocení vlivu hypertenze na srdce. Patří sem vyšetření na ischemickou chorobu srdeční a srdeční selhání.

- rentgen hrudníku

- EKG

- echokardiografie

Vyšetření ledvin a jejich funkce

Toto vyšetření může mít dva důvo­dy: hledání onemocnění ledvin, které mohlo způsobit hypertenzi, a zhodno­cení vlivu hypertenze na ledviny.

Hladina kreatininu v krvi stoupá, když je narušena čistící funkce ledvin.
Nahrazuje   měření  hladiny  močoviny v krvi.

Zjišťování přítomnosti krve v moči se provádí pomocí testovacího proužku. Pokud je výsledek na testovacím proužku pozitivní, je třeba ho ještě potvrdit mikroskopickým vyšetřením moči.

Zjišťování přítomnosti albuminu v moči (proteinurie nebo albuminurie)
se provádí pomocí testovacího prouž­ku. Pokud je výsledek pozitivní, je někdy nutné zjistit jeho množství v moči za 24 h.

Ultrazvukové vyšetření ledvin (renální ultrasonografie) je naprosto nebolestivé. Aby byly výsledky co nejpřesnější, nejezte 4 dny před tímto vyšetřením sušené a čerstvé ovoce, zeleninu, ani smažená jídla.  Den před vyšetřením nepijte šumivé nápoje a poslední noc nejezte.

Dopplerovské ultrazvukové vyšetře­ní ledvinných tepen je také neboles-
tivá metoda, ale pokud je pacient velmi obézní, může být obtížně proveditelná; v některých případech může odhalit zú­žení ledvinných tepen, které způsobuje tzv. renovaskulární hypertenzi.

Angiografie ledvinných tepen je vyšetření tepen zásobujících ledviny, které využívá rentgen-kontrastní látku. Ukáže ledvinné tepny, jejichž anomálie může způsobovat hypertenzi, a pokud se provádí po předchozím ultrazvuko­vém vyšetření, umožňuje rozšřit ledvinnou tepnu pomocí sondy opatřené na konci balónkem.

Angiografie je nebolestivá a způsobí nanejvýš „nával horka" trvající několik sekund ve chvíli aplikace injekce. Před tímto vyšetřením platí stejná doporuče­ní jako před ultrazvukem.

Některé léky, jako jsou diuretika, blokátory angiotenzinových receptorů a ACE inhibitory, mohou vlivňovat hladinu draslíku v krvi (kalémii ) a funkci ledvin. Proto se provádějí krevní testy, které měří hladinu minerálů v krvi ( krevní elektrolyty ) a za určitých situací i hladinu kreatininu.